facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Program MSCA pamatuje i na rodiče s dětmi, říká Jakub Mihálik

2. 8. 2021
Program MSCA pamatuje i na rodiče s dětmi, říká Jakub Mihálik

V čem může být přínosná účast v programu MSCA? A jak v něm uspět? Portál Vědavýzkum.cz se na tyto otázky ptal Jakuba Mihálika z Filosofického ústavu AV ČR, kterému se v rámci programu MŠMT „Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF“ podařilo vyjet do Velké Británie.

Jakub Mihálik z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na filozofii mysli a vědomí. V roce 2019 se mu s výzkumným projektem CON-MAT („The Consciousness & Matter Project“) podařilo vyjet na britskou University of Hertfordshire, kde začal spolupracovat se Samem Colemanem, předním odborníkem na filosofii vědomí.

Projekt CON-MAT původně vznikl pro účely programu MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) Evropské komise. Hlavním zájmem celého projektu je jedna z klíčových otázek současné filozofie mysli – zda a v jakém smysmihaliklu jsme si při zakoušení vnějšího světa vědomi také svých vlastních vědomých prožitků, případně sami sebe jakožto někoho, kdo je zažívá. Nebo jinak řečeno, zdali je vědomí v nějakém smyslu též sebe-vědomím. Diskuze o těchto otázkách se objevují už od dob Aristotela, přičemž v posledních dekádách jsou předmětem systematického mezioborového zájmu.

„Můj projekt se pokouší do této komplexní debaty přispět mimo jiné kritikou argumentů ve prospěch vědomě zakoušeného sebe-vědomí. Snažím se tak formulovat stanovisko, podle něhož subjekt vědomí sám sebe ani své akty uvědomování nezakouší – je tedy, metaforicky řečeno, jakýmsi pro sebe neviditelným divákem nejrůznějších kvalitativních obsahů. Dále pak zkoumám souvislosti mezi touto debatou a různými teoriemi vztahu vědomí a mozku,“ vysvětluje některé z hlavních cílů projektu Jakub Mihálik.

Jak uspět v programu MSCA

Mihálikovi se podařilo s projektem vyjet do zahraničí v roce 2019. Cesta k němu ovšem nebyla vůbec snadná. Přestože ho s jeho mentorem, Samem Colemanem z University of Hertfordshire, podávali hned dvakrát, pokaždé získali velmi kladné hodnocení a napodruhé i tzv. „Seal of Excellence“, nepodařilo se jim dosáhnout na financování, které v programu MSCA nabízí Evropská komise. „Konkurence je tam opravdu značná,“ přiznává Mihálik.

Protože už však v té době působil ve Filosofickém ústavu AV ČR, narazil na výzvu „Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF III“ v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který má na starost Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za podpory Evropské Unie. Právě v tomto programu, který se zaměřuje na financování excelentních projektů z programu MSCA, které nezískaly finanční podporu od Evropské komise, se Mihálikovi prostřednictvím Filosofického ústavu jakožto vysílající instituce podařilo získat potřebné prostředky na výjezd do Velké Británie.

Budoucím uchazečům Mihálik nabízí řadu tipů a rad, jak postupovat při přípravě projektu. „Určitě doporučuji vyhradit si dostatek času na přípravu – žádost je komplexní a vyžaduje součinnost s hostitelskou i domovskou institucí,“ upozorňuje Mihálik. Dále by doporučil návštěvu informačního workshopu. Pro hladký průběh a vysokou kvalitu Mihálik také doporučuje blízkou spolupráci s mentorem. „Našemu dobrému umístění jistě napomohl fakt, že projekt vznikal v těsné spolupráci s mentorem a vyrostl z našich předchozích odborných kontaktů. Přípravou projektu jsme vlastně strávili dvě léta – uzávěrka MSCA tehdy byla v září – a vyměnili si nad pracovními verzemi žádosti snad stovky e-mailů,“ vysvětluje svou zkušenost. Velmi mu také podle jeho vlastních slov pomohly zkušenosti kolegů a kvalitní zpětná vazba z administrativních kanceláří hostitelské i domovské instituce.

Výzkumník, který grant podává, by měl ovšem vždy pamatovat na to, že jeho projekt by měl být na jedné straně dostatečně ambiciózní, ale zároveň realistický v možných výsledcích. Důležité je také, aby v rámci spolupráce s hostitelskou institucí a mentorem bylo dosaženo skutečně oboustranné výměny zkušeností a poznatků. „Uchazeč by měl v rámci žádosti jasně vysvětlit, co on sám může hostitelské instituci po odborné stránce nabídnout.“

Jak ale upozorňuje Mihálik, výzva v programu MŠMT Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF má narozdíl od té pro Evropskou komisi hned několik vlastních specifik. Jde hlavně o zapojení výzkumníkovy domovské instituce. „Na rozdíl od klasického MSCA grantu zde žádost podává domovská instituce badatele. S procesem přípravy této žádosti mi velmi pomohla grantová referentka Filosofického ústavu Hana Gazdová, která se rovněž postarala o její podání a následně vytvořila administrativní zázemí projektu,“ říká Mihálik.

MSCA pamatuje i na rodiče a děti

Projekt přinesl Mihálikovi podle jeho vlastních slov především možnost úzce spolupracovat s vybraným mentorem, který představuje autoritu v oboru, a jeho prostřednictvím navázat množství dalších kontaktů s experty v dané disciplíně. Oceňuje také konstruktivní atmosféru i zájem a podporu ze strany britských kolegů a kolegyň. „Stáž mi zároveň významně pomáhá v mém dlouhodobém cíli, kterým je posílení mezinárodního dosahu mé práce,“ říká Mihálik. V roce 2020 se mu tak podařilo publikovat článek v mezinárodním oborovém časopise Erkenntnis a vystoupil na prestižní mezioborové konferenci The Science of Consciousness. Další článek a konferenční příspěvky jsou přitom ještě v recenzním řízením. „Velmi mi pomohla podrobná zpětná vazba od mentora a debaty, které jsem měl možnost s ním vést. Společně s ním, kolegyní Michelle Liu a dalšími, jsme také vytvořili neoficiální pracovní skupinu zaměřenou na filosofii mysli, kde si navzájem poskytujeme zpětnou vazbu na pracovní verze svých článků a přednášek a pravidelně se setkáváme na diskusním semináři,“ vysvětluje Mihálik. „Sam Coleman mi pak už od počátku příprav projektu všestranně pomáhal a dodával odvahu mířit vysoko, za což jsem mu velice vděčný,“ dodává.

Na otázku, komu by účast v programu MSCA doporučil, Mihálik odpovídá: „Grant bych doporučil všem juniorním vědcům, kteří chtějí obohatit svůj výzkum delším působením v prostředí zahraniční instituce, a chtějí se intenzivněji zapojit do mezinárodního bádání. Grant navíc finančně pamatuje i na to, že člověk může mít rodinu, která jede do zahraničí s ním. To byl ostatně i můj případ.“

Podrobnější informace o projektu CON-MAT naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)


Jakub Mihálik pracuje jako postdoktorand v Oddělení pro studium novověké racionality Filosofického ústavu AV ČR. Zabývá se filosofií mysli se zaměřením na povahu vědomí a jeho vztahu k fyzickému světu. Je mj. autorem monografie Vědomí v přírodě. Russellovský přístup (2016) a spolu s Jamesem Hillem edičně připravil překladovou antologii Vědomí bez redukce (2015). Aktuálně působí na University of Hertfordshire ve Velké Británii, kde řeší dvouletý výzkumný projekt CON-MAT (The Consciousness & Matter Project). Připravuje monografii Consciousness and the Texture of Subjectivity, která zkoumá souvislosti mezi vnitřní strukturou vědomých stavů a (především nereduktivními) metafyzickými teoriemi vědomí.