Japonská vláda ohlásila financování šesti velkých vědeckých misí, které chce splnit do roku 2050. Mají řešit aktuální problémy japonské společnosti. Mezi zvolené výzkumné cíle patří například roboti, kteří budou mít stejné fyzické dovednosti jako lidé, či řešení problému rapidního stárnutí populace.
Japonská vláda se novým vědeckým programem rozhodla řešit některé z aktuálních palčivých problémů japonské společnosti, jako je například rostoucí vliv Číny, zpomalující se inovační výkonnost země, stárnutí populace či stále nízká zaměstnanost žen z důvodu nerovného postavení na trhu práce. Tamější vláda se proto rozhodla během dalších pěti let investovat víc než 100 miliard jenů (přibližně 830 milionů eur).
Myšlenkově jde o podobný koncept, jako jsou výzkumné mise evropského programu Horizon Europe. V Japonsku se vybrané vědecké mise budou ovšem zaměřovat mimo jiné také na včasnou diagnostiku a prevenci chorob, udržitelnou metodu recyklování odpadu, udržitelné technologie v potravinářském průmyslu či rozvoj kvantových počítačů.
Právě stále více dominantní postavení Číny na poli výzkumu a vývoje je pro Japonsko důvod, proč změnit vlastní přístup k financování těch nejvíce přelomových vědeckých projektů. Například Koiči Akaši, japonský náměstek ministra pro inovační politiku, prohlásil, že když v roce 2016 Čína ohlásila vypuštění prvního kvantového satelitu, byl to důležitý budíček: „Byl to opravdu šok nejenom pro Japonsko ale i Spojené státy a EU. Do té doby jsme si mysleli, že technologie kvantového šifrování je stále jen otázka pro základní výzkum,“ uvedl Akaši.
Nebylo vůbec jisté, zda se v japonské tradičně konzervativní společnosti podaří prosadit financování podobně velkých vědeckých cílů s nejistým výsledkem. To připustil i Koiči Akaši: „Bylo velmi obtížné tento typ projektů prosadit. Příprava takového vědeckého programu byla sama o sobě velkým vědeckým experimentem.“
Japonsko se novými postupy snaží vyřešit řadu svých problémů na poli výzkumu, vývoje, inovací a terciárního vzdělávání. Japonské univerzity totiž ztratily své přední postavení mezi asijskými školami a posledních 25 let nevýrazného ekonomického růstu oslabilo postavení Japonska jako jedničky v inovativních technologiích. I proto Japonci začali hledat způsob, jak internacionalizovat svůj výzkum – vyjednává se tak například o možné spolupráci Evropské unie s Japonskem v programu Horizon Europe.
Aktuálně se v Japonsku řeší, kdo bude na jednotlivé části nového výzkumného programu dohlížet. Tito lidé budou mít pravomoc podpořit či ukončit jednotlivé vědecké projekty podle toho, jak slibný bude jejich postupný rozvoj. Přihlásit se mohou i vědci a experti mimo Japonsko, všechny dokumenty ovšem prozatím zůstávají pouze v japonštině. Vítězové budou oznámeni v polovině léta.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness (1, 2), Times Higher Education (1, 2)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
