facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Japonsko chce více spolupracovat s EU

19. 11. 2019
Japonsko chce více spolupracovat s EU

Japonsko má zájem více spolupracovat s Evropskou unií, a to nejen na novém vědeckém programu Horizon Europe. Podle tamního náměstka ministra pro inovace Koiči Akašiho by počáteční příspěvek do evropského rozpočtu mohl tvořit přibližně 10 milionů eur. Podmínky pro vstup do programu však stále nejsou jasné. Japonsko tudíž netuší, na jaké části programu by se jako nečlenský stát EU mohlo podílet.

japflag

Koiči Akaši pro portál ScienceBusiness uvedl, že by se případná spolupráce měla týkat hlavně oblastí jako je klima, zemědělství, umělá inteligence a dalších. Nabízí se tak možnost přidružení se k budoucímu největšímu vědeckému programu Horizon Europe, který má již v roce 2021 nahradit stávající rámcový program Horizont 2020. Akaši doufá, že by se případná dohoda stihla vyjednat do dubna 2020.

Horizon Europe stále provází nejasnosti

Zájem o účast na programu však vystřídaly i obavy. Podle náměstka pro inovace je totiž zřejmé, že i další potenciální partneři v tomto ohledu postupují s velkou obezřetností. Japonský příspěvek ve výši 10 milionů eur by v případě celkového rozpočtu 94,1 miliard eur (evropské výzkumné organizace dokonce volají po rozpočtu o velikosti 120 miliard eur) totiž nehrál příliš velkou úlohu. Podobně si počínají i další státy, například Kanada pro nové mezinárodní spolupráce v budoucích letech předběžně vyčlenila částku 25 milionů dolarů. Zájem Austrálie o zapojení se do programu se pravděpodobně také snižuje, stejně tomu tak je i u USA.

Navýšení počtu členů programu mimo EU se však potýká s problémy. Tím hlavním je pravděpodobně neochota Evropské komise, která stále nevyjádřila své konkrétní stanovisko a podmínky, a to zřejmě kvůli vyjednávání s Velkou Británií (psali jsme zde). Ta se i přes odchod z EU programu zúčastní, aktuálně však s komisí vyjednává o svém vlastním rozpočtu. Některé národní vlády včetně Německa a Dánska tak již tlačí na snížení plánovaného rozpočtu. Nechtějí v kontextu brexitu přispívat do společného rozpočtu tak vysokou částkou.

Japonsko plánuje ambiciózní vědecké projekty

Japonsko by dohodu o případné spolupráci mělo rádo na stole do dubna 2020, i když pouze ve formě memoranda o porozumění. Brusel si však v tomto ohledu dává na čas, a tak se čekací doba může ještě výrazně prodloužit. I přes možné komplikace zůstávají na prosinec naplánovány vyjednávací schůzky v Bruselu i Tokiu. Pokud bude jejich výsledek kladný, Horizon Europe by mohl být jedním z témat na plánovaném setkání japonského premiéra Šinzo Abeho s budoucí předsedkyní Evropské komise Ursuly von der Leyen.

Japonsko by se podle Akašiho chtělo připojit k hlavní části Horizon Europe a financovat tak velké výzkumné projekty založené na spolupráci týkající se převážně sociálních a ekonomicky důležitých otázek. Další potenciální bod zájmu tvoří cestovní granty pro výzkumné pracovníky, které významně usnadňují mezikontinentální spolupráci vědců.

Aktuálně Japonsko navíc připravuje nový pětiletý plán pro ambiciózní výzkumné projekty, na nějž chce místní vláda vyčlenit až 830 milionů eur. Tamní experti zatím navrhli 25 možných témat. Ta se týkají například automatizace všech pracovních míst v zemědělství do roku 2040 nebo odstranění veškerého plastového odpadu ze Země do roku 2050. Jeden z návrhů se věnuje i možnosti cestování pomocí avatara, tedy možnosti virtuálně navštívit cizí zemi, a to taktéž do roku 2040.

I přes tyto ambiciózní plány se však výzkum a školství v Japonsku potýkají s určitými problémy. Dokazuje to i žebříček agentury Reuters, který každoročně přináší seznam nejinovativnějších univezit. Asijský tradiční inovační lídr tento rok tři zástupce ztratil a ostatní instituce se průměrně propadly o 16 příček. Tato tendence tak koresponduje se stále většími problémy, se kterými se japonské vysoké školství, které je silně závislé na zmenšujících se financích ze státní kasy, dlouhodobě potýká.

Nedávná studie navíc zjistila, že více než třetina mezinárodních vědců pracujících v Japonsku věří v uzavřenost místního akademického trhu pro cizince. Téměř polovina dotázaných uvedla, že podle jejich názoru mají univerzity zájem přilákat cizí vědce spíše kvůli zvýšení kvantitativních ukazatelů internacionalizace, než že by měly skutečný zájem o jejich expertízu či zkušenosti.

Nad spoluprací EU a Japonska tudíž visí otazník. Počáteční investice sice není pro Japonsko příliš vysoká, nicméně by mohla zajistit uvolnění dalších finančních prostředků a tím i lepší budoucnost mezinárodního výzkumu.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Timeshighereducation Sciencebusiness