Kdo by mohl získat Nobelovu cenu?

Fyziologie a lékařství

Otázky:

1. Jakému objevu a komu si myslíte, že bude letos udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství?
2. Kdo z českých vědců (působících v ČR či zahraničí) a za jaký objev má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství?

Odpovědi:

Štěpánka Vaňáčová, CEITEC MUNI

1. Tipuji cenu neurobiologii za odhalení mutací a genů zodpovědných za neurodegenerativní onemocnění (kandidáti Huda Zoghbi, Jean-Louis Mandel, Harry Orr). Silným kandidátem je sekvenování nové generace, které umožnilo jednak gigantický skok v rychlosti poznávání genomů a transkriptomů živých organismů, ale mimo jiné také personalizovaný přístup v léčbě onemocnění (kandidáti David Klenerman, Shankar Balasubramanian a Pascal Mayer).
2. Ondřej Křivánek, za korektor aberací elektromagnetických čoček, což významně pomohlo rozvoji elektronové mikroskopie. Ale to by byla spíše cena za Fyziku.

Leoš Valášek, Mikrobiologický ústav AV ČR

1. Loňský rok byla volba jasná, i když z mého osobního pohledu – vlivem překotných událostí nedávných „covidových“ let – trochu uspěchaná, neb je toho ještě mnoho, co musíme zjistit a udělat, aby mRNA vakcíny/terapie fungovaly tak, jak jim předurčuje jejich potenciál. Celosvětový impakt má určitě firma DeepMind za AI nástroj alphafold, který dokáže téměř dokonale predikovat 3D struktury proteinů, což je skutečný průlom na poli molekulární biologie. Ale nepřekvapilo by mě ani, kdyby volba padla na vynálezce technologie „next-generation sequencing“, D. Klenermana a S. Balasubramaniana.
2. Při vší úctě ke všem svým současným i minulým kolegům si v této chvíli nemyslím, že je tomuto ocenění v tomto oboru někdo blízko. Poslední velkou nadějí, která mě napadá, byl imunolog Milan Hašek. Dnes už totiž většinou nejde jen o převratný nápad, ty se rodí i u nás, ale o perfektní zázemí velkých a bohatých univerzit či ústavů, kde se ten nápad zpracovává ve velkém a špičkově financovaném týmu. A to je u nás zatím spíše jen z říše snů, hlavně v oborech biologie, fyziologie či medicíny. Za chemii byl blízko prof. Holý, ze současných vědců mě napadá za fyziku Tomáš Jungwirth za antiferomagnety.

Julius Lukeš, Biologické centrum AV ČR

1. Je prakticky nemožné to letos odhadnout, zatímco v předchozích letech byla cena za objev CRISPR pro Jennifer Dudna a Emanuelle Charpentier prakticky jistá. Pokud bych byl v komitétu, zvažoval bych Jason Chin z Cambridge za umělé genetické kódy.
2. Šance českých vědců působících v Česku vidím zcela na nule, tj. nikdo se bohužel, alespoň pokud je mi známo, Nobelovské kategorii ani neblíží. Situace Čechů působících v zahraničí je mnohem lepší, tam si dovedu představit v této nejvyšší kategorii Jiřího Frimla v AIST u Vídně či Jiřího Bárteka v Dánsku. A téměř jistě budou další silní kandidáti.

Marek Eliáš, Ostravská univerzita

1. Nedokážu odhadnout, kdo cenu letos získá, přál bych si ale, aby byl splacen dluh vůči bioinformatice. Tomuto oboru na pomezí biologie a informatiky vděčíme za to, že například sekvence lidského genomu pro nás není jen nic neříkající série písmen a jsme schopni jí nějak rozumět. Kandidátů z řad průkopníků bioinformatiky by bylo jistě víc, ale cena by určitě slušela například Stephenu Altschulovi za vyvinutí programu BLAST nebo Josephu Felsensteinovi za jeho práci v oblasti fylogenetických analýz.
2. Dovolím si opět propagovat bioinformatiku – kdyby se Královská švédská akademie věd nezdráhala cenu udělit širšímu kolektivu vědců, takovým kandidátem by byl Augustin Žídek, spoluautor programu AlphaFold, který díky aplikaci metod hlubokého učení představuje revoluci v možnostech predikce prostorové struktury molekul proteinů.

Doplnění 7. 10. 2024: Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 2024 nakonec získává dvojice Victor Ambros a Gary Ruvkun „za objev mikroRNA a její roli v posttranskripční regulaci genů.“ 

Victor Ambros a Gary Ruvkun objevili mikroRNA, novou třídu drobných molekul RNA, které hrají zásadní roli v regulaci genů. Jejich průlomový objev u malého háďátka C. elegans odhalil zcela nový princip regulace genů. Ukázalo se, že tento objev je klíčový pro mnohobuněčné organismy, včetně lidí. MikroRNA se ukazují jako zásadně důležité pro to, jak se organismy vyvíjejí a fungují.

O tomto objevu a jeho dopadu si můžete přečíst článek Venduly Lužné. 

Fyzika

Otázky:

1. Jakému objevu a komu si myslíte, že bude letos udělena Nobelova cena za fyziku?
2. Kdo z českých vědců (působících v ČR či zahraničí) a za jaký objev má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu za fyziku?

Odpovědi:

Jana Kalbáčová Vejpravová, Univerzita Karlova 

1. Mezi horké kandidáty dle mého názoru patří průkopníci kvantových informačních technologií – David Deutsch a Peter Shor. Dalšími kandidáty mohou být Yakir Aharonov a Michal Berry za objev tzv. geometrických fází, které jsou základem topologických kvantových počítačů a moderní spintroniky. Do třetice bych zmínila objev metamateriálů a ocenění pro sira Johna Pendryho. Pro zajímavost, v letošním roce použije Královská švédská akademie věd poprvé umělou inteligenci k výběru laureátů, aby žádný významný příspěvek nebyl opomenut a proces hodnocení byl maximálně spravedlivý, nechme se tedy překvapit.
2. Pro zajímavost jsem v souladu s přístupem Královské švédské akademie věd využila AI: „Tomáš Jungwirth, Jiří Homola a Pavel Exner jsou čeští vědci, kteří by si v budoucnu zasloužili Nobelovu cenu za fyziku. T. Jungwirth se zaměřuje na spintroniku a antiferomagnetické materiály, což má klíčový význam pro budoucí výpočetní technologie. J. Homola se věnuje fotonice a nanotechnologiím, s aplikacemi v medicínské diagnostice. P. Exner se specializuje na matematickou fyziku, konkrétně na kvantové grafy a vlnovody." Nelze než souhlasit a držet palce. V letošním roce mě pak zaujal úžasný úspěch týmu z Ústavu přístrojové techniky AVČR, a to zobrazení chromozomů v přirozeném stavu.

Helena Reichlová, Fyzikální ústav AV ČR

1. Upřímně se přiznám, že až do vašeho dotazu jsem se nad možnými vítězi příliš nezamýšlela, a obecně udílení cen sleduji spíše okrajově. Kdybych si však musela tipnout, rozvoj kvantového počítání je v současnosti ve fyzice velkým tématem. Například v Rakousku se občas mezi kolegy hovoří o ceně pro Petera Zollera. V podobném kontextu bývá zmiňován i Peter Shor a další vynikající vědci a vědkyně. Co se týče kvantové fyziky, ocenění by mohl získat třeba Yakir Aharonov. A za rozvoj matematického aparátu, který nachází uplatnění v různých oblastech fyziky, včetně mého oboru fyziky pevných látek, by mohl být oceněn Michael Berry.
2. Na to nechci odpovídat. 

Alice Valkárová, Univerzita Karlova

1. Netuším.
2. Jak tak trochu sleduji aktivity a úspěchy našich vědců pracujících ve fyzice, napadá mě pouze Tomáš Jungwirth. (Tomáš Jungwirth byl  redakcí také osloven, odpověděl: „Nobelova cena je komplexní disciplína nezahrnující jen vědu samotnou. Nikdy jsem otázky, na které se ptáte, neanalyzoval, a tak na ně nemám kvalifikovanou odpověď.” pozn. red.)

Václav Holý, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova

1. Neumím dát smysluplnou odpověď.
2. V mém oboru (fyzika pevných látek) mají podle mého nejblíže k Nobelově ceně Tomáš Jungwirth (Fyzikální ústav AV ČR) a/nebo jeho bývalý doktorand Libor Šmejkal (University Mainz) za čerstvý objev altermagnetismu jako úplně nového typu magneticky uspořádaných látek. Tyto látky jsou dosud na úrovni základního výzkumu, ale pokud se potvrdí teoretické předpovědi, způsobí převrat v elektronice (ve spintronice). 

Doplnění 8. 10. 2024:  Nobelova cena za fyziku 2024 byla udělena Johnu J. Hopfieldovi a Geoffrey E. Hintonovi „za zásadní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení s umělými neuronovými sítěmi.“

Hopfield vytvořil strukturu, která dokáže uchovávat a rekonstruovat informace. Hinton vynalezl metodu, která dokáže nezávisle objevovat vlastnosti v datech a která se stala důležitou pro velké neuronové sítě, které se nyní používají.

Chemie

Otázky:

1. Jakému objevu a komu si myslíte, že bude letos udělena Nobelova cena za chemii?
2. Kdo z českých vědců (působících v ČR či zahraničí) a za jaký objev má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu za chemii?

Odpovědi:

Michal Holčapek, Univerzita Pardubice

1. Už několik let s očekáváním sleduji, zda Nobelovu cenu získá Alexander Makarov za vynález Orbitrapu. Popsal fyzikální princip nového typu hmotnostního spektrometru, který následně dokázal s jeho týmem sestavit a potvrdit jeho fantastické vlastnosti. Přineslo to revoluční změny v oboru, které se následně promítly do spousty klíčových aplikačních oblastí, zejména proteomiky. Když se ohlédneme do historie, tak vynálezci nových hmotnostních spektrometrů obvykle získávali Nobelovu cenu za fyziku, ale v tomto případě připadá v úvahu i obor chemie.
2. Je velmi obtížné dělat takové předpovědi, proto raději napíšu, co mě poslední dobou nejvíce zaujalo. Je to práce Martiny Benešové, protože přišla s novým a velice odvážným konceptem léčby, která přináší fantastické výsledky. Myslím, že s vývojem nových typů ligandů pro další typy karcinomů existuje i možnost vývoje léků pro další typy karcinomů. Ten nápad je nesmírně elegantní, zároveň je celkem jednoduchý a dá se snadno pochopit. Pokud Pluvicto opravdu přinese průlom v léčbě rakoviny prostaty a povede k rozvoji nové kategorie léčiv, tak může aspirovat na nejvyšší ocenění, ale nějaký čas to potrvá.

Jana Hodačová, VŠCHT

1. Očekávám, že letos bude udělena Nobelova cena za chemii v oblasti biochemie. Tato oblast však není mou specializací a nemám zde dostatečný přehled, abych mohla tipovat, komu bude cena udělena. Jinak bych byla ráda, kdyby Nobelovu cenu získal Makoto Fujita (Department of Applied Chemistry, School of Engineering, The University of Tokyo, Japonsko) za objev tvorby prostorových útvarů definovaného tvaru pomocí samoskladby koordinačních sloučenin.
2. Dle mého názoru má z českých chemiků nejblíže k Nobelově ceně Pavel Jungwirth (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR), jehož výzkum spadá do oblasti chemické fyziky. Cena by mohla být udělena za teoretické studie vysvětlující solvataci elektronu nebo studie vedoucí k pochopení biologických procesů, ve kterých hrají důležitou roli ionty solí.

Doplnění 9. 10. 2024:  Nobelova cena za chemii 2024 byla udělena z jedné poloviny Davidu Bakerovi „za návrh proteinů pomocí výpočetních metod“ a z druhé poloviny společně Demisu Hassabisovi a Johnu M. Jumperovi „za předpověď struktury proteinů“. 

Demis Hassabis a John Jumper úspěšně využili umělou inteligenci k předpovědi struktury téměř všech známých proteinů. Jde o program AphaFold společnosti Google DeepMind, který naši respondenti zmiňovali u Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. David Baker se naučil ovládat stavební bloky života a vytvářet zcela nové proteiny.

Literatura

Otázky:

1. Komu si myslíte, že bude letos udělena Nobelova cena za literaturu?
2. Kdo z českých autorů (působících v ČR či zahraničí) má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu za literaturu?

Odpovědi:

Petr A. Bílek, Univerzita Karlova

1. Dva poslední laureáti byli z Evropy, takže tipuju, že půjde na jiný kontinent. Ale na který, to už si tipnout neumím, natož pak laureáta.
2. Nikdo. Česká literatura bohužel v současnosti nemá autora/ku, kteří by byli pro svět natolik relevantní a zajímaví, aby se o nich dalo spekulovat a tvrdit, že by si ji zasloužili. Kdybych ale měl napsat, kdo by se mi jako český nositel zamlouval, byl by to Jáchym Topol.

Doplnění 10. 10. 2024: Nobelova cena za literaturu za rok 2024 byla udělena jihokorejské autorce Han Kang „za její intenzivní poetickou prózu, která se vypořádává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života.“

Ekonomie

Otázky:

1. Komu a za co si myslíte, že bude letos udělena Nobelova cena za ekonomii?
2. Kdo z ekonomů (působících v ČR či zahraničí) má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu za ekonomii?

Odpovědi: 

Filip Matějka, CERGE-EI

1. Daron Acemoglu nebo Thorsten Persson s Guidem Tabellinim, a nebo Ernst Fehr.
2. Příštích 20 let nikdo, pak se uvidí. 

Marek Hudík, Vysoká škola ekonomická

1. Letos by Nobelova cena v oboru ekonomie mohla být udělena Daronu Acemogluovi z MIT. Jeho výzkum má zásadní vliv na pochopení toho, jak politické a ekonomické instituce (tedy „pravidla hry“, v rámci kterých se lidé rozhodují) ovlivňují dlouhodobý ekonomický rozvoj. Pokud by Acemoglu Nobelovu cenu získal, bylo by to ocenění výzkumu, který propojuje ekonomii s politologií a historií a přispívá k našemu porozumění ekonomickému vývoji.
2. České kandidáty na Nobelovu cenu bohužel nemáme, nicméně několik českých ekonomů provádí špičkový výzkum na světové úrovni. Za oblast mikroekonomie bych zmínil Jakuba Steinera, který působí na Curyšské univerzitě. Zkoumá, jak se lidé rozhodují a jak různé kognitivní limity ovlivňují ekonomické výsledky. V makroekonomii vyniká Jaroslav Borovička působící na New York University. Jeho výzkum se zaměřuje na to, jak se ekonomické subjekty vypořádávají s rizikem a nejistotou a jaké to má dopady na úrovni ekonomiky jako celku. 

Zuzana Havránková, Univerzita Karlova

1. Nobelovu cenu by si letos zasloužil ekonom afro-amerického původu Thomas Sowell za svůj mimořádný přínos v oblasti ekonomie veřejných politik, zejména za analýzy vlivu vládních intervencí na trh a dopady sociálních politik, jako jsou minimální mzdy a afirmativní akce. Sowell je známý svým výzkumem ekonomických a kulturních nerovností mezi etnickými skupinami a jeho schopností přinášet nové pohledy na složitá společenská témata. Oceněn by mohl být i za popularizaci ekonomických konceptů a za svůj významný vliv na politické a ekonomické debaty, zejména ohledně rasových otázek.
2. U ekonomů českého původu vidím pět možných jmen. Jakub Kastl by si zasloužil Nobelovu cenu za své přínosy v oblasti aukční teorie a mechanism designu. Jeho výzkum má zásadní dopady na fungování trhů a alokaci zdrojů, s přímými aplikacemi ve veřejné politice i v soukromém sektoru. Julie Chytilová by mohla dostat cenu za svůj výzkum v oblasti behaviorální a experimentální ekonomie. Jaroslav Borovička by mohl být oceněn za svůj výzkum v makroekonomii a teorii rizik, zejména za jeho přínosy v modelování nejistoty a dlouhodobého růstu, které mají zásadní význam pro pochopení hospodářských cyklů a politických intervencí. Filip Matějka by si cenu zasloužil za svůj inovativní výzkum v oblasti nepozornosti a informačních omezení v ekonomických rozhodnutích. Jeho práce výrazně přispěla k porozumění, jak omezené informace ovlivňují rozhodování spotřebitelů i firem. Jakub Steiner by mohl být oceněn za své teoretické příspěvky k herní teorii a modelům rozhodování. Jeho výzkum má široké uplatnění v ekonomii, zejména v analýze strategického chování na trzích a v politických rozhodnutích. 

Štěpán Jurajda, CERGE-EI

1. Mezi často diskutované kandidáty v ekonomii patří např. Mathew Rabin (UC Berkeley) za přínosy behaviorální ekonomii, Anrei Schleifer (Harvard) and Daren Acemoglu (MIT) za práce o významu institucí nebo v oblasti mezinárodního obchodu za teoretické zásluhy Marc Melitz (Harvard). Za rozsáhlé přínosy v oblasti ekonomie práce a zároveň přínos tvorbě veřejných politik (v rámci Institute for Fiscal Studies) by také mohl být oceněn Richard Blundell z UCL. Pokud bude chtít výběrová komise zdůraznit rostoucí obavy z příjmové a majetkové nerovnosti, pak by přišli na řadu Emanuelle Saez (UC Berkeley) a Thomas Piketty (Paris School of Economics). Těch realisticky možných kandidátů jsou ale desítky.
2. Mezi českými vědci nevidím realistického kandidáta či kandidátku, i když velmi úspěšných a talentovaných vědců, kterým se podařilo prosadit do úplné špičky oboru, už pár máme. Dlouhodobý vliv na profesi je ale otázka delšího působení a schopnosti produkovat kohortu za kohortou kvalitních vědců, kterou ČR v daném oboru díky nedostatečné podpoře excelence nemá. 

Tomáš Havránek, Univerzita Karlova

1. Cenu by mohl získat třeba John Cochrane za rozvinutí fiskální teorie cenové hladiny. Jako jeden z mála v roce 2021 dokázal celkem přesně odhadnout pomocí této teorie kumulovanou inflaci v příštích letech.
2. V příštích 10 letech to nehrozí, ale jednou bych si vsadil na Filipa Matějku za rozvinutí konceptu racionální nepozornosti, a to jak teoreticky, tak po stránce aplikací.

14. 10. Doplnění: Cena Švédské národní banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela 2024 byla udělena Daronu Acemoglovi, Simonu Johnsonovi a Jamesovi Robinsonovi „za studie, jak vznikají instituce a jak ovlivňují prosperitu.“ Laureáti přispěli inovativním výzkumem, který se zaměřuje na to, co dlouhodobě ovlivňuje ekonomickou prosperitu zemí. Jejich poznatky o tom, jak instituce ovlivňují prosperitu, ukazují, že podpora demokracie a inkluzivních institucí je důležitým krokem vpřed při podpoře ekonomického rozvoje.

Nobelovy ceny jsou udíleny v týdnu od 7. 10. 2024. Jako první se v pondělí v 11:30 uděluje Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a v pondělí 14. 10. 2024 za ekonomii. Vyhlášení můžete sledovat na živě. 

 

Přečtěte si také náš článek o Alfredu Nobelovi a historii Nobelových cen. 

 

Autoři:  Redaktoři Vědavýzkum.cz

Foto: Nobelovy ceny