Rumunský europoslanec Dan Nica prosazuje přístup „Europe First“. Nejenom z jeho úst zaznívá kritika přílišné otevřenosti připravovaného programu na podporu vědy Horizon Europe. Problematická je pro některé především podpora čínských vědců. Bez otevřenosti ale podle jejich názorové opozice Evropa nebude dostatečně konkurenceschopná.
S heslem „America First“ dokázal americký prezident Donald Trump vyhrát volby. Nyní se podobnou myšlenku pokouší prosadit rumunský europoslanec Dan Nica, který je jedním ze zpravodajů pro budoucí rámcový program Horizon Europe. Právě v tomto programu by podle něho měla být nastavena přísnější pravidla pro přístup k prostředkům pro vědce z tzv. třetích zemí, především pak těch neevropských. V případě, že jedinec oceněný grantem nezůstane v Evropské unii i po dokončení grantu alespoň na určitou dobu, nemají takto vynaložené finance žádný přínos pro Unii, tvrdí Nica. Evropská unie by se také podle něho měla zasadit o to, aby byl jejím členským státům garantován stejný přístup ke grantům v zemích, které chtějí rámcový program využívat.
Z peněz EU by měli profitovat její občané
Autor odmítnutého návrhu na kvótní rozdělování prostředků z Horizon Europe v rámci EU Dan Nica obhajuje své myšlenky tím, že v současnosti stále nemá Unie dost peněz, aby mohla v takové míře přispívat ostatním. Podle jeho vyjádření nedostanou podporu z důvodu omezeného rozpočtu 3 ze 4 excelentních projektů. Tento poměr ale data nepotvrzují – podle reportu Evropské výzkumné rady (ERC) z roku 2017 je počet podpořených excelentních projektů (s hodnocením A) podstatně více než těch, na které prostředky nezbyly. Nepodpořených projektů, které dosahují té nejvyšší kvality, je ale stále velké množství (např. za rok 2016 jich bylo 4581).
Nica také argumentuje tím, že zhruba 80 % grantů ERC, které získají vědci ze zemí mimo EU, připadá na Číňany. Tento údaj ale také není pravdivý, ve skutečnosti získali čínští vědci pouze 34 ERC grantů, tedy asi 5 % z podpořených projektů vědců nepocházejících ze zemí EU. Úspěšnější jsou výzkumníci nejen z USA (255 grantů), ale i z Kanady, Ruska, Indie a Austrálie. Dan Nica však není sám. Kromě některých dalších členů Evropského parlamentu ho podporuje i ředitelka pro výzkum a inovace z Asociace evropských univerzit Lidia Borrell-Damian. Podle ní by bylo přínosné, kdyby excelentní výzkumníci zůstali v Evropě i po vypršení grantu, ale bohužel není možné je zde držet bez toho, aniž bychom je byli schopni zaplatit (například prostřednictvím udělení dalšího grantu).
Sebedestruktivní izolacionismus?
Řada významných osobností včetně prezidenta ERC Jeana-Pierra Bourguignona ale tento přístup důrazně odmítá. Mimo to, že podmínka strávení alespoň poloviny času řešení grantu v některé ze zemí EU již platí, nejdůležitější je podle názorových oponentů zachovat otevřenost a podporovat projekty na základě kritéria excelence. Německý europoslanec Hans-Olaf Henkel označil přístup svého rumunského kolegy za sebedestruktivní a masochistický.
Jan Palmowski generální ředitel Guild of European Research-Intensive Universities navíc podotkl, že jestli EU myslí vážně cíle v oblasti sdílení dat i výsledků výzkumu, je potom nepodstatné, jestli nebo kam se výzkumníci přestěhují, veškerá jejich práce bude totiž veřejně dostupná a občané unie tak z ní mohou profitovat. I mnozí další odborníci a europoslanci se shodují, že princip otevřenosti je třeba zachovat. Schopnost přilákat na evropské granty ty nejlepší odborníky z celého světa je podle nich naopak výhodou. Opačný, izolacionistický přístup, by znamenal méně kompetitivní, a tedy i konkurenceschopnou EU.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Science Business, ERC
1 Započítány byly nepodpořené Starting Grants, Consolidator Grants a Advanced Grants s hodnocením A.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
