Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Rektoři odmítli kvóty pro čerpání z Horizon Europe

9. 10. 2018
Rektoři odmítli kvóty pro čerpání z Horizon Europe

Rektoři 7 významných středoevropských univerzit odmítají návrh na geografické rozdělení prostředků rámcového programu Horizon Europe. Navrhovaný systém měl pomoci v překonání „inovační propasti“ mezi východní a západní částí Evropské unie. Rektoři ale chtějí, aby kritériem pro rozdělování prostředků zůstala excelence.

Státy východní části Evropské unie mnohem méně vyžívají současný rámcový program Horizont 2020 a obecně mají problém s dosahováním excelentních výsledků.O tomto problému debatovali mimo jiné světoví odborníci na konferenci Times Higher Education letos v Olomouci. Výrazný rozdíl v úrovni výzkumu a inovací mezi tzv. novými (EU-13) a starými (EU-15) státy Evropské unie je známým problémem, k jehož řešení by měl pomoci i nový rámcový program Horizon Europe. Výzkumníci z EU-13 sice podle Evropské komise získali z rámcového programu Horizont 2020 o 30 % prostředků více než z předchozího 7. rámcového programu (Framework Programe 7), více než polovina všech peněz z obou těchto programů ale putovala do skupiny 5 států – Německa, Španělska, Velké Británie, Francie a Itálie.

Nic než excelence

Rumunský člen evropského parlamentu Dan Nica navrhl zakomponovat do plánovaného rámcového programu Horizon Europe regionální kvóty. Takové řešení výrazného rozdílu v úrovni výzkumu a inovací ale odmítli rektoři skupiny především středovevropských univerzit CE7, mezi které patří česká Univerzita Karlova, Eötvös Loránd University in Budapest, University of Ljubljana, University of Tartu, University of Belgrade, University of Zagreb a University of Warsaw. Rektoři tak chtějí bránit myšlenku hodnocení pouze na základě excelence. Podle Dana Nica by sice kritérium excelence mělo být i nadále klíčové, Horizon Europe by ale měl zaručit „širší geografické pokrytí“. Problém, který na sebe navazuje i další nepříjemnosti, jako je například vzrůstající úroveň brain drainu, totiž podle rumunského europoslance výrazně snižuje konkurenceschopnost celé EU.

Méně administrativy, více „smíšených“ výzkumných týmů

S podobným návrhem navíc nedávno přišla i Polish Science Contact Agency in Brussels. Podle jejích zástupců by geografické rozdělení mělo sloužit jako určité pomocné kritérium, ale pouze v případě, že by dva soutěžící projekty získaly od  hodnotitelů shodné skóre. Dalším opatřením, které by mohlo v řešení tohoto problému pomoci, je zjednodušení administrativy spojené například s žádostí o grant. Tento proces totiž často vyžaduje profesionální administrativní podporu, kterou si řada univerzit z EU-13 nemůže z finančních důvodů dovolit.

Podle Kurta Deketelaere, generálního tajemníka organizace League of European Research Universities (LERU), která spolupracuje s CE7, je pro řešení problému nejdůležitější přimět dané státy k větším investicím do svých výzkumných systémů. I z dat Evropské komise totiž vyplývá, že čím větší jsou investice na národní úrovni, tím výraznější je podíl čerpání fondů z unijních rámcových programů. Horizon Europe by dle Kurta Deketelaere měl také tlačit výzkumníky z EU-15 ke spolupráci s jejich kolegy ve zbylých státech EU.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Science Business (1, 2)