Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nové členské státy EU málo využívají rámcové programy

25. 3. 2018
Nové členské státy EU málo využívají rámcové programy

Systémy výzkumu, vývoje a inovací tzv. nových členských států Evropské unie jsou méně výkonné, než je tomu u starší členský států. Mají také slabší postavení v rámci unijních sítí a produkují méně kvalitní návrhy vědeckých projektů ucházejících se o podporu rámcových programů EU. Nízká participace těchto zemí je nejvýraznější v programech, které podporují excelenci a inovace.

Rozsáhlá studie - Overcoming innovation gaps in the EU-13 Member States, na které se podíleli odborníci z několika zemí včetně České republiky, měla za cíl identifikovat důvody nízké participace a míry úspěšnosti členských států EU, které se připojily v letech 2004, 2007 a 2013 (EU-131), v rámcových programech. Navzdory různorodosti těchto zemí se výzkumníkům podařilo potvrdit několik hypotéz, které přibližují důvody zmiňované neúspěšnosti.

Zhruba na 21 % ze všech podpořených projektů sedmého rámcového programu (FP7) participovala alespoň jedna organizace z EU-13. V případě aktuálního osmého rámcového programu Horizont 2020 (H2020) klesl tento podíl ještě více - na pouhých 17 %. V případě FP7 získaly státy EU-13 pouze 3,7 % z celkové finanční podpory. Nejen tyto údaje, které nabízí zmíněná studie, nejsou pro EU-13 dobrou vizitkou. Fakt, že tyto státy mají problémy s čerpáním, je již delší dobu známý. Zajímavá data ukázalo střednědobé hodnocení programu Horizont 2020, které probíhalo v minulém roce. Další statistiky zveřejnila Evropská komise letos v únoru v publikaci HORIZONT 2020 in full swing – Three years on.

Jaké jsou příčiny?

Vysvětlení nízké účasti i úspěšnosti je vícero. Své závěry prezentovaly již například Evropská komise nebo Skupina na vysoké úrovni ve svých zprávách. Na základě zjištění z těchto dokumentů podrobila aktuální studie analýze celkem 11 hypotéz. Z nich se nepotvrdily 4, mezi které patřila třeba i myšlenka, že je příliž brzy na jejich výraznější zapojování do rámcových programů. Další tři hypotézy odpovídaly realitě pouze v některých zkoumaných zemích, zbylé 4 byly potvrzeny. Výzkum došel k následujícím závěrům:

  • Kvalita návrhů vědeckých projektů podávaných do rámcových programů je u zemí EU-13 menší než v případě zbytku EU.
  • Potenciální žadatelé z EU-13 jsou méně napojeni na kolaborační sítě v rámcových programech.
  • Systémy VaVaI nových členských zemí jsou celkově slabší než v případě zbylých členů EU.
  • Problém s nízkou účastí v rámcových programech EU-13 se různí svou intenzitou dle jednotlivých nástrojů programů.

Celý dokument je ke stažení zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Evropský parlament – STOA


 1 Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko

Partneři webu a spolupracující instituce