Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Železná opona ve vědě přetrvává

5. 5. 2018
Železná opona ve vědě přetrvává

Excelence je ve vědě klíčová, státy přistoupivší do Evropské unie po roce 2004 (EU13) mají ale s dosahováním excelentních výsledků stále problém. Jaké jsou klíčové důvody stále přetrvávající zaostalosti tohoto regionu? Proč si oblast bývalého východního Německa vede o poznání lépe? Nejen o tom už delší dobu debatují odborníci v oblasti výzkumu a vývoje a vysokého školství - naposledy i na nedávném summitu Times Higher Education v Olomouci.

I přes pokroky v posledních letech je zřejmé, že státy EU13 stále výrazně zaostávají v oblasti výzkumu a vývoje za svými západními sousedy. S výjimkou bývalého východního Německa a možná i Slovinska je největším problémem nedostatek excelence ve vědě. Tento problém je ovšem klíčový, neboť o excelenci jde ve vědě především. V tomto duchu se vyjadřuje většina odborníků. Jinak tomu nebylo ani na nedávném summitu Times Higher Education, který se tématem excelence v tzv. Nové Evropě zabýval.

Tvrzení odborníků podporují i data. Celkově je úspěšnost zemí EU13 v rámcovém programu Horizont 2020 nízká. Podíl na celkovém počtu návrhů např. České republiky, která je z těchto zemí jedna z nejrozvinutějších v oblasti vědy, jen těsně přesahuje 1 % (více o úspěšnosti ČR zde). Míra excelence se dá měřit různými způsoby. Počet získaných grantů Evropské výzkumné rady (ERC) je jedním z těch, na kterém se asi dokáže většina odborníků shodnout. Těch získává tato část Evropy také o poznání méně. O situaci především v ČR si můžete přečíst v rozhovoru s Tomášem Jungwirthem. Dalším indikátorem je podíl publikací, které jsou mezi top 10 % nejcitovanějších publikací na světě. Tuto statistiku graficky znázorňuje následující obrázek, na kterém je navíc červeně zvýrazněná bývalá železná opona. Lze vidět, že s výjimkou bývalého východního Německa, Slovinska a některých oblastí v ČR jsou rozdíly markantní.

železná opona VaV
Dalším problémem je, že když už výzkumníci EU13 získají prestižní ERC grant, velmi často s ním odcházejí do zahraničí. Naopak cizince s nejprestižnějšími evropskými granty se příliš často nedaří do těchto zemí přilákat. Konkrétní data a jejich analýzu nabízí ve svém článku Otakar Fojt. K tomu, aby u nás pracovali excelentní vědci, již máme podle Rut Blízkové vybudovanou kvalitní infrastrukturu. Nejsme ale zatím schopni  špičkám v oborech nabídnout kvalitní podmínky, kvůli kterým by stálo za to v ČR zůstat. Kvůli velkému množství prostředků, které v posledních letech byly k dispozici ze Strukturálních fondů EU, navíc nejen podle rektora olomoucké univerzity Jaroslava Millera výzkumníci v oblasti také mírně zlenivěli. Tyto peníze se podle něj staly spíše součástí problému s excelencí než jeho řešením.

Zdá se, že oblast tzv. Nové Evropy stále nedokáže produkovat tak excelentní vědu jako západní Evropa. Proč je na tom ale oblast bývalého východního Německa tak výrazně lépe? Jedním z hlavních důvodů je pomoc západní části země, která zpočátku zásobovala výzkumná pracoviště špičkovými vědci - často byli dokonce zaměstnanci z východu v menšině. Takovou možnost další státy střední a východní Evropy neměly. Levná pracovní síla může přimět investory k výstavbě továren. Ve vědě ale nejde o celkový výkon a nízké platy nikoho kvalitního nenalákají, naopak vedou spíše k brain drainu.

Za určitou, i když neplnohodnotnou, náhradu za nemožnost udržet v České republice excelentní vědce, můžeme považovat mezinárodní spolupráci a mobilitu výzkumníků. Těchto oblastí si ve svém příspěvku na summitu THE v Olomouci všímal například Stephane Berghmans – viceprezident pro akademické vztahy s EU společnosti Elsevier. Jím představená data ukazovala značné zlepšení zemí EU13 v posledních letech jak v otázce spolupráce se zahraničím, tak ve využívání možností akademické mobility. Stále je ale pro dohnání manka potřeba přidat. Jak podotkl rektor Innsbrucké univerzity Tilmann Märk, je třeba se učit od těch nejlepších - aktivní porovnávání se zahraničím je pro vývoj směrem k budování excelence klíčové. Na tom se shodli diskutující i v závěrečné debatě summitu. Nejen Michal Otyepka zdůrazňoval nutnost větší otevřenosti tuzemských univerzit světu. Pro větší míru mobility a větší internacionalizaci především vysokých škol je podle tohoto držitele ERC grantu klíčová možnost dorozumět se bez problémů anglicky ve všech fázích pobytu například v ČR.

V rámci summitu THE v Olomouci se řešila i řada dalších témat spojených se zaostalostí v excelenci, jako například potřeba větší flexibility výzkumného systému nebo problematika inbreedingu. O tomto specifickém problému si můžete přečíst rozhovory se Štěpánkou Vaňáčkovou nebo s Martinem Bunčekem.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroje: summit THE v Olomouci, Times Higher Education (1, 2)