Násilí na ženách je globální problém v celé akademické komunitě. V Latinské Americe jsou však stále častěji slyšet hlasy, které volají po ukončení machistické kultury v tamějším vědeckém prostředí. Tomu nasvědčuje i odvolání prominentních vědců v Mexiku a Kolumbii.
V pondělí 9. března 2020 se v ulicích Mexico City uzavřely kavárny, kadeřnictví i továrny. U příležitosti Mezinárodního dne žen vstoupily Mexičanky do stávky. Protesty se konaly kvůli dramaticky sílícímu násilí na ženách. Jen v Mexiku se počet každoročně zavražděných žen od roku 2015 zdvojnásobil. Ve většině případů přitom policie nenajde viníka. Přestože mexická vláda slibovala rychlá a účinná opatření, nebyla s to s nimi do teď přijít. I proto mexické ženy vstoupily do stávky. Pro Mexiko jde o historický okamžik – i přes silnou tradici studentských a odborářských hnutí se jedná o první velkou stávku žen v zemi.
I v latinskoamerickém akademickém prostředí se množí hlasy, které volají po ukončení machistické kultury a sexuálního násilí na ženách ve vědě. Objevují se již i první náznaky, že k určitým změnám začíná docházet. To alespoň naznačuje odvolání některých prominentních latinskoamerických vědců obviněných ze sexuálního obtěžování.
Během tohoto března byl například odvolán Ranulfo Romo Trujillo ze svého postu na prestižní National Autonomous University of Mexico. Podle zpráv časopisu Science je důvodem oficiální stížnost zaměstnankyně kvůli sexuálnímu obtěžování z ledna 2020. Obvinění na adresu prominentního mexického vědce se ale postupně množí. Bývalá ředitelka Institutu pro buněčnou fyziologii na této univerzitě Marcia Hiriart Urdanivia připustila, že během svého působení obdržela mnoho stížností na Trujillovo nevhodné chování či sexuální obtěžování. Přestože ho jako nadřízená opakovaně varovala, neměla podle vlastních slov autoritu udělat v tomto případě víc, protože žádná z postižených se kvůli obavám nerozhodla podat formální stížnost. Sám Ranulfo Romo Trujillo přitom patří k nejznámějším mexickým vědcům, publikoval v časopisech jako Science nebo Nature a je například jedním z 11 Mexičanů, kteří jsou členy U.S. National Academy of Sciences.
Velké pobouření na sociálních sítích vyvolalo oznámení mexické National College, prominentního sdružení mexických vědců, že i po zveřejnění obvinění ze sexuálního obtěžování bude Trujillo v březnu přednášet na její půdě v Mexico City. V návaznosti na masivní negativní publicitu byla v den jeho přednášky National College uzavřena z důvodu „urgentních oprav“.
V reakci na bouři kritiky se i National Autonomous University of Mexico rozhodla aktualizovat svůj kodex, v němž je sexuální obtěžování jako jeho významné porušení. Následně i National Council of Science and Technology, hlavní mexický poskytovatel veřejných prostředků na výzkum a vývoj, oznámil, že bude vyšetřovat obvinění vůči Trujillovi ze sexuálního obtěžování.
Mexický případ není jediný, podobná aféra se odehrála i letos v únoru v Kolumbii. Významný biolog Adolfo Amézquita Torres zde byl shledán vinným ze sexuálního obtěžování. Jeho domovská instituce University of Los Andes ho na tomto základě propustila. Rozhodnutí tak ukončilo vleklý kontroverzní případ.
Sexistická „machismo“ kultura je v latinskoamerickém akademickém prostředí rozšířeným problémem. Řada univerzit postrádá jasná opatření, kodifikované postupy i pravidla, jak řešit případy sexuálního obtěžování, a pokud je má, jsou využívána jen zřídkakdy. Problematické chování tak bylo dlouho tolerováno i ze strany řídicích autorit jednotlivých akademických institucí a vedlo ke katastrofálním následkům – například podle průzkumu National University of Colombia, Bogotá zažila víc než polovina studentek na půdě univerzit nějaký typ sexuálně motivovaného násilí.
Nyní se zdá, že se situace v akademickém prostředí začíná měnit. Řada latinskoamerických univerzit včetně výše jmenovaných zpřísňuje svá vnitřní nařízení a postupy vůči sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu násilí. V roce 2019 také víc než 250 vědců podepsalo otevřený dopis publikovaný v časopise Science, který vyzýval vědce a vědecké instituce napříč Latinskou Amerikou: „aby si uvědomili škody, které machismo páchá na ženách a na vědeckém snažení jako celku“. Dopis tak volal po silnějších opatřeních proti takovému chování.
V Chile také jedna z komor parlamentu v srpnu 2019 schválila zákon, který požaduje, aby si všechny vládou financované instituce vytvořily detailní postup jak nakládat se sexuálním obtěžováním. Zákon nyní čeká na schválení. I na kampusech jednotlivých škol se šíří iniciativy, které usilují o ukončení sexuálního násilí – #NãoéNão v Brazílii, #NiUnaMenos v Argentině nebo Educación No Sexista v Chile. Možná se tak v latinskoamerickém vědeckém prostředí začíná blýskat na lepší časy.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Science (1, 2), The Guardian
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
