Se začátkem prázdnin přichází také aktualizovaná vydání mezinárodních žebříčků srovnávajících jednotlivé univerzity. Jedním z těchto rankingů je i Leidenský žebříček, srovnávající vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých univerzit. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?
Autoři z Center for Science and Technology Studies (CWTS) Leidenské univerzity nedávno představili aktualizované vydání tzv. Leidenského žebříčku. Aktuální srovnání vychází z dat za roky 2018 až 2021. Leidenský ranking je specifický v tom, že na rozdíl od jiných mezinárodních srovnání neprezentuje celkové shrnutí a výsledky jednotlivých škol v jednom čísle, ale nabízí zájemci si instituce srovnat dle pro něj relevantních indikátorů. Všechny tyto indikátory nicméně spadají do oblasti bibliografické analýzy a mohou se tak projevit určité strukturální rozdíly jednotlivých oborů (zejména věd společenských a humanitních).
Žebříček poskytuje srovnání univerzitního publikačního výkonu ve čtyřech oblastech: vědecký dopad, mezinárodní spolupráce, otevřený přístup a genderová diverzita a zahrnuje jak absolutní, tak relativní ukazatele zohledňující velikost institucí. Více o metodologii analýzy zde.
Multidimenzionalita analýzy a prezentace výsledků tak znamená, že není jednoduché určit jednoznačně absolutního „vítěze“. Už jen zmíněná možnost zobrazení výsledků dle absolutního a relativního srovnání poskytuje jiné pořadí jednotlivých ukazatelů. „Protože univerzity jsou komplexní instituce, které nabývají různých forem, existují v různých kontextech a mají rozdílná poslání, nelze jejich výkonnost vyjádřit jediným číslem. Žebříček Leiden Ranking představuje řadu ukazatelů, které vám umožní prozkoumat výkonnost univerzit z různých úhlů pohledu,“ popisují autoři svůj záměr na webu, kde je možné interaktivně nahlížet do srovnání skrze klasické seznamy, ale i grafy a mapy.
V posledních 4 vydáních se v žebříčku umístilo 7 českých univerzit, přičemž ale do aktuálního srovnání vstoupilo hned 9 tuzemských institucí. Jsou jimi (dle abecedy) Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoké učení technické v Brně.
Vědecký dopad
Je to právě Jihočeská univerzita, která se jakožto nováček v daném srovnání umístila mezi českými vysokými školami nejvýše, pokud jde o podíl publikací náležejících do top 10 % publikací v daných oborech a všech jejích publikací. Takovýchto článků, monografií, apod. zaznamenali v Českých Budějovicích 9 % své produkce. Co se dominantního oboru týče, jsou to Life and Earth Sciences, které se daří na jihu Čech úspěšně pěstovat. Na druhém místě najdeme Masarykovu univerzitu s 8 % a až na třetím loňského premianta Univerzitu Palackého v Olomouci se 7,7 %. Nicméně i když olomoucká univerzita pořadím klesla, loni jakožto vítěz zaznamenala pouze 7,3 % top publikací. Je tedy evidentní, že českému prostředí se v daném období dařilo více než při loňském srovnání.
Jihočeši se také umístili nejlépe z českých zástupců. Ve světovém srovnání jim patří 733. místo. V absolutním počtu publikací náležejících do top 10 % nejlepších vědeckých výsledků je na tom nicméně nejlépe Univerzita Karlova na 349. místě. Pomyslnou trofej za nejvíce publikací patřících do 1 % nejvlivnějších výsledků získala Rockefellerova univerzita. Takovýchto publikací vykázala celých 5 %, tedy 826 kusů.
Slabou stránkou českých univerzit zůstávají společenské a humanitní vědy. Do srovnání přitom vstoupily pouze 3 největší české univerzity a nejlépe je na tom Univerzita Karlova se svými 7,5 % decilových publikací, což ji řadí na 577. místo žebříčku. Srovnání v tomto oboru vede MIT s téměř 24 % nejlepších publikací.
Gender
Co se týče zastoupení žen - autorek v publikační aktivitě českých univerzit, došlo oproti loňskému srovnání k jakési konsolidaci. Zatímco loni překročily 30% práh čtyři univerzity, letos to bylo již univerzit pět. Jde o Univerzitu Karlovu, Masarykovu univerzitu, Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích a Palackého univerzitu v Olomouci. Jde ale zpravidla o změny v desetinách procent a nelze bohužel vysledovat významný pozitivní trend. Možná překvapivě najdeme největší zastoupení autorek v oborech Life and Earth Sciences a Biomedical and Health Sciences. Společenské a humanitní vědy sice průměr zvyšují, nikterak ale výrazně.
Oproti loňskému vydání nebyla narušena dominance polských vysokých škol v žebříčku podílu ženských autorství na všech autorstvích daných univerzit. Stejně jako loni v první desítce najdeme 6 polských univerzit, přičemž ale stejně jako loni žebříčku dominuje norská Oslo Metropolitan University s téměř 60% podílem autorek.
Také se nemění pohled na genderovou rovnost napříč kontinenty. Zatímco na asijských univerzitách produkují ženy-autorky okolo 10 % publikací, jak v Severní, tak Jižní Americe univerzity, a zvláště pak školy v Evropě (zejména ty na severovýchodě kontinentu), vyprodukují vědkyně okolo čtyřnásobku.
Spolupráce
Důraz na zvláště mezinárodní spolupráci je kladen zejména ve špičkové vědě. Tento trend se ale například i díky evropským fondům propisuje do celého univerzitního prostředí. Internacionalizace není již jen výkladní skříní, ale v dnešním vědeckém světě prakticky nutnost. Téměř všechny české univerzity v aktuálním vydání Leidenského žebříčku překonaly 80% hranici publikací vzniklých ze spolupráce meziinstitucionální, meziregionální či přímo mezinárodní. Na metu 80 % jen těsně o necelé 2 % nedosáhly Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Přes 90 % se naopak přehoupla Jihočeská univerzita.
Ze srovnání míry mezinárodní spolupráce opět nejhůře vychází Social sciences and humanities, nicméně i v těchto oborech zpravidla v ČR vzniká více než 50 % publikací v mezinárodní spolupráci. Je to ale stále poměrně zásadní rozdíl se světovým průměrem, kde takto v oblasti společenských a humanitních věd vzniká asi 80 % publikací.
Žebříčku poměru publikací, které vznikly ze spolupráce univerzit s průmyslovým sektorem, panují čínské univerzity, kterých mezi TOP 25 najdeme hned 11 a zároveň první 4 tyto univerzity jako jediné dokázaly překročit hranici 20 % takto napsaných publikací. Tyto univerzity s průmyslovými partnery spolupracují zejména v oblasti Life and Earth sciences.
Open Access
Stejně jako loni, i letos nejvíce v režimech Open Access publikují evropské univerzity, což je zřejmě způsobeno i dosavadní politikou Evropské unie, která tento způsob publikování podporuje. Zvláště britské školy se ukazují jako premianti této strategie. V TOP 30 najdeme pouze 2 nebritské univerzity, a to hned na prvním místě žebříčku nizozemskou University of Groningen, která v některém z režimů Open Access publikuje neuvěřitelných 95 % svých publikací a na 15. místě tureckou Bilkent University.
Pokud bereme publikování v otevřeném přístupu jako pozitivní trend, pak nejúspěšnější českou univerzitou je České vysoké učení technické v Praze s podílem publikací v Open Access 62,5 %. Tento výkon ČVUT stačí na 447. místo světového srovnání.
Publikování v některém z otevřených režimů přitom dle dat není doménou některého z definovaných oborů. I když nejsilnější se tato strategie zdá být u Life and Earth sciences a Biomedical and Health sciences, globální rozdíly nejsou nijak závratné.
Výsledky celého žebříčku jsou dostupné zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
