Mexickým vědcům hrozí až osmdesát let vězení

Jedním z jedenatřiceti obviněných vědců a badatelů je také José Franco, výzkumník na National Autonomous University of Mexico a bývalý předseda Mexické akademie věd. Tamní prokuratura jej obviňuje z organizovaného zločinu a praní špinavých peněz. Tato obvinění jsou i vzhledem k místní válce proti drogám nesmírně závažná. Obviněným tudíž hrozí odnětí svobody až na 80 let ve vězení s nejvyšší ostrahou Altiplano, ve kterém pobývají i odsouzení šéfové drogových kartelů, jako byl například Joaquín „El Chapo“ Guzmán. Dokonce i jen začátek trestního řízení je v rámci těchto deliktů důvodem k vazbě a zadržení ve vězení s nejvyšší ostrahou.

Obvinění vědci měli podle mexické prokuratury zpronevěřit vládní finance během období, kdy sloužili na pozici členů nezávislého vládního poradní orgánu Scientific and Technological Consultative Forum (nebo také Foro Consultivo). Ten byl primárně financovaný z prostředků státního National Council for Science and Technology (Conacyt), který je jedním z hlavních poskytovatelů prostředků na výzkumné a vývojové projekty v Mexiku. Podle obvinění tak měli v této pozici stíhaní vědci během let 2002 a 2018 zpronevěřit přes 471 milionů pesos (přibližně necelých 23 milionů dolarů). Podle prokuratury je měli utratit především za nákup nemovitostí či cestování nebo osobní výdaje. Obvinění vědci to však popírají.

Proces se přitom odehrává v době, kdy je celá vědecká komunita v Mexiku pod značným tlakem. Populistická administrativa současného prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora se zaměřuje na drastické škrty a boj proti korupci v zemi. Vláda například výrazně seškrtala výdaje, které mohou vědci používat na cestování do zahraničí, podporu pro mladé vědecké pracovníky nebo peníze na provoz vědeckých infrastruktur. Prezident už dříve označil obviněnou skupinu za „zkorumpovanou elitu“ a „protěžovanou skupinu předchozí vlády“.

Za obviněné vědce se postavila mezinárodní vědecká komunita. Přes 50 vědeckých institucí, včetně univerzit nebo vědeckých společností, napsalo otevřené dopisy, které se proti obvinění ohrazují. Mezi ty patří také prestižní americká organizace US National Academies of Sciences, Engineering and Medicine.

Politický motiv nové administrativy

Celý ostře sledovaný proces má však zatím poměrně nejistý výsledek. Mexické soudy už totiž dvakrát odmítly vydat zatykače na obviněné vědce kvůli nedostatku důkazů. Poprvé to bylo v srpnu tohoto roku, ještě předtím, než se veřejnost i obviněná skupina vědců o řízení vůbec doslechla. Ke stejnému verdiktu došly mexické soudy znovu na konci září letošního roku. I přesto se při posledním nepovedeném pokusu zástupci prokuratury vyjádřili v tom smyslu, že jsou odhodlaní zkusit proces i potřetí.

Obvinění vědci tvrdí, že celý případ je vykonstruovaný a politicky motivovaný. Podle nich bylo použití prostředků zcela legální. Nakoupené nemovitosti měly například údajně sloužit jako kanceláře pro zaměstnance Foro Consultivo. Od roku 2002 podle nich také všechny rozpočty organizace schválila organizace Conacyt, která všechny výdaje potvrdila jako legální.

Podle mexických vědců však konflikt mezi novou ředitelkou Conacytu a zástupci Foro Consultivo panoval už dlouho předtím, než se do věci vložila mexická prokuratura. Celý případ se totiž začal řešit poté, co se do čela organizace Conacyt v roce 2018 postavila nová ředitelka María Elena Álvarez-Buylla, kterou na pozici jmenoval prezident Obrador. Během svého působení ve funkci Álvarez-Buylla podpořila řadu škrtů ve výdajích na vědu a množství výzkumu označila za „neoliberální vědu“, která postrádá hmatatelný dopad. Nová ředitelka také nedávno dosadila na prestižní pozici Gertze Manera, klíčového svědka v případu proti 31 obviněným akademikům. Jmenování ostře kritizovala mexická vědecká komunita mimo jiné i proto, že Manero poslední roky čelí obvinění, že opsal část své dizertace.

Nové vedení organizace Conacyt také pochopitelně reformovalo fungování celého Foro Consultivo, které mělo původně sloužit jako nezávislá, odborná rada, která bude komunikovat potřeby výzkumníků směrem k centrální vládě. Nyní funguje jako součást organizace Conacyt.

Řada členů mexické vědecké komunity je přesvědčena, že obvinění jsou součástí větší negativní kampaně, jejímž cílem je umlčet vědce, kteří se staví proti současné vládní politice. To tvrdí i obvinění. „Situace je značně alarmující,“ vysvětluje David Romero, genetik z National Autonomous University of Mexico a jeden z obviněných vědců. „Ještě nikdy se nestalo, že by vědci nebo zástupci státních orgánů byli obviněni z takových trestných činů. V celém Mexiku to vyvolalo značnou odezvu.“ Podle něj je to především pokus, jak diskreditovat vědce, kteří v rámci Foro Consultivo kritizovali rozpočtové škrty.

Vědci se tak obávají, že silně medializovaný případ poškodí pověst vědy a výzkumu jako celku. V tomto smyslu se vyjádřila v otevřeném dopise i US National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine. Ta se obává, že obvinění vědci jsou vystaveni zastrašování a obtěžování ze strany mexické vlády a že by to mohlo v důsledku vést k negativním dopadům na celou vědeckou komunitu v Mexiku. „Pro určitou část veřejnosti jsme už teď vinní v nějakých bodech,“ tvrdí José Franco. „Naše jména jsou v médií a strach máme nejenom my, ale celá vědecká komunita.“

Alma Maldonado, vědkyně z mexického National Polytechnic Institute, tvrdí, že současné jednání vlády eskaluje perzekuci vědců na úplně novou úroveň. Odpor prezidenta Obradora vůči vědecké práci je podle ní zcela jasný. „Popisuje nás jako zkorumpované; ti, kteří studovali v zahraničí, se tam podle něj naučili korupci; vědci jsou z jeho pohledu privilegovaná skupina, která se nezajímá o širší společenské problémy.“ Podle Maldonado, která nyní dočasně působí také na University of Arizona, je tak útok na bývalé členy Foro Consultiva jasným důkazem politických cílů diskreditovat mexické vědce a výzkumníky.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Times Higher Education, Nature, The Scientist, The Guardian, Wall Street Journal