Věda kolem světa: USA řeší propalestinské protesty na univerzitách a v Číně nastal boom chatbotů

AI a Čína: zemí zmítá boom LLM

Nadšení, zvědavost a pozitivní reakce širší veřejnosti spojené s pojmem Velký jazykový model (Large Language Model – LLM) odstartovaly v listopadu 2022, kdy sanfranciská společnost OpenAI uvedla ChatGPT. Od zmíněného mezníku se doposud stupňovaly snahy jak technologických gigantů, začínajících podniků, tak i univerzit po celém světě v oblasti vývoje tohoto typu modelů, který využívá algoritmy hlubokého učení založeného na umělých neurálních sítích ke zpracování přirozeného jazyka (NLP – natural language processing). 

Přívlastek „large“ (velký), jenž název obsahuje, pak vychází z obrovského množství dat, na kterých jsou modely trénovány, aby se naučily vzorce a vztahy mezi entitami v jazyce.

Ačkoli ChatGPT společnosti Open AI a mnoho konkurenčních LLM dalších subjektů dokáže reagovat v různých jazycích, většina z nich je vytvořena americkými společnostmi, a tudíž jako hlavní a výchozí jazyk používá angličtinu. Kontrastem k tomuto trendu je pak čínský ChatGLM navržený pro práci jak v čínštině, tak angličtině.

Na tomto modelu, který vznikl pod firmou Zhipu AI, spinoffem Tsinghua University, se podílelo více než 700 výzkumníků a kolem 100 studentů ze zmíněné univerzity. Hodnota LLM ChatGLM, který je čínskou odpovědí na ChatGPT, jenž v zemi není přístupný, pak dosahuje podle Jie Tanga, profesora informatiky z uvedené univerzity, více než dvou miliard dolarů. Aktualizovaná verze s otevřeným zdrojovým kódem ChatGLM-6b, která je dostupná s čínským i anglickým rozhraním, dosáhla 13 milionů stažení.

Uvedený typ LLM – ačkoli se jedná o nejpokročilejší – je pak jedním ze 100 generativních modelů, které v roce 2023 v Číně spatřily světlo světa. Vlastní chatboty s umělou inteligencí mají například technologické giganty Baidu a Alibaba.

Boom LLM v Číně je pak v neposlední řadě dán i politickým režimem, kvůli kterému musí splňovat určitá specifika. Oproti západním LLM se na čínské modely vztahují předpisy speciálně určené pro generativní systémy AI. Ty v zemi vstoupily v platnost loni v srpnu. Uvádí se v nich mimo jiné, že modely musí „dodržovat základní socialistické hodnoty a nesmí podněcovat k podvracení státní moci“ a zároveň musí „přijmout účinná opatření ke zlepšení transparentnosti služeb generativní umělé inteligence a ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti generovaného obsahu“.

Propalestinské protesty na univerzitách v USA vyústily v řadu obvinění z antisemitismu

Koncem měsíce představitelé významných amerických univerzit potřetí vypovídali před výborem Sněmovny reprezentantů. Předmětem jak tohoto, tak předešlých slyšení, byla jejich reakce na protesty kritizující izraelskou válku v Gaze a s tím spojené potenciální antisemitské projevy.

Zmíněné protesty proti válce v Gaze, v rámci které Izrael zahájil rozsáhlou ofenzivu po teroristickém útoku ze strany Hamásu uskutečněném 7. října, v posledních několika měsících otřásly univerzitními kampusy po celých Spojených státech. 

Po dubnových incidentech, kdy se napětí na mnoha univerzitách vystupňovalo, oznámil předseda Sněmovny reprezentantů USA, louisianský republikán Mike Johnson, že je třeba projevy antisemitismu na univerzitních kampusech „potírat“. To mělo začátkem května za následek schválení zákona Sněmovnou reprezentantů, který by v případě uzákonění mohl umožnit federálním úřadům snadněji odepřít financování v případě, že by vysoké školy nechránily před antisemitismem. Ten zákon definuje jako určitou kritiku státu Izrael.

Situace se dále vyostřila předvoláním rektorů University of California, Rutgers University a Northwestern University na kongresové slyšení. Před setkáním navíc představitelé univerzit obdrželi dopis od předsedkyně Výboru pro vzdělávání a pracovní sílu (Committee on Education and the Workforce), republikánky Virginie Foxx ze Severní Karolíny. V něm předsedkyně obvinila tyto instituce z toho, že umožňují – a dokonce podporují – antisemitismus, a to mimo jiné tím, že nerozpouštějí „nezákonné protiteroristické“ tábory.

Časopis Nature v reakci na tato obvinění a aktuální situaci na univerzitách oslovil členy akademické obce zmíněných univerzit a experty na problematiku, zda je charakter protestů nezákonný, násilný či antisemitský. Řada z nich je však popisuje jako převážně pokojné a uvádějí, že v táborech se často konají vzdělávací programy, muslimské a židovské modlitební obřady a zpřístupněny jsou i základní potravinové, hygienické a zdravotnické služby.

Kromě řady výpovědí zmíněných aktérů poskytl svůj pohled na problematiku i Robert Pape, politolog z University of Chicago. Ten upozornil na skutečnost, že stoupenci obou táborů interpretují výroky druhé strany zcela odlišně.

Ve svém průzkumu provedeném během prosince a ledna Pape uvádí, že 66 % židovských studentů interpretuje skandování „Od řeky k moři, Palestina bude svobodná“ („From the River to the Sea Palestine Will be Free“) jako výzvu k vyhnání či přímo genocidě izraelských židů na palestinských územích, zatímco pouze 14 % muslimských studentů, kteří se průzkumu zúčastnili, si tuto frázi vykládá uvedeným způsobem. Většina muslimských studentů interpretuje frázi tak, že Palestinci a Izraelci by měli buď žít ve dvou oddělených zemích vedle sebe, nebo žít společně v jednom státě.

Jižní Korea zahájila činnost nové kosmické agentury

„Jedná se o zásadní moment pro vědce, kteří se zabývají výzkumem vesmírných aktivit,“ okomentoval založení nového Korejského úřadu pro letectví a kosmonautiku (Korea AeroSpace Administration – KASA) astrofyzik Sungsoo Kim z Kyung Hee University. Agentura, která staví na stejných principech jako americká NASA, sjednocuje pod jednou střechou vesmírné programy, jež byly dříve roztroušeny po celé vládě.

Agentura si kromě budování komerčních kapacit pro vypouštění družic v první fázi a podpory špičkové vědy staví i ambicióznější cíle. Korejská vláda nový úřad pověřila úkolem přistát do roku 2032 s kosmickou lodí na Měsíci a do roku 2045 na Marsu.

Předzvěstí založení KASA byl již předvolební slib nynějšího jihokorejského prezidenta Yoon Suk Yeola, který označil silnější vesmírný program za podporu hospodářského růstu.

Aktivity úřadu a s ním spojené ambice Jižní Koreje ve vesmíru mají původ v nedávné misi. V srpnu 2022 byla součástí letu rakety Falcon 9 společnosti SpaceX také sonda Korea Pathfinder Lunar Orbiter (KPLO), jejímž cílem byl sběr údajů o zvětrávání Měsíce, magnetickém poli a trvale zastíněných kráterech. Původně měla tato mise trvat jeden rok, nakonec však byla prodloužena až do roku 2025, což je podle Sungsoo Kima jasným důkazem, že jihokorejská věda má značný potenciál přispět k rozvoji vědy ve vesmíru.

„V minulosti Korea nedisponovala takovým počtem talentů. Situace se však změnila a nyní se země může pochlubit špičkovými vědci,“ shoduje se s Kimovým tvrzením Cho Jin-soo, bývalý předseda Korejské společnosti pro letecké a kosmické vědy.

Podle nové studie má používání internetu pozitivní vliv na životní pohodu

„V případě, že sociální média a celkové používání internetu skutečně představují tak ničivou sílu pro společnost, měla by tuto skutečnost potvrdit i objektivní studie. Právě na základě tohoto šetření tomu však není,“ okomentoval výsledky nového longitudinální výzkumu psycholog a odborník na mediální komunikaci Markus Appel z University of Wuerzburg.

Předmětem studie, jež se v období 2006–2021 zaměřovala na údaje ze série průřezových vzorků 2,4 milionu osob ze 168 zemí, bylo zjistit, zda používání internetu může zvýšit míru životní pohody, jako je životní spokojenost a smysl pro cíl. Tato teze však zpochybňuje obecně rozšířenou představu, že používání internetu má negativní vliv na životní pohodu neboli wellbeing uživatelů. V souvislosti s negativními vlivy je pak často zmiňována kyberšikana či závislost na sociálních sítích.

V rámci studie zveřejněné v Technology, Mind and Behaviour psycholog Andre K. Przybylski z University of Oxford se svým týmem analyzoval údaje o vztahu k užívání internetu. Ty později spojil s osmi ukazateli životní pohody. Průzkum navázal na výsledky šetření Gallup World Poll. Údaje výzkumu byly shromažďovány prostřednictvím telefonických či osobních rozhovorů. Výzkumníci Przybylskiho týmu následně analyzovali faktory, jak používání internetu může ovlivnit životní pohodu uživatelů (při odfiltrování jiných proměnných jako je např. výše příjmu, zaměstnanecký status, úroveň vzdělání a zdravotní problémy) a jejich životní pohodu.

Tým zjistil, že pravidelní uživatelé internetu dosáhli v průměru o 8 % vyššího skóre v ukazatelích životní spokojenosti, pozitivních zkušeností a spokojenosti se společenským životem ve srovnání s lidmi bez přístupu k internetu. „Pozitivní účinek je podobný přínosu pro pohodu spojenou s procházkou v přírodě,“ okomentoval zjištění Przybylski. Podle studie však ženy ve věku 15–24 let, které trávily čas na internetu, byly v průměru méně spokojené s místem bydliště ve srovnání s lidmi, kteří internet nepoužívali.

Pozitivní výsledky studie přicházejí v době, kdy aktuálně probíhá diskuse o regulaci internetu – zejména pak o omezování sociálních médií. Prezident Spojených států Joe Biden v květnu podepsal zákon, který by mohl do roka spustit celostátní zákaz populární aplikace TikTok. Tento zákaz by se mohl dotknout i vědců, kteří na této platformě popularizují vlastní výzkum.

Prezidentkou Mexika se stane vědkyně

V Mexiku byla 2. července zvolena prezidentkou vědkyně Claudie Sheinbaum Pardo, která získala 56 % hlasů a porazila Jorgeho Álvareze Máynez a Xóchitl Gálvez. 

Mexiko se tak nejenže připojí ke krátkému seznamu zemí s hlavou státu, která má či měla co dočinění s oblastí vědy, ale v čele Mexika také poprvé stane žena.

Ačkoli lze zaznamenat ve vědecké kariéře fyzičky Claudie Shienbaum Pardo řadu úspěchů – například se podílela na kapitole ve zprávě Mezivládního panelu OSN (United Nations Intergovernmental Panel on Climate Change) pro změnu klimatu z roku 2007, tedy projektu, který získal Nobelovu cenu za mír – část vědecké obce zaujímá skeptický pohled ohledně toho, jakým způsobem by směrovala vědu.

Obavy souvisejí zejména s tím, že Claudie Shienbaum Pardo půjde ve stopách svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora, jehož šestileté prezidentské období brzy skončí a ke kterému měla favorizovaná kandidátka během své politické kariéry blízko. Bývalý prezident si vysloužil kritiku za prosazení nepopulárního zákona, který se stal terčem kritiky zejména kvůli tomu, že upevňuje moc vlády nad vědou a zavádí oslabující škrty v rozpočtu na výzkum.

Navzdory obavám však na setkání s akademiky a vědci z celého Mexika, které se konalo 30. dubna, Sheinbaumo Pardo před téměř 200 účastníky kampaně podle časopisu Nature uvedla, že se „vždy bude zasazovat o rozvoj vzdělání, vědy, inovací a humanitních věd a o prosperující a spravedlivé Mexiko“.

Orangutan dokáže využívat léčivé rostliny na svá zranění

V rámci studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise Scientific Reports, se skupina vědců v čele s Caroline Schuppli, primatoložkou z Max Planck Institute, zaměřovala na chování orangutanů na Sumatře. Výzkumníky překvapilo chování samce Rukuse (Jméno znamená v indonéštině „nenasytný“. Tým jej tak pojmenoval poté, co snědl všechny květy z keře gardénie na jedno posezení), který ve skupině orangutanů bojoval s ostatními samci, aby upevnil svou dominanci. Rukus během soubojů utržil otevřenou ránu na tváři, kterou způsobily špičáky jiného orangutana.

O několik dní později od tohoto incidentu vědci spatřili, jak Rukus pojídá rostlinu Fibraurea tinctoria, kterou místní obyvatelé používají k léčbě cukrovky, úplavice a malárie. Orangutani však v této oblasti tuto rostlinu konzumují jen zřídka. Kromě toho si Rukus šťávu z léčivé rostliny roztíral po ráně a následně ránu dokonce přikryl i obkladem z listové kaše. Po osmi dnech této samoléčby byla rána zcela zacelená.

„Jedná se o první studii, která vědecky prokázala, že zvíře dokáže používat rostliny s léčivými vlastnostmi na zranění, přikládá je na rány a soustavně je po určitou dobu léčí,“ uvedl Michael Huffman, který se zabývá samoléčbou zvířat v Institutu tropické medicíny na Nagasaki University.

 

Pozn. red. 5. 6. 2024 byl článek upraven o informaci, že Claudie Sheinbaum Pardo se 2. 6. 2024 stala prezidentkou Mexika. 

 

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje: Nature (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9), Science, Reuters, Nobel Prize, The Korea Herald,  Technology, Mind, and Behavior, CPOST, THE (1, 2), Americas Quarterly (a odkazy na studie v článku)