V loňském roce skupina autorů asociovaných s PLoS Biology, společností Elsevier a Standfordskou univerzitou zveřejnila seznam 2 % nejcitovanějších vědců světa. Na českých výzkumných institucích jich působí celkem 359. Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl Martin Pumera. Největší počet vysoce citovaných vědců působí na Akademii věd, Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Elsevier a SciTech Strategies společně s John P. A. Ioannidisem ze Standfordovy univerzity připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960.
Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojí z hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.
Komu se dařilo v roce 2019?
Nejúspěšnějším českým vědcem za rok 2019 je chemik Martin Pumera, který současně působí na brněnském centru CEITEC VUT a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35. Jediným dalším vědcem, který se vešel do první tisícovky nejcitovanějších vědců světa, je Rajender Varma, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě toho ale Varma, který je také chemik, působí i v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. Varma se umístil na 920. místě s h-indexem 32.
Martin Pumera, nejcitovanější český vědec za rok 2019 dle databáze Scopus. Zdroj: VŠCHT
Na třetím místě se s odstupem umístil Jan Vymazal, vedoucí katedry aplikované ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze. Ten v seznamu figuruje na 1179. místě a jeho h-index očištěný o autocitace je 19. Čtvrtým zástupcem Česka je Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR na 1461. místě s očištěným h-indexem ve výši 22. Pátý se umístil Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Je také posledním českým vědcem, kterému se podařilo umístit mezi 2000 nejcitovanějších vědců světa. Získal 1878. příčku.
Šestou pozici mezi v Česku působícími vědci získal Petr Pyšek z Univerzity Karlovy – umístil se v celkovém přehledu na 2027. místě s očištěným h-indexem 32. Na sedmém místě najdeme chemika Pavla Hobzu, který je celkově 4053. na světě. Hobza působící na Univerzitě Palackého v Olomouci a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se tradičně umisťuje jako jeden z nejcitovanějších českých vědců. Osmou příčku obsadil Ladislav Krištoufek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Umístil se těsně pod hranicí prvních pěti tisíc, na 5028. místě. Ekonom Krištoufek je také jediným vědcem v první desítce, který působí v oblasti sociálních věd. Deváté místo získal Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Podařilo se mu získat 5359. místo. První desítku nejcitovanějších vědců dle databáze Scopus působících v Česku uzavírá Ali H. Reshak Al-Jaary z Fakulty strojní ČVUT v Praze. Ten se umístil na 5715. příčce.
Dlouhodobou statistiku vede Zbořil, mezi ženami Syková
Český vědec, který má v dlouhodobém horizontu podle žebříčku nejvyšší h-index očištěný o autocitace, je chemik Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci. Přestože se v celkovém srovnání za rok 2019 umístil až na 8979. místě, dosáhl z hlediska očištěného h-indexu výsledku 40. Nejlépe umístěnou českou ženou-vědkyní je Eva Syková, která je na 24. místě mezi v Česku působícími vědci a na 18 072. místě v celkovém globálním srovnání.
Z českých institucí je podle studie zdaleka nejúspěšnější Akademie věd ČR. Na všech jejích ústavech je zaměstnáno na 107 vědců, kteří se za rok 2019 umístili mezi 2 % nejúspěšnějších vědců. Na Univerzitě Karlově podle dat působí 57 jmenovaných vědců. Na třetím místě mezi českými pracovišti se umístila Univerzita Palackého v Olomouci, kde působí 31 vědců ze stanfordského seznamu. ČVUT v Praze jich reprezentuje 20. Na brněnské Masarykově univerzitě působí takových výzkumníků 18. Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích jich je 12, stejně jako na VUT v Brně. Na 10 zařazených odborníků pracuje také na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na České zemědělské univerzitě v Praze jich bádá 9, na Univerzitě Pardubice jich pak působí 8. Stejný počet jich pracuje také na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě. Na Mendelově univerzitě v Brně jich je 7 a na Západočeské univerzitě v Plzni 6. Na Univerzitě Hradec Králové působili 4 vědci, kteří byli zařazeni do žebříčku nejcitovanějších vědců za rok 2019.
Kromě toho nejcitovanější čeští vědci za rok 2019 působí také na Technické univerzitě v Liberci (5 vědců), na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (4 vědci), Ostravské univerzitě (4 vědci) a na Univerzitě obrany v Brně (4 vědci). Ocenění působí také na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno (3 vědci), Slezské univerzitě v Opavě (2 vědci), Vysoké škole ekonomické v Praze (1 vědec) a na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (1 vědec).
Vzhledem k poměrně velkým rozdílům ve způsobu publikování v jednotlivých oborech je nutné tyto celkové statistiky posuzovat velmi obezřetně. Zájemcům doporučujeme se podívat na data za jednotlivé obory a disciplíny - a to jak za rok 2019, tak v celkovém srovnání.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Foto: VŠCHT
Zdroj: PLOS Biology, Mendeley Data
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
