Společnost Altmetric vydala jako každoročně žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků v roce 2019. Veřejnost nejvíce zaujala květnová studie z elektronického archivu arXiv, která se zaměřuje na vytváření systémů, jež dokáží vytvořit realistické videosekvence řeči a mimiky z pouhého obrazu či fotografie. Studie se navíc stala vůbec nejsdílenější studií v rámci sedmiletého fungování této statistiky.
Statistika zobrazuje publikované výzkumy, které během roku 2019 nejvíce upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Vliv se sleduje na nejrůznějších platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě.
Statistika společnosti Altmetric nevyjadřuje kvalitu nebo dopad samotných výzkumných výsledků, i tak ale systém funguje jako určitá alternativa klasického bibliometrického hodnocení citovanosti vědeckých publikací.
Letos byl způsob vytváření žebříčku mírně pozměněn – zahrnuje více zdrojů, mezi jinými také recenzní posudky, dopisy editorům od samotných výzkumníků nebo i případové studie odeslané do lékařských časopisů. Tvůrci statistiky těmito změnami chtějí upozornit na rozličné způsoby, jakými vědci mohou ovlivňovat dopad svých příspěvků a lépe objasnit faktory, které ovlivňují pozornost věnovanou konkrétnímu výzkumu.
Nejdiskutovanější je opět medicína
Výsledky statistiky z části kopírují roky předešlé. Více než polovinu ze stovky nejdiskutovanějších článků tvoří texty z medicínských odborných časopisů. Vítězný článek s názvem Few-Shot Adversarial Learning of Realistic Neural Talking Head Models však spadá do kategorie informačních a počítačových technologií. Podíleli se na něm čtyři autoři, přičemž jedním z nich byl Victor Lempitsky z ruského Skolkovo Institute of Science and Technology. Nová technologie je podle něj založena na modelu hloubkového učení rozsáhlých sad videí různých osobností. Díky tomu je pak možné na základě několika obrazů konkrétní osoby vytvořit jejího fotorealistického avatara. Dle výsledků žebříčku bylo o tomto výzkumu publikováno 111 novinových článků a 14 blogů a na Twitteru jej zmínilo přes 61 tisíc uživatelů.
Druhý se umístil článek publikovaný v časopisu Nature, který se týkal požadavku osmi stovek vědců usilujících o změnu přístupu k užívání statistické významnosti ve vědě. Druhé místo mu zajistilo 42 novinových článků, 40 blogů a přes 21 tisíc tweetů.
Třetí nejdiskutovanější text patří již do oblasti medicíny a jeho hlavním zjištěním bylo, že vakcína MMR nezpůsobuje autismus, ale naopak pomáhá vzniku autismu předejít.
Čtvrté místo obsadila studie upozorňující na vážnost klimatické krize a páté opět patří počítačovým vědám, konkrétně AI generátoru obrazů, který dokáže vytvářet věrné obrazy neexistujících osob.
Klimatická krize a vývoj umělé inteligence
Druhým nejčtenějším oborem po medicíně jsou s devíti články v žebříčku vědy o lidské společnosti. Sedm článků spadá do oblasti životního prostředí a šest článků mají přírodní vědy a také psychologie člověka.
V letošním seznamu se objevuje mnoha témat, do popředí se však dostala stále aktuálnější klimatická krize, nutnost a význam očkování nebo další vývoj umělé inteligence.
Nejúspěšnější univerzitou byl Harvard, kde bylo publikováno celkem 11 článků, které se dostaly do žebříčku. Druhé a třetí místo obsadily britské univerzity - University College London (6 článků) a University of Oxford (5 článků).
Z celkového přehledu vyplývá, že nejvíce článků bylo publikováno v časopise Nature, konkrétně dvanáct. Z hlediska nakladatelství zůstaly první pozice stejné, jako v roce předchozím. Springer Nature publikovalo 23 článků ze žebříčku, 17 textů patří pod hlavičku nizozemského Elsevieru. Mírně poklesl počet článků, které byly zveřejněny prostřednictvím některé Open Access licence. Naopak počet studií, které jsou zveřejněné zcela zdarma, vyšplhal oproti loňsku z 13 na 28.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Altmetric, LabManager
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
