Neklid v britské výzkumné komunitě: Jaký je postoj nové premiérky k vědě?

Potom, co musel dnes již bývalý premiér Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Boris Johnson odstoupit ze své funkce, vybírala Konzervativní strana jeho nástupce. Do nejužšího výběru se dostali Rishi Sunak a Liz Truss. Dvouměsíční klání skončilo začátkem září, kdy byla Liz Truss zvolena premiérkou. Z hlediska výzkumu a vývoje bylo předvolební klání plné otázek. Rishi Sunak se nechal slyšet, že chce z Velké Británie udělat vědeckou supervelmoc. Na druhou stranu prohlásil ohledně průběhu koronavirové pandemie, že vědcům neměla být udělena taková moc, jakou dostali. Truss naproti tomu měla například prosazovat větší počet žen ve vědě a koncem srpna zahájila soudní řízení proti EU kvůli programu Horizon Europe. Nyní jsou karty rozdány a vědecká obec spekuluje, co doopravdy Truss ve vedení země pro vědeckou komunitu znamená. Na novou premiérku čeká řešení hned několika problémů.

Obavy z nejistého financování

Jedním z nejdiskutovanějších problémů v britské vědecké komunitě je financování. Johnsonova vláda založila během svého období Advanced Research and Invention Agency (ARIA). Jedná se o fond pro výzkum s rozpočtem 800 milionů liber, který je obdobou americké US Defense Advanced Research Projects Agency, DARPA. Konzervativci také schválili plán zvýšení výdajů na výzkum a vývoj do výše 2,4 % hrubého domácího produktu země v roce 2027. V roce 2019 bylo dosaženo 1,7 % HDP a veřejné výdaje na výzkum a vývoj se mírně zvýšily. Pozadí událostí se od přijetí závazku Borisem Johnsonem změnilo. Liz Truss by se měla tohoto příslibu držet, zatím ale není jasné, jak kýženého čísla dosáhne a zda například přiměje podniky k vyšším investicím do výzkumu a vývoje.

Markéta Doležalová, vědkyně v oboru sociologie a sociální antropologie s dlouholetým působením ve Velké Británii, momentálně na univerzitě v Leedsu, se pro Vědavýzkum.cz vyjádřila k tomu, jak na ni Liz Truss působí: „Připadá mi jako velice pragmatická žena. V referendu o vystoupení Spojeného království z EU sice volila pro setrvání v EU, ale později se od této volby distancovala a uvedla, že jí lituje. Dokázala také ustát skandály okolo bývalého ministerského předsedy Borise Johnsona tak, že na jednu stranu se od něj úplně nedistancovala, ale na druhou stranu mu přímo nevyjádřila podporu. Myslím si, že se nadále bude chovat pragmaticky a bude dělat kroky, které pro ni budou politicky výhodné, i když například budou odporovat doporučením od relevantních expertů.“

Horizont Evropa

Britští výzkumníci se posledních 20 měsíců nacházejí v nezáviděníhodné pozici. Kvůli politickým sporům není Velká Británie asociovanou zemí k programu Horizont Evropa, který disponuje 95,5 miliardami eur. Vědci jsou tak rukojmími politického sporu Evropské unie a Velké Británie. Jako důsledek této situace přišla řada výzkumníků o granty, zatímco jiní se snažili přemístit do institucí se sídlem v EU.

Doležalová popisuje, že okolo Horizontu Evropa stále panuje nejistota. „Britská vláda v létě zveřejnila řadu dočasných opatření pro podporu vědy a výzkumu, než dojde ke konečnému rozhodnutí o tom, zda se vědci z Británie budou moci dále účastnit programu Horizon Europe. Není ale jisté, zda nová ministerská předsedkyně za těmito opatřeními bude stát. Pokud vím, zatím se k tomu nevyjádřila.“

„V Británii je spousta špičkových vědců, kteří dělají excelentní výzkum,“ doplňuje Doležalová. Mnoho jejích kolegů, ale také vědci z jiných oborů, dlouhodobě spolupracovali s kolegy z evropských institucí. „Bohužel nejsem moc optimistická. Mám pocit, že ze strany Británie, ale ani ze strany Evropské unie, není dostatečná ochota najít kompromis,“ uvažuje s tím, že by to byla velká ztráta pro vědu, kdyby tyto dlouhodobé spolupráce musely být přerušeny.

Koncem srpna Liz Truss zahájila soudní řízení s EU kvůli programu Horizont Evropa. Načasování tohoto kroku bylo politické, ale někteří doufají, že to pomůže. Podle jasných pravidel by měl případ dospět k nějakému závěru do konce tohoto roku. Thomas Jørgensen, prognostik v Evropské univerzitní asociaci, řekl, že naděje umírá poslední a snad se něco nového ukáže během formálních konzultací.

Na začátku září se situace alespoň částečně vyjasnila, protože vláda Velké Británie oznámila, že prodlouží finanční podporu, kterou poskytuje žadatelům o grant z programu Horizont Evropa. O novém prodloužení jsme vás již informovali na portálu Vědavýzkum.cz. Evropští vědci tak mohou i nadále bez obav podávat žádosti o grant v programu Horizont Evropa ve spolupráci s britskými partnery.

„Doufám, že nová vláda vyřeší rychle postoj k programu Horizont Evropa. Můžeme se buď spojit s Evropou nebo přejít k plánu B. Momentálně jsme na tom ale nejhůř. Máme rozpočet a nevíme, kam jej vložit,“ řekl Graeme Reid, profesor vědecké a výzkumné politiky na University College London.

Touha po asociaci je na britské straně obrovská. Beth Thomson, zástupkyně ředitele výzkumného poskytovatele Wellcome Trust vyzdvihla přidružení k Horizontu Evropa jako klíčovou prioritu. „To, aby byla Velká Británie světovým lídrem ve vědě, se nestane náhodou. Měl by se za to zasadit ministr vědy, který vyjednává s vládou priority a uskutečňuje plány.“

Ministr vědy a energetická krize

Za přidružení k programu bojoval i bývalý ministr vědy George Freeman, nicméně jeho post je od červencové rezignace volný. Vědecké instituce proto vyzývají Trussovou, aby zvolení nového ministra upřednostnila.

„Pokud chce nová vláda, aby byla udržena pozice Velké Británie jako lídra ve výzkumu, vývoji a inovacích, je nutné, aby měla spolehlivého ministra pro vědu, který by s vědeckou komunitou spolupracoval,“ řekl Tom Grinyer, ředitel Institutu fyziky, který výzvu podpořil.

Trendem současnosti je přechod k nulovým emisím skleníkových plynů a odklon od fosilních paliv. To podporuje i řada uznávaných vědců. Před časem jmenovala Truss do role státního zástupce za obchodní, energetickou a průmyslovou strategii Jacoba Ress-Mogga. Ten plánuje ve světle současné energetické krize vytěžit každý krychlový metr plynu ze Severního moře. Přitom podle mezinárodního panelu OSN by mělo zůstat alespoň 60 % ze současných světových zásob fosilních paliv nevytěžených.

Na tento vývoj reagovali předsedové z nezávislé vládní Komise pro vývoj změny klimatu a národní infrastrukturu, když poslali Truss nesouhlasný dopis. V něm se mimo jiné píše, že Velká Británie by měla řešit současnou energetickou krizi raději pobřežními větrnými a solárními elektrárnami.

Andy Westwood, profesor politologie na univerzitě v Manchesteru si posteskl, že Truss chce peníze na vědu přesunout do energetiky: „Stojíme před velkým problémem, protože to vypadá, že vláda Liz Truss chce investovat velké peníze do energetických závazků. Vzhledem k probíhající energetické krizi a k výrokům Ress-Mogga se může stát, že chuť bránit rozpočet na vědu jako prostředek průmyslové strategie bude pramalá.“

Ochladnutí vztahů s Čínou

Liz Truss se v předvolební kampani vyjadřovala, že plánuje pozměnit diplomatické vztahy s Čínou a klasifikovat ji spíše jako potenciální hrozbu pro Spojené království. Pokud by to byla pravda, britští akademici se obávají, že by to mohlo přimět Peking k omezení počtu tamějších studentů, kteří vyjíždějí nebo studují na britských univerzitách. To by byl problém, protože čínští občané tvoří více než čtvrtinu studentů britských vysokých škol, které díky nim mají velké příjmy ze školného.

Předefinování statusu Číny by mohlo ovlivnit také tisíce výzkumných projektů. Britští výzkumníci mají stále častěji jako spoluautora někoho z Číny. V roce 2000 bylo takových odborných publikací 750, v roce 2019 jich bylo již 16 267, což činí přibližně 11 % z celkových publikací pocházejících z Velké Británie.

Vláda dále navrhuje, aby britské univerzity musely hlásit granty vyšší než 75 tisíc liber. Výzkumníci se proto obávají, že by to mohlo odradit od tvorby projektů společných s Čínou. „Myslím, že tento krok zatím nezabrání univerzitám ani výzkumníkům nadále navazovat partnerství s Čínou. Nicméně pokud bude takových opatření více, může společných projektů ubývat,“ řekl Miguel Lim, odborník na vzdělávání na univerzitě v Manchesteru.

Do těchto diskuzí vstoupila v půlce letošního září Imperial College London (ICL) s oznámením, že zavírá dvě výzkumná centra financovaná čínskými leteckými a obrannými společnostmi. Obě centra se specializují na výzkum v oblasti letectví a obrany. Důvodem je sdílení citlivého výzkumu s mezinárodními partnery. V posledních třech letech bylo ukončeno také dalších pět výzkumných spoluprací v ICL a v Manchesteru a přibližně dvě stě akademiků je vyšetřováno za porušení exportních kontrol nebo sdílení citlivých dat. Stále častěji se také objevují obavy, že britské univerzity mohou nechtěně podporovat čínské zájmy.

Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: THE (1, 2, 3, 4), The Conversation, Chemistry World, Nature, Research Professional News, Science Business