Ve středu 16. dubna 2019 odsouhlasil Evropský parlament obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropou a Ruskou federací. Vztahy s Ruskem přitom v posledních letech zaznamenaly prudké ochlazení, což ovlivnilo i spolupráci ve výzkumu a vývoji.
Nová dohoda upravuje vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na dalších pět let. Dohoda se tak alespoň částečně snaží překlenout rostoucí propast mezi oběma stranami. Podle textu dohody totiž spolupráce s Ruskem „zdaleka nedosahuje svého možného potenciálu“.
Důvodů je hned několik. Úprava evropských pravidel z roku 2014 výrazně ztížila zemím jako Rusko, Brazílie, Indie, Čína nebo Mexiko možnost čerpat finance z programů Evropské unie. Nejvýznamnějším faktorem byly ale pravděpodobně ekonomické sankce, které na Rusko Evropská unie uvalila v důsledku anexe Krymu. Ty mimo jiné zahrnovaly i zákaz exportu některých technologií i zákaz pro krymské vědecké organizace se účastnit jakýchkoliv evropských výzkumných projektů.
Od té doby napětí a nedůvěra mezi Ruskem a Evropskou unií nadále rostly. Paradoxně se ovšem obě strany nyní shodují na tom, že právě v oblasti výzkumu a vývoje je výrazný prostor pro podporu vzájemných vztahů. Evropští lídři dokonce prohlásili, že tato oblast je jedním z mála pozitivních ostrůvků v jinak v zásadě negativních vztazích mezi oběma stranami.
Ruská věda na tom přitom není nijak slavně. Přestože po svém opětovném znovuzvolení prezident Putin prohlásil, že výzkum a vývoj se stane jednou z hlavních priorit ruské vlády, od pádu Sovětského svazu zažila ruská věda výrazný propad. Putin tak nyní například plánuje výraznou reformu Ruské akademie věd, pod kterou spadá na 700 ústavů rozesetých po celém Rusku.
The Golden Brain - budova Ruské akademie věd v Moskvě
Je tu ovšem vidět i postupné zlepšení. Od roku 2006 do roku 2016 se produkce vědeckých článků v Rusku zdvojnásobila a země tak v tomto směru předehnala Brazílii nebo Jižní Koreu. Ruská vláda se přitom domácí vědu snaží podporovat i proto, aby zbavila zemi závislosti na produkci ropy a zemního plynu. Problémem ale stále zůstává zastaralá infrastruktura i málo peněz, které do vědy v Rusku proudí.
Pro Evropu není Rusko potenciálně nezajímavým partnerem. I přes problémy ruské vědy je země po Spojených státech a Číně nejaktivnějším partnerem EU v oblasti výzkumu a vývoje. V současnosti Rusové spolupracují na 81 výzkumných projektech podpořených z evropských peněz, na 191 ruských vědců je nyní součástí akcí Marie Skłodowska-Curie a 28 ruských vědců aktuální řeší ERC grant.
Autor: Vědavyzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness, Nature, Evropský parlament
Foto: Wikimedia
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
