Nová studie dopadů Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA), zpracovaná Spojeným výzkumným střediskem Evropské komise, analyzuje publikační výsledky vědců podpořených v tomto programu. Z nich například vyplývá, že na zvýšení publikačního výkonu nemá vliv hostující instituce.
Programy Marie Skłodowska-Curie Actions patří k nejúspěšnějším součástem rámcového programu Horizont 2020 a podobně jako Evropská výzkumná rada (ERC), i MSCA získají v novém programu Horizon Europe další navýšení prostředků. Klíčovým nástrojem MSCA, kterým tato platforma podporuje rozvoj excelentní evropské vědy, je systém stipendií zaměřených na mezinárodní vědeckou mobilitu. Na publikační výsledky výzkumníků, kteří se účastnili projektů vědecké mobility v rámci MSCA, se zaměřila nová analýza.
V přípravné fázi grantového řízení hraje největší rozdíl země původu jednotlivých výzkumníků. Studie zjistila nižší publikační výkon u výzkumníků ze zemí střední, jižní a jihovýchodní Evropy. Z této skupiny států pak největší počet výzkumníků do vědecky silnějších oblastí vysílá Španělsko a Itálie.
Výzkumníci ze zemí západní a severní Evropy mají v této fázi publikační výkon mnohem vyšší. Po absolvování programu se ale s postupujícím časem medián publikačního výkonu výzkumníků z obou skupin států vyrovnává. Západní a severní Evropa má ale i nadále větší počet excelentních výzkumníků, kteří dosahují vysokého publikačního výkonu.
Jedním z nejpřekvapivějších výsledků studie je to, že na změnu publikačního výkonu nemá vliv hostitelská instituce. To je pro strategické řízení MSCA důležitý signál, protože výběr hostitelské instituce byl dosud velmi důležitou součástí výběrového řízení na individuální stipendia. Závěry této studie ovšem ukazují, že kvalita samotné hostitelské instituce na následný publikační výkon jednotlivých stipendistů takový vliv nemá.
Zajímavé je také srovnání s programem ERC Starting Grants, který se zaměřuje na výzkumníky v počátcích jejich kariéry. Publikační výkon držitele ERC Starting Grants se po získání grantu zvýší výrazně víc než v případě MSCA stipendisty. To je podle autorů studie z části dáno jinou povahou grantu i vyšší kompetitivností programu. Na druhou stranu se ukazuje, že držitelé MSCA individuálního stipendia si vedou výrazně lépe ve srovnání s účastníky prestižního nizozemského VENI programu, který má obdobný systém financování a zaměřuje se i na podobnou věkovou skupinu. Studie také připomíná další přínos MSCA a to je rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce.
Celá studie je dostupná zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
