Podle nového průzkumu lidé chtějí, aby věda řešila klimatickou krizi a zdravotnictví

Vyšlo již páté vydání každoročního průzkumu společnosti 3M a Ipsos, který se zaměřuje na důvěru ve vědu. Mezinárodní průzkum s názvem State of Science Index mapuje situaci v 17 zemích světa (USA, Kanada, Velká Británie, Německo, Polsko, Brazílie, Mexiko, Japonsko, Singapur, Jižní Korea, Čína, Indie, Francie, Spojené arabské emiráty, Itálie, Kolumbie a Austrálie). Letos se ptal více než 1000 respondentů.

Lidé si uvědomují nebezpečí dezinformací

Výsledky ukazují, že lidé mají stále velmi vysokou důvěru ve vědu – vědě důvěřuje 90 % mladší generace a 89 % starší. Mladší generace ale častěji tvrdí, že věda je pro jejich každodenní život velmi důležitá.

Lidé na celém světě si podle nového průzkumu také dobře uvědomují, že na sociálních sítích (85 %) i v tradičních médiích (72 %) jsou rozšířené dezinformace, a to bez ohledu na téma. Ačkoli 90 % dotázaných lidí tvrdí, že vědě důvěřuje, a 86 % důvěřuje vědcům, záleží na tom, kde se o vědě dozvídají – v tradičních zprávách věří vědeckým faktům 75 % dotázaných, na sociálních sítích pouze 44 %. Zároveň také lehce stoupl počet skeptiků. Procento lidí, kteří vyjadřovali skepsi k vědeckým objevům, stouplo od roku 2021 (27 %) na 29 % v roce 2022. To je ale výsledek srovnatelný s rokem 2018.

Pro vědu je relativně pozitivní zprávou to, že 83 % respondentů chce od vědců slyšet víc o jejich práci – to otevírá příležitost pro jejich přímou komunikaci na tradičních mediálních platformách i prostřednictvím sociálních sítí. Většina respondentů si také uvědomuje nebezpečí krize důvěru ve vědu. Pokud lidé budou méně věřit vědě, podle respondentů to přinese více krizí v oblasti veřejného zdraví (61 %), větší rozdělení společnosti (57 %) nebo zvýšení závažnosti dopadů změny klimatu (53 %).

Navzdory těmto obavám považuje o něco více než polovina respondentů (52 %) vědu za velmi důležitou pro svůj každodenní život. To je přitom od roku 2018 nárůst o osm procent. Se zvyšujícím se číslem do značné míry souvisí i zkušenost s globální pandemií. Průzkum také ukázal, že lidé chtějí, aby věda prioritně řešila klíčová témata, jako jsou dopady klimatických změn (58 %), zásobování čistou vodou a hygienické podmínky (56 %), kvalitu ovzduší (55 %) a rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči (54 %).

S větší mírou výskytu dezinformací se potýká i Česká republika. Z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere, vyplývá, že počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti. To je přitom o 11 % víc, než ukázal výzkum v roce 2019.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % versus 54 %, což je průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

Zdroj: 3M

Téma pro vědu: změna klimatu a zdravotní péče

Změna klimatu se v průzkumu ukázala jako velké téma. Výrazná většina respondentů průzkumu se obává, že oni nebo jejich blízcí mohou být v budoucnu vysídleni z místa, kde žijí, kvůli extrémnímu počasí souvisejícímu se změnou klimatu (79 %). V drtivé většině také uvádějí, že se dnes více než před rokem obávají změny klimatu (74 %), zesilujících přírodních katastrof (74 %), znečištění oceánů plasty (73 %) a znečištění ovzduší (71 %). Za řešení ekologických problémů považují respondenti investice do inovací, které zmírňují dopady změny klimatu (47 %).

Dalším tématem, který by měla věda podle respondentů průzkumu řešit, je zdravotní péče. Zlepšení přístupu ke kvalitní zdravotní péči je prioritou číslo jedna pro většinu dotazovaných zemí (13 z 16). Mezi hlavní opatření, která by podle lidí měly státy upřednostňovat, patří spolupráce se zdravotnickým průmyslem a dalšími subjekty na zlepšení kvality péče (50 %) a spolupráce při řešení základních příčin zdravotních problémů v komunitách s nedostatečnou péčí (47 %). Totéž platí pro pokroky týkající se sociální spravedlnosti a změn, které by podle lidí měla společnost v příštích pěti letech upřednostnit: zajištění rovného přístupu ke kvalitní zdravotní péči (78 %) a řešení netradičních základních příčin zdravotních problémů v rámci nedostatečně obsluhovaných a zastoupených komunit (69 %).

Celkově se respondenti domnívají, že kromě současné pandemie by se věda měla prioritně zabývat léky na chronické nemoci (62 %), léčbou rakoviny (57 %), vakcínami proti budoucím pandemiím (50 %), řešením problémů duševního a emocionálního zdraví (50 %) a řešením základních příčin/sociálních faktorů zdravotních problémů (46 %).

Zdroj: 3M

Bariéry v přírodovědném a technickém vzdělání se zvětšují

Průzkum také ukázal, že se po celém světě zvyšuje množství překážek, které brání kvalitnímu vzdělání v oblasti STEM (Science, technology, engineering a mathematics). Ve 13 ze 17 zkoumaných zemí došlo k meziročnímu nárůstu procenta lidí, kteří uvedli, že vnímají překážky ve vzdělávání v oblasti přírodních věd. V Číně činil meziroční nárůst 12 %, u Francie 9 %, u Polska 8 % a u Itálie 8 %.

Za největší překážky respondenti označují přístup k vědě (76 %), cenovou dostupnost (47 %), konkurenční osobní priority (37 %) a předsudky či předpojatost vůči ženám nebo menšinám (33 %). Zatímco 87 % lidí považuje za důležité zvýšit rozmanitost a inkluzi v přírodních vědách, tak většina respondentů (71 %) uvádí, že nedostatečně zastoupené menšiny často nemají rovný přístup ke vzdělání v oblasti přírodních věd.

Výsledky celého průzkumu je možné si prohlédnout zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: 3M