V Polsku byla schválena nová reforma zákona o výzkumu a vysokoškolském vzdělávání. Polské vysoké školy se budou těšit větší autonomii a budou rozděleny dle zaměření i kvality. Změní se také systém financování výzkumu na vysokých školách. Pozornost navíc vzbudila nejen samotná reforma, ale i způsob její tvorby.
Systém vysokých škol v Polsku se dočkal rozsáhlé reformy označované jako Zákon 2.0 nebo Ústava vědy. Ta vešla v platnost již začátkem října, proces implementace změn je ale rozfázovaný na období několika let. V reakcích na reformu se objevují i kritické hlasy – mnozí vytýkají vládě časté systémové změny, které znemožňují kontinuitu – převažující jsou ale zatím pozitivní reakce. Chvála směřuje především na proces tvorby reformy, který je v Polsku bezprecedentní.
Historická budova Wrocławské Univerzity
Přeš dva roky připravovaná reforma „zdola“
Už v únoru 2016 vyhlásilo polské ministerstvo konkurz, ve kterém následně vybralo 3 nezávislé multidisciplinární týmy odborníků na vysokých školách. Tyto tři týmy pracovaly do března 2017 na návrhu hlavních tezí a zásad nového zákona. V září 2016 ministr jmenoval 52 člennou Radu národního kongresu vědy, která měla za úkol připravit výsledný návrh reformy. Tato rada zorganizovala 9 programových konferencí věnovaných jednotlivým klíčovým oblastem vysokého školství a vědy. Zmíněné 3 nezávislé týmy na nich informovaly o své dosavadní práci. Navíc ještě v roce 2016 polský ministr požádal Evropskou komisi, aby pomohla identifikovat základní problémy vysokého školství a vědy v Polsku, navrhnout doporučení a pomáhat při přípravě nového zákona.
Proces vyvrcholil v září 2017, kdy byl svolán Národní kongres vědy v Krakově, kterého se zúčastnilo téměř 3000 odborníků a zástupců hlavních aktérů. Tím tvorba reformy vstoupila do poslední části – tříměsíčního konzultačního a připomínkového období. Zákon nahrazuje 4 dosavadní zákony – o vysokém školství, o financování vědy, o akademických hodnostech a titulech a o studentských půjčkách.
Změny v řízení a financování vysokých škol
Zřejmě nejzásadnější změnou je zvýšení autonomie vysokých škol. Polsko si od těchto změn slibuje efektivnější řízení vysokých škol a zlepšení jejich reputace na mezinárodní, především tedy evropské úrovni. Důležitou součástí cílů je i větší úspěšnost v získávání podpory z rámcových programů Evropské unie. Zákon 2.0 sjednotil financování cílené na vzdělávání a vědu do jednoho fondu. Už také nebudou financovány jednotlivé organizační složky univerzit. Všechny prostředky jdou univerzitě jako celku a měly by být následně distribuovány především na základě výkonu každého vědce na daném pracovišti. „Pracoviště již nebudou tak dobrá jako jejich nejlepší vědec, … Je to férovější. Pracoviště bude tak dobré jako jeho nejhorší vědec.“ Dodává svůj pohled na změnu financování Michael Grabowski z University of Lodz.
Větší pravomoci rektora by měl vyvážit nový orgán veřejných vysokých škol, kterým bude Rada skládající se ze 7 nebo 9 členů. Většinu jich bude volit vysokoškolský senát, jedním členem se stane předseda organizace studentů. Rada by měla dohlížet na hospodaření, řízení a strategii vysoké školy a také na nominování kandidátů na rektora.
Nové rozdělení vysokých škol
Jak již bylo zmíněno výše, „toky“ financí směřující na výuku a vědu se spojily. Oddělení ale proběhne dle typu vysokých škol. Nově se v Polsku vysokoškolské instituce rozdělí na dva druhy: akademické a odborné (profesní). Tyto dvě skupiny vysokých škol budou mít oddělené financování. Rozdělení bude provedeno na základě zaměření a dle kategorie kvality vědecké činnosti v jednotlivých oborech (!) nikoliv kvality organizačních jednotek.
Kvalitu bude určovat evaluace jednotlivých škol a pokud bude chtít daná instituce získat status akademické vysoké školy, bude muset dosáhnout alespoň na třetí stupeň hodnocení z pěti. Pak bude moci nabízet i doktorské studium. Odborné vysoké školy naopak budou poskytovat praktické studium, které může nově být i kratší než bakalářské. Lépe hodnocené vysoké školy poté budou mít „volnější ruce“ v oblasti vypisování nových studijních programů, a to včetně doktorských. Vznik nových programů na hůře hodnocených institucích bude pod větší kontrolou ministerstva.
Další změny se týkají také doktorandů i dalších pedagogických pracovníků. Podrobnější informace jsou k dispozici na stránkách polského ministerstva zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Science in Poland, Science Business, Universitas
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
