Nový průzkum serveru Times Higher Education ukazuje, že většina vědců a akademiků trpí přepracováním a pocitem špatného platové ohodnocení. V šetření odpovídalo 2 379 respondentů zaměstnaných v oblasti vysokého školství na téma rovnováhy mezi osobním a pracovním životem.
Nový průzkum tak přináší relevantní data do diskuze o pracovním vytížení vědců, akademiků a pracovníků v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Z celkového počtu 2 379 dotazovaných bylo 85 % akademiků, 67 % žen a drtivá většina respondentů pocházela z anglosaského světa. Až 61 % respondentů pracuje ve Velké Británii, 17 % procent v USA a 5 % v Austrálii.
Výsledky ukazují, že většina akademiků pracuje průměrně devět hodin denně, ale až 40 % z nich pracuje deset a více hodin denně. Během víkendů pracuje alespoň jeden den 49 % akademiků. Až 85 % procent akademiků příležitostně zvažuje odchod z vysokoškolského prostředí. Z odpovědí také vyplývá, že pocit stresu z pracovního vytížení se za poslední roky neustále zvyšuje. To také odpovídá sílícímu trendu, kdy většina vědců a akademiků pociťuje negativní dopady stresu a pracovního vytížení na duševní zdraví. Problémem je také pocit nízkého platového ohodnocení. Až 49 % akademiků věří, že jejich plat je menší než plat jejich přátel.
Podle odpovědí má zaměstnátní akademiků jednoznačné negativní dopady na jejich mezilidské vztahy. Velká část respondentů souhlasila s tím, že jejich práce omezuje nebo poškozuje vztahy v rodině nebo s přáteli. Potíže jsou také s dětmi. Většina zaměstnanců univerzit věří, že rodina jim brání v kariéře a mnoho z těch, kteří se rozhodli děti nemít, tak učinilo právě kvůli kariéře. Paradoxně by ale většina akademiků svým dětem práci v sektoru vysokého školství doporučila.
Výsledky celého průzkumu můžete najít zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Times Higher Education
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
