Rusko by rádo navázalo na vědecké úspěchy z dob Sovětského svazu. Finančně je oblast vědy dotována štědře, ruští vědci se ale stále potýkají s překážkami, které nedovolují efektivní využití těchto prostředků. Ekonomickému růstu tak pomáhá věda v Rusku méně než v ostatních progresivních státech.
Prezident Vladimir Putin bude vládnout Rusku dalších 6 let. Svým nedávným slibem na setkání Rady pro vědu a vzdělávání se pokusil vyvolat v ruské vědecké komunitě naději ohledně budoucího vývoje v této oblasti. Prohlásil totiž, že věda a inovace se pro Rusko nyní stávají nejvyššími prioritami. Zda se mu podaří navázat na vědecké úspěchy z dob Sovětského svazu, je ale diskutabilní.
Z rozpadu Sovětského svazu, který významně zasáhl celý sektor (infrastruktury, státní instituce, …), a následného kolapsu rozpočtu na vědu a s tím souvisejícími zoufale malými platy v 90. letech minulého století, se Rusko stále zcela nevzpamatovalo. Zlepšování je ale zřejmé. Investice do vědy v období vlády Vladimira Putina rostou (viz graf) a objevily se i snahy o restrukturalizaci. V centralistickém politickém systému je ale prostor pro změny s větším vlivem na fungování vědy poněkud omezený.
Zdroj: OECD
Navzdory štědrému dotování má vědecké poznání v Rusku stále mnohem menší vliv na ekonomický růst země než v ostatních progresivních státech, jako jsou Indie, Jižní Korea nebo Čína. Překážek a problémů mají ruští vědci více. Vadí jim přebujelá státní byrokracie a také vysoká míra státní kontroly. Za ještě závažnější problém se považuje nedostatek soutěživosti v celém systému. Příčinou toho je především malá míra volnosti v rámci politického systému a zahraniční politika Ruska směřující k čím dál menší spolupráci s Evropou a Spojenými státy americkými.
Vztahy se západem se ochlazují
Zmíněná Čína může sloužit Rusku jako vzor dobré praxe. Přestože v ní také dominuje státní moc, je schopná vytvořit kompetitivní prostředí stimulující vědce k lepším výkonům. Ruku v ruce s tím jde viditelná snaha přilákat talentované vědce ze zahraničí - Evropu a USA nevyjímaje. Naopak v Rusku tento problém v posledních letech eskaluje, a to vinou ruského počínání v zahraniční politice a s tím spojenými ekonomickými sankcemi. Jako příklad může sloužit fakt, že vrchní poradce ruského prezidenta pro oblast vědy Andrei Fursenko má zakázaný vstup na území Spojených států. Ruská participace na mezinárodních projektech zatím až tolik neutrpěla, především menší bilaterální spolupráce nezaznamenaly změny. Obecně se však vztahy Ruska se západními zeměmi ochlazují, což způsobuje menší zájem o spolupráci z obou stran.
Peníze do vědy tečou
V počtu vědeckých publikací již patří Rusko podle US National Science Foundation do první desítky nejlepších – je tak například před Kanadou nebo Austrálií. Od roku 2006 země více než zdvojnásobila produkci vědeckých článků a v oblasti vědy roste rychleji než Brazílie nebo Jižní Korea. V rozpočtu na rok 2018 navíc stoupl objem financí určených na vědu v Rusku o čtvrtinu. Přesto sami ruští vědci nehodnotí stav oblasti jako uspokojivý a jsou vůči budoucnosti nadále skeptičtí, a to především kvůli problémům zmíněným výše. Peníze totiž podle nich neznamenají všechno.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
