Studie, která zkoumala platy postdoktorálních výzkumníků pracujících na 52 institucích v USA, objevila značné rozdíly. Platy postdoktorandů jsou napříč celými Spojenými státy velmi nevyrovnané. Žen se tento problém dotýká ještě více. A podobně je na tom také Evropa.
Platy se v USA pohybovaly od 23 660 USD ročně, což je minimální mzda stanovená americkým pracovním zákonem Fair Labor Standards Act, do více než 100 000 USD.
Podobnou tendenci lze přitom sledovat i v Evropě. Studie, zpracovaná European Network of Postdoctoral Associations, která zahrnuje výpovědi 900 postdoktorandů z celé Evropy, taktéž poukazuje na propastné rozdíly v platech. Platy se pohybují od 5 000 eur až do 70 000 eur ročně. Časopis Nature upozorňuje i na to, že nejmenší průměrné platy v Evropě mají postdoktorandi a juniorní výzkumníci z východní Evropy, zejména z České republiky a Polska.
Různé vyplácení mezd i klasifikace
Sledování mezd postdoktorandů je obtížné, jelikož jednotlivci mohou být vypláceni jak skrze grant svého vedoucího, tak prostřednictvím svého vlastního stipendia či přímo prostřednictvím úvazku na vysoké škole, na které působí. Kromě toho mohou být postdoktorandi různě klasifikováni, a to dokonce i v rámci jedné instituce, kde jsou zaměstnáni.
„Nedůslednost ve správném ohodnocení práce postdoktorandů naznačuje, že jim na univerzitách nebyla věnována dostatečná pozornost,“ říká Garry McDowell, výkonný ředitel organizace Future of Research a spoluautor zprávy, která byla zveřejněna v listopadu 2018. „Zjistili jsme, že mnoho institucí nemá jasný přehled o počtu svých postdoktorandů,“ dodává.
Nejvíce platů se pohybovalo v blízkosti průměru ve výši 47 000 amerických dolarů. Tato částka se blíží počátečnímu platu stanovenému americkým National Institutes of Health (NIH) pro postdoktorandy, kteří získali ocenění National Research Service Awards (NRSA). Přestože se platová směrnice NRSA týká pouhých 15 % postdoktorandů, jež jsou financováni pomocí NIH, mnoho institucí ji používá jako měřítko.
Ženy mají platy většinou menší
Údaje rovněž naznačují, že jsou ženy jako postdoktorandky podhodnocené, přinejmenším v některých částech země. Autoři studie shromáždili křestní jména více než 7 200 postdoktorandů a použili algoritmus pro odhad pohlaví, dále také rozdělili údaje podle geografických oblastí USA (severovýchod, jih, středozápad a západ).
Výsledky udávají, že na jihu USA bylo postdoktorandkám vypláceno v průměru o 1 940 dolarů ročně méně než mužům. Na severovýchodě USA, kde sídlí několik nejprestižnějších univerzit v zemi, obdržely postdoktorandky opět o 1 710 dolarů méně než jejich mužské protějšky. Na středozápadě a západě byly platy mužů zhruba stejné jako u žen.
Některé odpovědi stále chybí
Paula Stephan, ekonomka na Georgia State University v Atlantě, oceňuje zveřejnění údajů a práci na této studii. „Je důležité vědět, jak jsou postdoktorandi placeni,“ říká. Přesto však poznamenává, že několik otázek zůstává nadále nezodpovězených. Zpráva totiž obsahuje pouze data z jedné soukromé univerzity a jen několik z 51 univerzit, které se do studie zapojily, zveřejnilo platy pro všechny své postdoktorandy. Studie tedy z tohoto pohledu není kompletní.
Práci postoktorandů se musí začít věnovat větší pozornost
McDowell doufá, že zvýšená transparentnost platů postdoktorandů poskytne vědcům a výzkumníkům údaje, díky kterým mohou snadněji určit, jakou hodnotu jejich práce má. Dodává, že National Academy doporučila v roce 2018, ve zprávě o nové generaci výzkumníků, minimální postdoktorandský plat ve výši 50 000 dolarů. Paula Stephan, která se na této zprávě podílela, říká, že mnoho let věděla, že jsou někteří postdoktorandi v různých částech země nedoceněni. „Na většině vysokých škol není postdoktorandská mzda příliš centrálně kontrolovaná,“ říká.
Pokud by více institucí začalo věnovat pozornost postdoktorandům, a zároveň i pokud by si postdoktorandi více hájili hodnotu své práce, mzdy by se pravděpodobně zvýšily, a naopak rozdíly by se výrazně zmenšily. „V podstatě neexistuje žádný impuls ke změně. Tato studie by však právě ten potřebný impuls měla poskytnout. Věnujme tomu problému pozornost,“ uzavírá McDowell.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Ilustrační foto: Wikimedia Commons
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
