Šanghajskému žebříčku opět vévodí Američané

Šanghajský žebříček už od roku 2003 srovnává tisícovku nejlepších světových univerzit. Ty poměřuje podle následujících indikátorů – počtem absolventů a pracovníků, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, počtem vysoce citovaných výzkumníků a počtem článků otištěných v Nature a Science. Započítávají se také články indexované v Science Citation Index-Exapanded a Social Science Citation Index. Ve výsledném skóre jednotlivých škol se zohledňuje také vědecký výkon převážený na počet vědců a výzkumníků, které škola zaměstnává. Celou metodologie žebříčku si lze prohlédnout zde.

Dominují Spojené Státy

Letos již po sedmnácté dominuje žebříčku Harvard University. Druhé místo tradičně obsadila Stanford University a na třetím místě se umístila University of Cambridge. Do první desítky nejlepších světových škol se dále vešlo MIT (Massachusetts Institute of Technology), University of California, Berkeley, Princeton University, University of Oxford. Dále Columbia University, California Institute of Technology a University of Chicago.

Z evropských kontinentálních škol se nejlépe umístila ETH Zurich (Swiss Federal Institute of Technology Zurich) a to na 19. příčce. Druhé nejlepší umístění z evropského kontinentu získala kodaňská University of Copenhagen, která v celkovém srovnání obsadila 26. místo.

Prvních 25 příček tak s drtivou převahou obsadily americké školy – získaly 18 pozic. Britské školy získaly čtyři místa. Mimo ně se na 19. místě umístil právě švýcarská ETH Zurich, na 24. místě kanadská University of Toronto a hned za ním na 25. místě japonská The University of Tokyo.

České stálice

Z českých škol se jako obvykle nejlépe umístila Univerzita Karlova. Ta, stejně jako minulý rok, obsadila 201. až 300. příčku. Za ní se letos umístila Univerzita Palackého v Olomouci, která si tentokrát polepšila. Minulý rok získala 601. – 700. místo, letos poskočila na 501. – 600. místo.

Třetí příčku získala Masarykova univerzita, která si naopak mírně pohoršila. Minulý rok se umístila na 501. až 600. místě, letos obsadila 601. až 700. pozici. V další stovce se umístily České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, získaly 701. – 800. místo. Zatímco pro ČVUT to znamená propad (vloni na 601. – 700. příčce), VŠCHT si naopak polepšila z loňské 901. – 1000. pozice.

Dále se letos na 901. až 1000. místě objevila Česká zemědělská univerzita v Praze, která si udržela svou pozici z přechozího roku. Stejnou pozici obsadila také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Celý žebříček lze nalézt zde.

Odvrácená strana univerzitních žebříčků

Současně s tím, jak žebříčky mezinárodního srovnání stále získávají na důležitosti, tak se častěji diskutuje také o jejich omezeních. Mnoho budoucích studentů se například orientuje podle výsledků v žebříčcích při rozhodování, na jakou školu nastoupí. To je přitom paradoxní, protože jeden z největších metodologických limitů všech velkých žebříčků je jejich neschopnost do hloubky zhodnotit kvalitu výuky na jednotlivých školách. Tu je pochopitelně velmi obtížné měřit jedním nebo dvěma indikátory. Některé žebříčky jako například výroční Times Higher Education se v tomto směru soustředí zejména na subjektivní hodnocení prostřednictvím měření toho, jakou má škola pověst v očích jiných výzkumníků. Jiné žebříčky jako například i ARWU školy srovnává hlavně podle vědeckého výkonu.

Zároveň je třeba připomenout, že mezi jednotlivými žebříčky existuje velké množství rozdílů, které se projevují i v samotném srovnávání. Analýza z roku 2016 například ukázala, že napříč pěti nejznámějšími univerzitními žebříčky (ARWU, Times Higher Education, QS Ranking, Leiden Ranking a U-Multirank) se pouze 35 institucí objevuje v první stovce nejlepších ve všech těchto žebříčcích. Analýza také ukazuje, že zvolená metodologie vždy zvýhodňuje konkrétní globální oblast. Žebříček U-Multirank je tak lepší pro evropské školy, ARWU zvýhodňuje severoamerické školy. QS Ranking a Times Higher Education ukazují v lepším úhlu anglosaské školy celkově. Metodologie Leiden Ranking zase zdůrazňuje asijské instituce. „Současné žebříčky nejsou vhodnou metodou k ohodnocení a srovnávání kvality a není na nich ani vhodné zakládat strategická rozhodnutí zemí nebo jednotlivých univerzit. Je třeba dávat si dobrý pozor na nezamýšlené důsledky zjednodušujících přístupů,“ varuje Ellen Hazelkorn, autorka knihy Ranking and the Reshaping of Higher Education.

V kritickém přístupu k univerzitním žebříčkům rozhodně přitom není jediná. Honba za lepším umístěním je podle řady autorů nebezpečná i v tom, že zatímco lepší umístění v žebříčcích vypadá dobře politicky, nevypovídá nic o tom, jaké prostředí škola vytváří pro studenty a zaměstnance, či jakým způsobem je zapojena do místní komunity. Tím, že žebříčky reflektují zejména vědecké výkony, vynechávají otázku toho, jak jsou například absolventi jednotlivých škol úspěšní na trhu práce. Na univerzitní žebříčky je tak třeba vždy nahlížet pouze prostřednictvím indikátorů, které měří.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ARWU, The Guardian, University World News, Japan Times