facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

CWTS Leiden Ranking: „objektivní“ žebříček vysokých škol

13. 7. 2019
CWTS Leiden Ranking: „objektivní“ žebříček vysokých škol

Nedávno vyšel další z žebříčků vysokých škol. Jeho autoři z Center for Science and Technology Studies na Leiden University se však nesnaží o sestavení univerzálního pořadí, namísto toho nabízejí možnost sestavit si žebříček podle různých indikátorů. Českých vysokých škol se ve srovnání objevilo hned sedm.

cwts

Žebříček CWTS Leiden Ranking 2019, se podobně jako nedávný QS World University Rankings, snaží určit pořadí nejlepších vysokých škol. Zahrnuje bezmála tisícovku institucí, které srovnává z hlediska vědeckého výkonu na základě bibliografických dat v databázi Web of Science. Nezabývá se tedy oblastmi, jako jsou akademická reputace nebo kvalita výuky. Poslední vydání z poloviny května vychází z dat za období 2014 – 2017.

Žebříček poskytuje srovnání univerzitního publikačního výkonu ve čtyřech oblastech: vědecký dopad, mezinárodní spolupráce, otevřený přístup a genderová rozmanitost a zahrnuje jak absolutní, tak relativní ukazatele zohledňující velikost institucí. V letošní edici se umístilo i sedm českých vysokých škol.

Která z nich se umístila nejlépe? Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Webová aplikace poskytuje celou řadu způsobů, jak školy dle jednotlivých indikátorů seřadit – každý takto vzniklý žebříček pak vypovídá trochu o něčem jiném. Pořadí dle jednotlivých indikátorů lze zobrazovat jak v klasických seznamech, tak také prostřednictvím grafů a map.

Na multidimenzionální pojetí ostatně upozorňují sami tvůrci žebříčku ve svých principech odpovědného užívání univerzitních žebříčků, ne nepodobným principům takzvaného Leidenského manifestu (podrobně se mu věnoval například Daniel Münich). Namísto snahy o určení celkového pořadí v našem příspěvku podíváme na profily českých institucí (v abecedním pořadí) a pokusíme se zdůraznit některé zajímavosti.

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)

Pražské ČVUT má mezi českými vysokými školami nejvyšší podíl publikací, které vznikly ve spolupráci se zahraničními autory – celkem 61,3 %. V rámci Evropy ho to řadí celkově na 90. a ve světě na 115. místo. Více než třetina této spolupráce je navíc s pracovišti vzdálenějšími než 5000 km. Největší nárůst tohoto ukazatele zaznamenala škola od roku 2014 v oboru Mathematics and computer science.

Na druhou stranu, jen 37,3 % výsledků publikovaných za sledované období patří do lepší poloviny ve svém oboru. Mezi českými školami má ČVUT nejvyšší podíl publikací zveřejněných tzv. zelenou cestou (39,3 %), tedy v otevřeném repozitáři samotným autorem.

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)

ČZU v Praze má po Masarykově univerzitě druhý nejvyšší podíl autorek mezi českými vysokými školami v žebříčku (29,9 %). Ve srovnání s ostatními zeměmi to ale není nijak vysoké číslo. V této oblasti světu naprosto dominují polské univerzity, kde jsou ženy autorkami vědeckých publikací ve WoS zhruba v polovině případů. Opět jen o málo více než třetina publikací autorů z ČZU spadá do lepší poloviny výsledků v oboru. Celkem 12,6 % výsledků – nejvíce v ČR – bylo na ČZU ve sledovaném období publikováno tzv. bronzovou cestou (plné zveřejnění vědeckého textu vydavatelem).

Masarykova Univerzita (MU)

Jak již bylo uvedeno, největší podíl autorek publikací ve WoS má dle žebříčku v Česku Masarykova univerzita (31,7 %). Podíl publikací autorů MU, které se řadí do lepší poloviny ve svém oboru, je bezmála 46 %, což je nejlepší výsledek mezi českými institucemi. V oboru Biomedical and health science se mezi TOP 5 % výsledků ve sledovaném období dostalo 3,6 % publikací.

Univerzita Karlova (UK)

Vědci z Univerzity Karlovy ve sledovaném období publikovali ve WoS nejvíce výsledků z českých vysokých škol (5623). Naší nejstarší univerzitu to řadí na 46. místo v Evropě a 178. místo na světě. Celkem 35 publikací se přitom zařadilo mezi TOP 1 % ve svém oboru. Čtyři z pěti publikací autorů z Univerzity Karlovy vznikly ve spolupráci s jinou institucí. Se zahraničím to bylo v 58,6 % případů.

Univerzita Palackého v Olomouci (UP)

Skoro polovina publikací autorů z Univerzity Palackého byla publikována některou z forem otevřeného přístupu – nejčastěji (v 19 % případů) takzvanou zlatou cestou (za otevřené publikování platí autor vydavateli). UP má také z českých škol největší podíl svých výsledků (3,8 %) mezi pěti procenty nejvýznamnějších publikací, v oboru Physical sciences and engineering to bylo dokonce 6 % publikací vzniklých na UP. Dobře si olomoucká univerzita vedla také v podílu výsledků publikovaných ve spolupráci se zahraničními autory (60,5 %), v oblasti společenských věd jí tak patří 32. místo v Evropě.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT)

VŠCHT Praha má z českých škol největší podíl publikací ve spolupráci s průmyslovým partnerem (7 %). Současně se také třetina spoluprací odehrává na vzdálenost menší než 100 km. Také VŠCHT má na české poměry vcelku „vysoký“ podíl žen – autorek (29,6 %). Celkem 8 publikací (0,7 %) z VŠCHT se v období 2014-2017 vešlo mezi 1 % nejvlivnějších v oboru.

Vysoké učení technické v Brně (VUT)

Brněnské VUT si ze sledovaných oborů nejlépe vedlo v Mathematics and computer science, v němž 48 % jeho výsledků patří do lepší poloviny a zhruba desetina výsledků (9,6 %) patří k deseti procentům nejlepších v oboru. Asi pětina výsledků VUT vznikla ve spolupráci na kratší než stokilometrovou vzdálenost, 13,5 % potom na vzdálenost větší než 5 tisíc km.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: CWTS Leiden Ranking