Již několik let je patrné rostoucí nepřátelství amerických úřadů vůči studentům a vědcům z Číny. Hlavním důvodem je obava z technologické špionáže a porušování práv duševního vlastnictví zejména v high-tech oborech. Vedle přísného postupu vůči čínským vědcům pracujícím v USA narůstá i počet obvinění amerických vědců z „nezdravých“ vazeb na Čínu.
Naposledy v důsledku probíhajícího vyšetřování americké federální agentury zodpovědné za biomedicínský a zdravotnický výzkum National Institutes of Health (NIH) rezignovalo nebo bylo propuštěno celkem 54 vědců. Jednalo se o příjemce federálních prostředků na výzkum, u kterých byly odhaleny finanční vazby na zahraniční vlády, v naprosté většině na čínské instituce.
Sídlo NIH - Clinical Research Center v Bethesdě, Maryland
NIH stojí v popředí úsilí federální vlády potlačovat chování, o němž je přesvědčena, že představuje významnou hrozbu pro ekonomický blahobyt země a národní bezpečnost. Iniciativa, jejímž cílem je otupit především čínské snahy získávat přístup ke špičkovým technologiím vyvíjeným v USA, byla zahájena již v roce 2018.
Vyšetřování se týkalo celkem 189 vědců z 87 institucí a odhalilo, že asi 70 % z nich neuvedlo financování ze zahraničí a více než polovina zatajila účast v zahraničním programu na získávání talentů. V naprosté většině se jednalo o muže asijského původu ve věku kolem padesáti let. Asi tři čtvrtiny z nich měly aktivní jeden nebo více grantů v celkové hodnotě 164 milionů dolarů.
Perzekuce etnických Číňanů
Andrew Lelling, jeden z právníků federálního ministerstva spravedlnosti, kteří mají vyšetřování na starosti, odmítá kritiku, podle níž se ministerstvo nespravedlivě zaměřuje na etnické Číňany a další Američany asijského původu. „Charles Lieber je zřejmě zatím nejvýznamnějším akademikem, který byl v podobném případě obviněn a přitom není čínský státní příslušník, ani nemá čínský původ,“ uvedl v narážce na mediálně známý případ renomovaného harvardského chemika a průkopníka v oblasti nanotechnologií, který byl mimo jiné agenturou Thomson Reuters označen za předního světového chemika dekády 2000 – 2010.
Lieber byl na konci letošního ledna zadržen v souvislosti se svou účastí v čínském vládním programu na získávání západních expertů známém jako Thousand Talents Plan. „Agresivní úsilí Číny stát se světovým lídrem v mnoha high-tech oborech nás ale nutí věnovat více zdrojů na sledování osob s čínským původem. Pokud by se americké technologie snažila ukrást francouzská vláda, hledali bychom Francouze,“ dodává Lelling.
Kdo těží ze vzájemné spolupráce?
V Kongresu Spojených států je v současné době projednáváno několik opatření, která se snaží hrozbu čínské špionáže různými způsoby potlačit – mimo jiné omezením příchodu vědeckých talentů z Číny do Spojených států a omezením přístupu k federálním financím na rozvoj špičkových technologií a výzkum v nových průmyslových odvětvích.
Některé studie přitom ukazují, že při omezení vědecké spolupráce mezi Čínou a Spojenými státy by tratily především Spojené státy, jejichž vědecký výkon by se výrazně snížil, zatímco pro čínský výzkum by důsledky nemusely být natolik závažné. Vedle dopadů patrných na publikačním výkonu také roste počet případů, kdy vědci asijského původu v obavě před americkými úřady opouštějí USA a nabyté dovednosti a obchodní příležitosti raději zužitkují v domovské Číně.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Science (1, 2), Nature, Times Higher Education
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
