Důvodem k takovému rozhodnutí je často přísný postup, který vůči nim uplatňují americké úřady v obavě před vynášením amerického know-how. Amerika tak mnohdy ztrácí výjimečné talenty, do kterých navíc investovala nemalé prostředky. Čína je totiž jednoznačně na prvním místě žebříčku zemí, které vysílají své občany studovat na americké univerzity. V roce 2018 tvořili Číňané dokonce jednu třetinu všech zahraničních vysokoškolských studentů v USA.
Jeden příběh za všechny
Sin Čao, tak jako mnozí další, přišel do Spojených států s cílem vystudovat doktorát a usadit se zde jako americký občan. V rámci jeho působení na College of William & Mary ve Virginii se mu v roce 2013 podařilo získat prostředky na komercializaci několika patentovaných nanotechnologií. Pronajal si tedy pozemky nedaleko univerzitního kampusu a najal místní absolventy, aby projekt společně dále rozvíjeli v rámci nové spin-off společnosti.
O šest let později firma Yick Xin Technology Development Ltd. stále existuje a vyvíjí a patentuje nové technologie, jež napomáhají zlepšovat životního prostředí. Nesídlí už ale ve Virginii, nýbrž v Číně. Společnost opustila Spojené státy poté, co byl její zakladatel stíhán a obviněn ze snahy o pašování robotické ruky z Floridy na jednu z čínských univerzit, jež americké úřady podezírají z provozování nukleární laboratoře. Obvinění vůči Čaovi byla sice v roce 2017 stažena, vědec se ale již ke svým aktivitám do USA nevrátil.
Hrozba průmyslové špionáže
V posledních letech ve Spojených státech rostou obavy před zneužíváním výsledků výzkumu financovaného z federálních peněz zahraničními státy, zejména Čínou. USA údajně provádí desítky celostátních vyšetřování za účelem posouzení hrozeb průmyslové špionáže na univerzitách a ve výzkumných centrech (psali jsme zde). Ředitel FBI Christopher Wray se dokonce nechal slyšet, že Čína je „odhodlána ukrást Spojeným státům jejich postavení v čele ekonomického žebříčku na jejich vlastní náklady“. A federální úřady varují americké univerzity a společnosti, aby byly při jednání s čínskými obchodními partnery a zaměstnanci zvláště ostražité.
Varování je o to naléhavější ve světle globálních kauz čínských společností, jako je Huawei. Čína je navíc již také jednoznačným světovým lídrem v počtu podaných patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů. Jen za rok 2016 podali Číňané 1,3 milionu patentových přihlášek.
Přísný postup posiluje „brain drain“
Otázkou je, zda ale případy jako ten Čaoův, který rozhodně není ojedinělý, nejsou spíše příkladem papírování, které se vymklo z rukou. A zda díky nim Spojené státy nepřicházejí o potenciál vysoce talentovaných lidí, kteří se zde rozhodli usadit. „Pokud federální úředníci ve jménu ochrany duševního vlastnictví odradí čínské vědce od práce v Silicon Valley, nebude zde žádné duševní vlastnictví, které by bylo třeba chránit,“ upozorňuje například Frank Wu, profesor práva na U. C. Hastings College of the Law v San Franciscu.
Na stranu čínských vědců v Americe se nedávno přiklonil i prezident britské Královské společnosti Venkatraman Ramakrishnan, když kritizoval postup amerických úřadů: „Je třeba brát vážně národní bezpečnost, příslušné imigrační kontroly, místní zákony a etické normy. Ale presumpce neviny je axiómem práva v celém civilizovaném světě a vina by nikdy neměla být přisuzována na základě národnostního původu …“
V prohlášení se nositel Nobelovy ceny za chemii, sám americký a britský občan narozený v Indii, pozastavuje nad nespravedlivým zacházením s čínskými vědci v USA. A upozorňuje na to, že zhruba čtvrtina členů Národní akademie věd a čtvrtina amerických nobelistů se narodila v zahraničí.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
