Na konci května 2018 vyšel nový žebříček vysokých škol od společnosti Times Higher Education (THE). Tentokrát se soustředí na reputaci vysokých škol a od ostatních žebříčků se tak liší v metodologii. Výsledky potvrzují dominanci univerzit z USA, ty čínské si na rozdíl od ostatních žebříčků nepolepšily.
Nový žebříček THE zkoumá, které vysoké školy mají na světě nejlepší reputaci, a to pomocí největšího průzkumu mínění vybraných akademiků. Tito odborníci měli vyjmenovat maximálně 15 vysokých škol, které jsou dle jejich názoru a zkušeností nejlepší pro výzkum a výuku v jejich oboru.
Žebříček ovládly Spojené státy americké
Na základě těchto odpovědí bylo vybráno 105 vysokých škol s nejlepší reputací mezi které se dostali zástupci 21 zemí. Žebříčku jasně dominují instituce z USA, které mezi sebe do první desítky pustily pouze dvě věhlasné univerzity z Velké Británie – University of Cambridge a University of Oxford. Celkem mají USA v žebříčku 44 zástupců. Na prvním místě se již osmým rokem drží Harvard University. Zemí s druhým největším počtem vysokých škol v žebříčku je již zmiňovaná Velká Británie, za kterou se do 105 nejlepších dostalo o jednu univerzitu méně než loni – devět. Čínu a Německo reprezentuje 6 institucí.
Značná část britských (6) i německých (3) univerzit si oproti minulému roku pohoršila. Stejně jako v případě Němců, i čínské vysoké školy, které v posledních letech v ostatních žebříčcích strmě stoupají vzhůru (čtěte zde a zde), zaznamenaly pokles u poloviny svých zástupců. Čínské vlajkové lodě v oblasti vysokého školství – Tsinghua University a Peking University – se udržely na 14. respektive 17. místě.
Reputace asijských univerzit se stále nemůže rovnat se „západem“
Kromě toho, že v rozsáhlém průzkumu nebyl zaznamenán výraznější posun asijských univerzit k vyšším příčkám, o tom, že americké a evropské vysokoškolské instituce mají v případě reputace stále výsadní postavení, svědčí i geografické rozložení preferencí. Dle analýzy THE hlasovali pro asijské univerzity především Asiaté, americké nebo britské instituce mají naopak podporu napříč regiony.
I přesto, že ve většině klasických žebříčků vysokých škol, sestrojovaných na základě nejrůznějších kritérií a statistik, asijské univerzity rychlým tempem vylepšují své postavení, netěší se odpovídajícímu uznání od akademiků. Simon Marginson, ředitel Centra pro globální vysokoškolské vzdělávání na University College London, tento jev vysvětluje tím, že vždy existuje určité zpoždění mezi reálným zlepšeným výkonem a jeho efektem na reputaci dané instituce. Například čínské univerzity, jejichž výrazný vzestup začal až po roce 2000, tak stále ještě nemohou svou reputaci srovnávat například s univerzitami ze západní Evropy, které si tu nejvyšší prestiž budují násobně delší dobu.
Na celý žebříček můžete nahlédnout zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
