Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Žebříčku vysokých škol zemí s rozvíjející se ekonomikou vévodí Čína

11. 5. 2018
Žebříčku vysokých škol zemí s rozvíjející se ekonomikou vévodí Čína

Organizace Times Higher Education (THE) zveřejnila výsledky nově sestaveného žebříčku vysokých škol zemí, které společnost FTSE Group označuje jako státy s rozvíjející se ekonomikou. Dominuje mu Čína, část jejích univerzit se ale propadá. Může za změny v Číně ambiciózní Double World-Class Project, který má podporovat excelenci?

Nový žebříček vysokých škol společnosti THE se tentokrát soustředil na 42 rozvojových zemí, z nichž ohodnotil celkem 350 univerzit. Oproti klasické metodologii THE žebříčků jsou v tomto ve větší míře zohledněny aktivity univerzit podporující vývoj těchto zemí. Žebříček ovládla podle očekávání Čína, která v něm má 63 zástupců, z nichž 7 jich je v první desítce. Indii reprezentuje 42 institucí, třetí největší počet univerzit má v žebříčku Brazílie. Většina brazilských vysokých škol se ale oproti minulým rokům propadla, což je připisováno aktuální ekonomické a politické situaci v zemi. Ruské univerzity (27) si naopak polepšily. Nejkvalitnější ruská instituce – Lomonosov Moscow State University je třetí. Z České republiky bylo hodnoceno 13 vysokých škol.

 THE_žebříček_rozvíjející.png

Dle hodnocení THE jsou Tsinghua University a Peking University dlouhodobě nejlepšími institucemi mezi zkoumanými zeměmi. Žebříčku vládnou již pátým rokem. Z oblasti východní Evropy, která má v žebříčku 51 zástupců, je nejlepší University of Tartu (28. místo), která ovládla i žebříček tzv. Nové Evropy. Ten byl nedávno zveřejněn na summitu THE v Olomouci.

Druhá nejlepší univerzita žebříčku arabských vysokých škol Khalifa University je na tom lépe, byla jí přiřazena 15. pozice. Při porovnání nejlepších institucí z těchto regionů tedy vycházejí dle výsledků THE lépe země Arabské ligy.

Z českých univerzit je na tom nejlépe Univerzita Karlova na 48. příčce. Masarykova univerzita si oproti minulému roku polepšila o 13 míst na 83. pozici. Do nejlepší dvoustovky se pak vešlo dalších 5 českých vysokých škol (Palackého univerzita v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze a Vysoké učení technické v Brně).

V Číně rostou rozdíly

Výsledky naznačují, že v Číně se otevírá propast mezi jejími předními univerzitami a těmi, které dosahují horších výsledků. Všech 14 čínských institucí z první padesátky žebříčku buď obhájilo svou pozici nebo si polepšilo. Naopak 20 čínských univerzit, které jsou mimo první padesátku, v žebříčku spadlo na nižší příčky. To může být výsledek tzv. Double World-Class Projektu, který v Číně běží od roku 2015. Tento program v rámci vysokoškolské politiky Číny podporuje univerzity a obory, které by měly v blízké budoucnosti dosáhnout té nejvyšší světové úrovně.

Vybraným 42 institucím se na základě tohoto projektu dostává výrazně větší finanční podpory než ostatním. Na 98 univerzitách jsou pak k nadstandardní podpoře vybrány určité obory. Všechny univerzity v prvních 50 patří právě mezi vybrané. Začíná se tak čím dál častěji ozývat kritika tohoto programu, která se opírá o názor, že velká míra nerovnosti v úrovni vysokých škol je kontraproduktivní a může vést k dalším problémům. Nejvíce je kritizováno, že podporované univerzity se soustředí do určitých oblastí Číny – v Pekingu je takto podporováno 33 institucí, v Šanghaji 13. Pro chudší regiony, kde nejsou tak kvalitní vysoké školy, to znamená ještě vyšší pravděpodobnost migrace talentovaných studentů do bohatších regionů.

Kompletní žebříček je k dispozici zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Times Higher Education, Nature Index

Partneři webu a spolupracující instituce