Společnost Times Higher Education zveřejnila žebříček THE Impact Rankings 2021. Letošní rok si první místo odnáší University of Manchester a vystřídá tak novozélandskou University of Auckland. V žebříčku se také umístilo celkem sedm českých vysokých škol, o dvě více než loni.
V roce 2019 společnost Times Higher Education vyhlásila nový žebříček THE Impact Ranking. Zaměřuje se na Cíle udržitelného rozvoje, jak je definuje Organizace spojených národů. Metodologie byla letos významně prohloubena a sdílena s veřejností. Jde o krok k větší transparentnosti.
Velká Británie letos v dodržování cílů nezaspala
V letošním roce se v žebříčku umístila na prvním místě University of Manchester, která se posunula z minulého 8. místa. Velká Británie může být tento rok spokojená, protože se v první dvacítce umístily ještě King’s College London (11.), Newcastle University (15.), University of Leeds (16.) a University of Leicester (19.). Celkově má Velká Británie jedenáct škol v top 50, přičemž minulý rok to bylo jen devět institucí.
A nejen to. Velká Británie dominuje také v nejvyšším počtu bodů získaných ve třech kategoriích. Manchesterská univerzita obsadila prvenství v kategorii „Udržitelná města a obce“ a „Odpovědná výroba a spotřeba“. University of Plymouth nejvíce skórovala v „Životě ve vodě“. Tato kategorie řeší předcházení a snižovaní mořského znečištění, minimalizaci odpadů v oceánech, konec s nadměrným rybolovem, a podobně.
Julian Skyrme, vedoucí sociální odpovědnosti na Manchesterské univerzitě poznamenal, že „britské univerzity dokáží velmi dobře rozeznat společenskou roli univerzity. Ukazuje to, že Anglie bude mít ve světě slovo v navazování spoluprací a v dalším vývoji řešení kritických otázek.“
Nicméně to, že Velká Británie má dlouhou historii v otázkách společenské odpovědnosti neznamená, že si další rok povede stejně. Příští rok může být ovlivněn škrty ve financování vědy. „Je pošetilost si myslet, že kvůli škrtům se přestaneme snažit. Je ale zřejmé, že dojde k zastavení rozsáhlého sdílení zkušeností a interdisciplinárních projektů na téma udržitelnosti,“ říká Judith Petts, vedoucí komise pro klima na Plymouthské univerzitě.
Austrálie a Nový Zéland v první desítce stále vedou
I když měla Velká Británie v letošním řebříčku velké úspěchy, Austrálie a Nový Zéland v celkovém hodnocení vedou i nadále. Podařilo se jim obsadit čtyři místa v první desítce. V minulém roce se na prvním místě objevila novozélandská University of Auckland, která se letos posunula na 9. místo. Další místa obsadily University of Sydney, RMIT University, La Trobe University a University of Wollongong.
Z amerického kontinentu se umístila kanadská Queens University a Arizona State University (Tempe). Ještě v prvním ročníku v roce 2019 přitom bylo v první desítce nejvíce univerzit z Kanady. Ty jsou od minulého roku vystřídány Austrálií a Novým Zélandem.
Evropský kontinent byl dále v první desítce reprezentován, kromě Manchesteru, i dánskou Aalborg University a irskou University of Cork.
Cíle udržitelného rozvoje na českých vysokých školách
V žebříčku se z Česka umístilo celkem sedm vysokých škol, což je o dvě více než loni. Celkově si ale trochu pohoršily. Z českých škol žebříčku vévodí čtveřice univerzit: Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita v Praze, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci. Všechny obsadily shodně 401. – 600. pozici.
Univerzita Karlova se v žebříčku objevila vůbec poprvé. Největší počet bodů má v kategorii zabývající se zdravím a spokojeností v životě napříč všemi věkovými kategoriemi. Velmi dobře si také vede v kategorii „Mír, spravedlnost a silné instituce“, zaměřené například na korupci či transparentnost. Poprvé se letos v žebříčku objevila také Masarykova univerzita. Jejími nejlépe ohodnocenými kategoriemi je „Zdraví a kvalitní život“ a „Kvalitní vzdělání“.
Česká zemědělská univerzita v Praze spadla na svou aktuální pozici z předchozího 201. – 300. místa. Není to ale první propad, který v žebříčku zaznamenala, v roce 2019 byla dokonce na 101. – 200. místě. Nejvyšší zisk bodů letos získala v kategoriích, které kladou důraz na udržitelný růst, odpovědnou výrobu a spotřebu a podporu důstojné práce a ekonomického růstu. Nicméně i tam došlo k mírnému zhoršení oproti minulému roku.
Univerzita Palackého v Olomouci si dokázala udržet stejnou pozici jako v minulém hodnocení. Opět získala největší počet bodů, a dokonce si polepšila v kategorii „Zdraví a kvalitní život“.
Oproti minulému roku si pohoršila Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, která se letos dostala na 601. – 800. místo. Propadla dolů v kategorii zaměřené na dostupné a čisté energie, ale na druhou stranu si polepšila na poli míru a spravedlnosti a silné instituce, kategorii, zaměřené na boj s násilím, korupcí nebo podpoře transparentnosti.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Západočeská univerzita v Plzni figurují v žebříčku na 801. – 1000. místě.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: THE (1, 2), Vědavýzkum.cz (1, 2)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
