Váhu či atraktivitu globálního hodnocení univerzit podle šíře a intenzity naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN potvrzuje jak rostoucí počet přihlášených i jejich renomé, tak dosud nejvyšší počet umístěných českých univerzit – v letošním, pátém vydání žebříčku, se jich objevuje již osm.
Společnost Times Higher Education (THE) již pravidelně sestavuje globální žebříček, který poměřuje údaje přihlášených univerzit se sedmnácti Cíli udržitelného rozvoje OSN pro roky 2015–2030. Cíle dělí do čtyř hlavních oblastí: kromě výzkumu přispívajícího k jejich naplnění jde o správu lidských či materiálních zdrojů, komunitní osvětu a sociálně či ekologicky zaměřené vzdělávání.
Široký záběr, větší zájem
Oproti prvnímu ročníku, kdy porotci hodnotili jen jedenáct cílů, které považovali za relevantní pro akademickou sféru, již od roku 2020 sledují kompletní sestavu. Vedle témat se zřetelnými vědeckými konotacemi, jako je zdraví, čistá voda a hygiena či podmořský život, tak univerzity prokazují svůj zájem o udržitelná řešení v oblastech s širokým politickým významem – např. prevenci hladomoru, boj se sociálními, ekonomickými či genderovými nerovnostmi atp.
Metriku každé oblasti tvoří sada komplementárních kritérií. Například hodnocení úspěšnosti boje s chudobou určují čtyři indexy: výzkumná publikační aktivita, výše a dostupnost sociálních stipendií, počet sociálně-podpůrných programů zaměřených na studenty a na místní komunitu.
Z široké palety oblastí představuje 17. cíl „Partnerství ke splnění cílů“ jedinou povinnou položku, ve které musí univerzita prokázat svůj přínos. To znamená výzkumné aktivity v rozvojové problematice či humanitární pomoci, počet vědeckých publikací, na kterých se spolupodíleli vědci z rozvojových zemí, participace na vládních a neziskových, domácích a mezinárodních rozvojových projektech atp.
Ze zbylých 16 cílů si univerzita může zvolit libovolné množství (povinné jsou nejméně tři), přičemž do výsledného skóre se promítnou tři nejlépe hodnocené oblasti a povinný 17. indikátor. Kromě celkového žebříčku tak THE zveřejňuje dílčí žebříčky pro všech 17 cílů udržitelného rozvoje. V letošní edici bylo nakonec vyhodnoceno 1 591 univerzit, což je o 185 více než loni, ze 112 zemí či regionů.
Je s čím srovnávat
Některé tematické oblasti žebříčku volně korelují se záběrem hodnocení HR Excellence in Research Award – ať už jde o transparentní zakázky či poskytování rovných příležitostí. K ověření dosažených výsledků může také dobře posloužit srovnání s pozicemi univerzit v podobně zaměřeném QS Sustainability Rankings (přehledné shrnutí k roku 2023 najdete zde), který měří environmentální a sociální dopady jejich činnosti.
Přeloženo do konkrétních opatření – v žebříčku THE se budou lépe umisťovat univerzity, které aktivně zavádějí úsporná či klimaticky neutrální energetická řešení (od využívání solární energie, budování SMART budov po šetrné hospodaření s vodou) a které vstupují jak do ekologicky či environmentálně zaměřených výzkumných konsorcií, tak do otevřených iniciativ, které vedou k rozvoji lokální či regionální zelené ekonomiky, třeba v podobě přípravy strategického klimatického plánu Olomouckého kraje, na kterém se podílela Univerzita Palackého v Olomouci.
Dalšími pozitivně hodnocenými aspekty jsou inkluzivně pojaté interní předpisy, genderově a sociálně vyvážená personální politika, naplňování třetí role univerzity či efektivní systém celoživotního vzdělávání. Celkové skóre posílí rovněž kvalitní řízení a mediální prezentace aktivit udržitelného rozvoje, což bylo mimo jiné předmětem projektu UNILEAD koordinovaného Masarykovou univerzitou.
Máme relativně silnou účast
Do žebříčku THE Impact Rankings se pravidelně přihlašují české vysoké školy a také se v něm umisťují a postupně se jejich řady rozšiřují. Z hlediska počtu umístěných v letošním vydání žebříčku najdeme již osm tuzemských univerzit, které reflektují závazky udržitelného rozvoje a poskytly porotcům požadované údaje.
Již od prvního ročníku se v globálním srovnání stabilně udržuje Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), které tehdy dosáhly svých dosud nejlepších celkových výsledků. Bylo to ovšem v době, kdy v žebříčku figurovalo pouze 450 univerzit.
V následujícím roce k nim přibyla Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) a od roku 2021 i dvě největší tuzemské univerzity – Karlova (UK) a Masarykova (MU). V letošní verzi se poprvé objevuje soukromá vysoká škola domácí provenience – Anglo-American University (AAU).
Mezi srovnatelně velkými evropskými zeměmi Česká republika nevyniká, ale ani výrazně nezaostává – zdejší univerzity dosahují spíše dílčích úspěchů. Maďarských bylo sice hodnoceno o tři více, dosahují však výrazně nižších hodnot. Oproti tomu z portugalských 15 univerzit se v čele pelotonu objevuje University of Coimbra (29. celkově) a dvě v rozmezí 101.–200. pozice – tedy v pásmech, ke kterým se žádná z českých univerzit delší dobu nepřiblížila.
Nutno ovšem podotknout, že zájem o toto hodnocení není ani v Evropě rovnoměrný – v žebříčku sice najdeme pouze 3 rakouské, 2 dánské a 1 norskou univerzitu, ale také 9 irských, 23 polských či 47 španělských.
České trofeje (a ztráty)
V porovnání s loňským vydáním, a měřeno celkovým skóre, české univerzity vesměs obhájily dosažené mety anebo doznaly mírnějšího přeskupení. Letos nejlépe hodnocená Univerzita Karlova zůstává v pásmu 201–300, ve kterém se místo Univerzity Palackého v Olomouci tentokrát objevuje Česká zemědělská univerzita. Podobně jako UPOL si ve zvýšené konkurenci o jedno pásmo pohoršila i Masarykova univerzita, která dosáhla na 401.–600. příčku, kde se již druhý rok drží i VŠB-Technická univerzita Ostrava.
Z dílčích žebříčků THE Impact Rankings 2023 vyčnívají následující české úspěchy: Univerzita Karlova figuruje na 35. místě v kategorii „Důstojná práce a ekonomický růst“, na 50. v oblasti „Mír, spravedlnost a silné instituce“ (v loňském roce 55.); celkově pozitivní obraz kalí ztráta 47. pozice a propad v kategorii „Bohatství a blahobyt“. Ačkoli Česká zemědělská univerzita v Praze dosáhla výborného 62. místa v problematice „Nulový hlad“ (již podruhé v první stovce), v kategorii „Partnerství pro dosažení cílů“ se meziročně propadla do segmentu 301–400, první stovku opustila i z hlediska „Důstojné práce a ekonomického růstu“.
V povinném kritériu „Partnerství pro dosažení cílů“ si z českých univerzit nejlépe vedla MU (skóre 75,6–81,7). Z kategorií, v nichž byla hodnocena UPOL, nejlépe obstála v „Kvalitním vzdělávání“, oproti loňské 42. příčce si ale výrazně pohoršila poklesem do pásma 201–300. Na ZČU se nejvíce dařilo ve sféře „Průmysl, inovace a infrastruktura“ (201–300).
V celkovém součtu uzavřeme, že s výjimkou UK (a AAU, jež se umístila poprvé) si české univerzity mírně pohoršily. Jednou z příčin ale může být i zvýšená konkurence v důsledku širšího zastoupení hodnocených škol.
Dědictví Commonwealthu?
O tom, že se ochota k naplňování cílů udržitelného rozvoje geograficky vzato liší, svědčí i letošní žebříček. Potvrzuje převahu Austrálie, vyjádřenou nejen tím, že Western Sydney University obhájila své loňské prvenství s téměř perfektním skóre (99,4 ze 100), ale také tím, že mezi prvními deseti se objevily další tři australské univerzity.
THE Impact Rankings spolu s výše zmíněným QS žebříčkem podávají alternativní obraz výkonnosti univerzit, než jaký poskytují ostře sledované, výkonnostně laděné univerzitní „Oskary“ typu Šanghajského či Leidenského žebříčku. Namísto čistě vědeckého dopadu (objem a dosah výzkumných aktivit či reputace školy) je v těchto srovnáních oceňován spíše jeho přesah – předně společenský a environmentální.
Zatímco v tradičních prestižních seznamech dominují anglosaské a čínské univerzity, v relativně nových nástrojích se rýsuje poněkud odlišné geografické „rozložení sil“. Zdá se však, že naplňování cílů udržitelného rozvoje nemusí – alespoň v celoplošné perspektivě – nutně znamenat ani úbytek vědeckovýzkumné výkonnosti.
Silné a konzistentní postavení australských či kanadských univerzit v obou typech hodnocení ukazuje, že se tyto aspekty nevylučují a že udržitelná univerzitní politika nemusí být vždy jen čirou agendou, pokud ovšem univerzita disponuje dostatečnými lidskými i finančními prostředky. Konkrétně se v první desítce celkového hodnocení objevily 4 kanadské a 3 australské univerzity. Spolu s britskými a novozélandskými dominují také první stovce.
Vedle bohaté a rozvinuté diskuse o udržitelném rozvoji tyto školy i jejich regiony často charakterizují reciproční vztahy se zeměmi tzv. globálního jihu, jak poznamenal John Thwaites, ředitel Sustainable Development Institute, při vyhlášení druhého ročníku. Což je okolnost, která při interpretaci výsledků českých univerzit může hrát roli přinejmenším z hlediska kulturní výměny a mobility.
Ostatně vedle regionů, u kterých vyšší počet úspěšných univerzit nepřekvapí, se ve vyšších patrech žebříčku THE často objevují subjekty z oblastí vědeckovýzkumné periferie. To je případ také Universiti Sains Malaysia, jež se skóre 96,9 a 4. příčkou v celkovém souhrnu předstihla všechny americké univerzity – nejlépe si vedla Arizona State University (Tempe) na 6. místě. Na okraj dodejme, že Malajsie je součástí Commonwealthu.
Zprávy ze všech dosavadních vydání žebříčku THE najdete na stránkách Vědavýzkum.cz, tj. pro roky 2019, 2020, 2021 a 2022.
Výsledky celého žebříčku jsou dostupné zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (MP)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
