THE World University Rankings 2025: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci

Ilustrativní obrázek vygenerovaný pomocí AI

Tento žebříček hodnotí univerzity podle několika kritérií s cílem poskytnout co nejobjektivnější a nejkomplexnější přehled o jejich výkonech. Žebříček pro rok 2025 zahrnuje 2 092 hodnocených univerzit. Oproti loňskému roku přibylo 185 nových institucí.

Metodika hodnocení

Metodika hodnocení zohledňuje pět klíčových oblastí:

1. Výuka (prostředí a kvalita vzdělávání), která má v hodnocení váhu 29,5 %. Velkou část tohoto kritéria tvoří reputace kvality výuky, ta představuje 15 %.
2. Výzkumné prostředí (objem, příjmy a reputace výzkumu), které má v hodnocení váhu 29 %. Samotná reputace výzkumu má váhu 18 % a tvoří tak hlavní část tohoto kritéria.
3. Kvalita výzkumu (citace, excelence výzkumu a vliv výzkumu), které má v hodnocení váhu 30 %.
4. Internacionalizace (v doslovném překladu Mezinárodní rozhled) (podíl zahraničních studentů, akademiků a mezinárodní spolupráce), která má v hodnocení váhu 7,5 %.
5. Spolupráce s průmyslem (patenty, příjmy z průmyslové spolupráce), která má v hodnocení váhu 4 %.

Autoři žebříčku zdůrazňují, že analyzovali 157 milionů citací, 18 milionů vědeckých publikací a odpovědí z průzkumu od více než 93 000 akademiků z celého světa. Bližší popis metodiky a váhu sub-kritérií si můžete přečíst na stránkách žebříčku.

Univerzity mohou být vyloučeny ze žebříčku World University Rankings, pokud nevyučují bakalářské studenty nebo pokud jejich výzkumná produkce činila méně než 1 000 relevantních publikací mezi lety 2019 a 2023 (s minimem 100 ročně). Mohou být rovněž vyloučeny, pokud 80 % nebo více jejich výzkumné produkce spadá výhradně do jedné z 11 předmětových oblastí.

Hlavní závěry celkových výsledků

University of Oxford si udržela první místo již devátý rok po sobě, díky výraznému zlepšení v oblasti spolupráce s průmyslem a výuky. MIT se posouvá na druhé místo a předbíhá University of Stanford, která klesla na šesté místo.

Z kontinentálních evropských univerzit se nejlépe umístilo ETH Zurich ve Švýcarsku, které skončilo stejně jako loni na 11. místě. 

Čína se přibližuje k první desítce, čímž dále posiluje svůj globální vliv v oblasti výzkumu.

Pět nejlepších australských univerzit kleslo v žebříčku kvůli klesající reputaci a mezinárodnímu výhledu.

Tři nové země se dostaly do první dvoustovky – Brazílie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty – potvrzuje to vzestup rozvíjejících se trhů ve vysokoškolském vzdělávání.

Výsledky českých univerzit

V žebříčku bylo hodnoceno 17 českých vysokých škol, k tomu další dvě vysoké školy dodaly data, nicméně nesplnily kritéria způsobilosti, aby mohly být hodnoceny. Nejlépe dopadla Univerzita Karlova, která se stejně jako loni umístila na 401.–500. místě. „Stabilní pozice Univerzity Karlovy představuje úspěch, zejména s ohledem na skutečnost, že počet hodnocených univerzit se oproti loňskému vydání zvýšil o téměř dvě stě,“ komentuje umístění Univerzity Karlovy její mluvčí Lucie Přívětivá.

Na pomyslném druhém místě mezi českými institucemi je Masarykova univerzita, která se stejně jako loni umístila na 601.–800. místě. „Z aktuálního umístění Masarykovy univerzity v žebříčku THE mám radost, i když bych si přirozeně přál meziroční zlepšení nejen ve faktickém výkonu, kterého zjevně dosahujeme, ale i ve výsledném světovém pořadí,“ komentuje umístění Masarykovy univerzity její rektor Martin Bareš.

Třetí místo v českých institucích obsadila Česká zemědělská univerzita v Praze, která se umístila na 801.–1000. místě. Vzestup této univerzity pozorujeme i v dalších žebříčcích, jako je např. Leidenský žebříček, který je založen na publikačním výkonu vysokých škol. „Významný dlouhodobý posun ve čtyřech pilířích, které jsou použity v metodice tohoto žebříčku, je konkrétním oceněním strategické práce ČZU. Například bodové hodnocení pilíře „Research Quality“ bylo v roce 2017 pouhých 17 bodů a současně činí již 60 bodů. To dokazuje kvalitu univerzity. Žebříček zároveň naznačuje, kam strategicky zaměřovat další působení. Tím je pilíř spolupráce s aplikační sférou („Industry“), v němž nerosteme tak rychle a dlouhodobě se v něm pohybujeme kolem 50 bodů,"  komentuje výsledek ČZU její prorektor Michal Lošťák. 

Na sdíleném 1001.–1200. místě je pak brněnské Vysoké učení technické, pražské České vysoké učení technické, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové, která si oproti loňskému roku polepšila a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Za nimi je Mendelova univerzita v Brně a pomyslnou českou desítku uzavírá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

 

Dále je pak Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která po loňském vzestupu letos opět spadla (loni byla na 1001.–1200. místě, letos 1201.–1500.), Západočeská univerzita v Plzni, VŠB–Technická univerzita v Ostrava, Vysoká škola ekonomická a Technická univerzita Liberec. Český žebříček uzavírá Univerzita Ostrava a Univerzita Pardubice (samozřejmě za těmito 17 hodnocenými institucemi nalezneme ještě mnoho dalších vysokých škol, které se do hodnocení vůbec nepropracovaly, v České republice působí dle registru MŠMT 54 českých vysokých škol).

České vysoké školy potřebují zlepšit reputaci

Ač se českým vysokým školám mnohdy vyčítá spíš nedostatečná kvalita výzkumu nebo malá spolupráce s průmyslem než malá kvalita výuky, tak v žebříčku Times Higher Education mají naše vysoké školy lepší skóre právě ve výzkumu, ve spolupráci s průmyslem a v internacionalizaci prostředí, než v kritériu výuky a výzkumného prostředí. Důležité však je, že velkou část kritérií kvality výuky a výzkumného prostředí tvoří reputace dané školy.

Ve všech kritériích je možné získat maximálně 100 bodů a světově nejlepší univerzity toto bodové ohodnocení získaly či se mu velmi přiblížily. Naše nejlépe umístěná Univerzita Karlova získala v kvalitě výzkumu 64,5 bodu, ve spolupráci s průmyslem 61,4 bodu, v internacionalizaci 65,5 bodu. Zato v kritériu výuka získala pouze 37 bodů a v kritériu výzkumné prostředí získala pouze 33 bodů. Přitom tato dvě kritéria mají v žebříčku váhu takřka 60 procent a univerzitu tak v celkovém hodnocení značně stahují dolů.

Hlavní váhu v kritériu výzkumného prostředí má sub-kritérium reputace výzkumu, stejně tak je tomu u výuky. Lze z toho vyvodit, že české vysoké školy mají poměrně uspokojivé výzkumné výsledky navzdory horší reputaci (a nebo naopak - mají horší reputaci navzdory poměrně uspokojivým výzkumným výsledkům). To platí i pro některé jiné postkomunistické země. Například pro nejlepší polskou vysokou školu, kterou je Wroclaw Medical University. Ta se umístila na 501.–600. místě, za kvalitu výzkumného prostředí (tedy především za reputaci výzkumu) získala pouze 17,2 bodu, přitom za samotnou kvalitu výzkumu získala 74,8 bodu.

Pokud si Česká republika a univerzity samotné přejí, aby se umisťovaly v žebříčcích vysokých škol na lepších místech, možná by kromě snahy o zlepšení „tvrdých indikátorů“ měly jak školy, tak stát investovat prostředky i do zlepšení reputace našich vysokých škol v ČR a v zahraničí.

Podobně jako Univerzita Karlova jsou na tom další dvě univerzity v pořadí – Masarykova univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita v Praze. Ty mají ještě o něco lepší čísla, co se týče internacionalizace, než Univerzita Karlova. Protože ale toto kritérium má váhu pouze 7,5 %, hraje mnohem menší roli, než první tři kritéria – výuka, kvalita výzkumného prostředí a kvalita výzkumu samotného, v němž získaly menší počet bodů než Univerzita Karlova.

Na většině českých vysokých škol je více žen než mužů

Na předních pěti českých vysokých školách studuje uspokojivý počet zahraničních studentů – na všech z nich tvoří zahraniční studenti více než pětinu studujících (může jít i o občany Slovenské republiky). Nejvyšší počet zahraničních studentů má Česká zemědělská univerzita v Praze, na které studuje 28 % zahraničních studentů.

Co se týče poměru počtu studentů na počet vyučujících, v tom vyniká České vysoké učení technické v Praze, kde na jednoho vyučujícího připadá 8,6 studenta. U ostatních škol kromě VŠCHT, která má také nízký počet studentů na vyučujícího, bývá poměr plus mínus dvojnásobný, i trojnásobný (12 – 30 studentů na vyučujícího).

Co se týče poměru mezi ženami a muži, tak kromě ČZU, kde je poměr zhruba vyrovnaný, a technických vysokých škol (VUT, ČVUT a VŠB-TUO), kde převládají muži, jsou na českých vysokých školách v převaze ženy, a to poměrně značně, mnohde je poměr žen 60 % ku 40 % mužů. Na technických vysokých školách je tento poměr zhruba obrácený, na VUT a ČVUT je dokonce zhruba 70 % mužů.  

THE WUR se považuje za jedno z nejkomplexnějších a nejdůvěryhodnějších hodnocení univerzitního výkonu, které využívají studenti, akademici, vlády i průmyslová odvětví.

Žebříček si můžete prohlédnout zde.

14. 10. 2024 Oprava: Univerzita Hradec Králové si oproti loňskému roku polepšila, loni se UHK umístila na 1201.–1500., letos je na 1001.–1200. místě. V textu bylo nejprve uvedeno, že si pohoršila, za chybu se omlouváme.  

 

Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)

Zdroj: THE