Podle nedávno zveřejněného žebříčku Global Innovation Index Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) kraluje tokijsko-jokohamská aglomerace na prvním místě srovnání největších vědecko-technologických klastrů. Zanechala tak za sebou i taková inovační centra, jako Silicon Valley, Šanghaj, Soul nebo New York.
Tokijská univerzita
Žebříček WIPO sleduje vědecko-technologickou aktivitu ve světě a hodnotí regiony podle počtu inovátorů a vědců na základě patentových přihlášek a publikovaných vědeckých prací. Jeho poslední zveřejněné vydání na konci srpna 2024 potvrdilo pozici Japonska, a především jeho hlavního města, jako předního inovačního regionu v rámci celosvětového srovnání.
Tokio globálním centrem inovací
Tokijská aglomerace se pyšní 3 712 patentovými přihláškami a 3 231 publikovanými články na jeden milion obyvatel za posledních pět let. Mezi tři největší patentové žadatele patří tři technologičtí giganti – Mitsubishi Electric, NTT a Sony, kteří dohromady podali přes 25 000 patentových přihlášek. U publikovaných vědeckých prací jsou největší přispěvatelé University of Tokyo, Tokyo Institute of Technology a Keio University, které se dlouhodobě řadí mezi ty nejkvalitnější v Japonsku.
Oborově pak pocházelo nejvíce patentů z odvětví počítačových, elektronických a digitálních technologií, což odráží tradiční silné stránky japonských společností. Vědecké práce se nejčastěji zaměřovaly na chemii, fyziku, matematiku a medicínu. I tady se jedná o obory, ve kterých japonské univerzity excelují.
Nejen Tokio a Jokohama
Při pohledu na vědecko-technologický potenciál Japonska by se však neměly přehlížet ani další regiony. Na 7. místě se v celosvětovém srovnání umístil klastr Ósaka-Kóbe-Kjóto, tedy region, kde bude v příštím roce probíhat světová výstava EXPO. Podle očekávání dominují ve vědecké činnosti univerzity z těchto měst (Kyoto University, Osaka University, Kobe University). Největším inovátorem je společnost Murata Manufacturing v závěsu s Kyocerou a NITTO Denko. Za pozornost v regionu Kansai stojí také vědecký projekt Keihanna Science City, který mezi Ósakou, Kjótem a Narou zastřešuje více než 100 firem a výzkumných organizací.
Na 15. místě figuruje klastr okolo Nagoje, čtvrtého největšího japonského města, průmyslového centra s velikostí ekonomiky Švýcarska, ve kterém v inovacích dominuje společnost Denso, následována Autonetworks Technologies a Fuji.
Spojení s českými univerzitami
Poslední Global Innovation Index tak potvrdil silné postavení japonských společností a univerzit ve vědě a technologiích i jejich koncentraci do několika klastrů, které se vyznačují rovněž řadou propojení s českými partnery, především v meziuniverzitní spolupráci. I řada českých univerzit má společné výzkumné projekty či výměny právě s protějšky z Tokia, Nagoji či Kjóta. Při poslední výzvě EIG CONCERT-Japan byly například vybrány projekty k tématu uhlíkově neutrálních měst, v rámci kterých spolupracují vědci Akademie věd ČR s tokijskou Waseda University nebo Vysoké učení technické v Brně s Nagoya University.
Autor: Ondřej Svoboda, Velvyslanectví ČR v Tokiu
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věci ČR
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
