Nejlepší systém vysokoškolského vzdělávání mají Spojené státy, Švýcarsko a Velká Británie. Česko v posledních letech osciluje v polovině žebříčku padesáti nejlépe hodnocených zemí. Zaostává zejména z hlediska celkové výše výdajů na vysokoškolské vzdělávání, vyplývá z posledního žebříčku U21 Ranking of National Higher Education Systems 2019.
Hodnocení národních vysokoškolských systémů, které sponzoruje síť vysokých škol Universitas 21, vypracovali letos již poosmé vědci na University of Melbourne. Žebříček padesáti zemí, v nichž je vysokoškolské vzdělávání nejkvalitnější, sestavují na základě 25 indikátorů ve 4 oblastech. Zaměřují se na financování ze soukromých i veřejných prostředků, kvalitu prostředí z různých hledisek (jako politika, gender a udržitelný rozvoj), nebo rozsah spolupráce – mezinárodní, akademické i se soukromou sférou.
Největší, čtyřicetiprocentní váhu dávají autoři oblasti výstupů, v níž sledují například podíly studentů, výzkumníků i vysokoškolsky vzdělané populace, zaměstnanost absolventů a zejména počet a význam produkovaných akademických publikací.
Žebříček je sestaven tak, že nejlepší zemi je přiřazeno skóre 100 a výsledky ostatních států se odvozují od porovnání s tím nejlepším. Absolutní hodnoty jsou přepočítávány dle počtu obyvatel dané země.
Americké školství stále na špici
Již od první edice žebříčku v roce 2012 jsou na prvním místě Spojené státy americké. V první pětce se pak již řadu let drží také Švýcarsko, Velká Británie, Švédsko a Dánsko (aktuálně v tomto pořadí). Mezi prvními deseti si oproti loňským výsledkům polepšily Kanada (z 8. na 6. místo), Singapur (z 9. na 7.) a Austrálie (z 10. na 8.). Naopak Finsko a Nizozemsko se ze sdíleného šestého místa propadly na 9., respektive 10. pozici.
Česká republika se v žebříčku nejlépe umístila v roce 2016 na 22. místě. Naopak nejhůře byla hodnocena vloni, kdy se propadla až na 27. pozici. Letos Česko skončilo 26., mezi Portugalskem a Čínou. Na prvenství mezi zeměmi Visegrádské čtyřky to však stačilo.
České skóre je nejlepší z hlediska podílu zahraničních studentů na vysokých školách (9. místo), tato zdánlivě pozitivní statistika je však ovlivněna počtem Slováků, kteří tvoří přibližně polovinu všech cizinců na českých vysokých školách. Naopak nejhůře hodnocenou stránkou je celková výše výdajů plynoucích do vysokého školství, kde Česko uzavírá čtvrtou desítku.
Zohlednění ekonomického rozvoje zatřese pořadím
Autoři sestavili také verzi žebříčku, která zohledňuje úroveň ekonomické rozvinutosti země. Výsledky jednotlivých zemí jsou v ní upraveny podle výše hrubého domácího produktu na obyvatele. Téměř stejného skóre zde dosahují první Velká Británie a druhé Finsko, zatímco Spojené státy se při zohlednění HDP propadnou až na 17. místo. Překvapivě třetí a čtvrtou pozici v celém žebříčku obsadily Srbsko a Jihoafrická republika. Česko se při zahrnutí ekonomické úrovně vyšplhá na 20. místo, což je o 4 příčky výše než vloni. Předstihlo tak země jako Francie, Norsko, Singapur či Německo.
Interaktivní aplikaci, v níž si můžete srovnat výsledky za jednotlivé roky včetně zohlednění HDP, naleznete zde. Celá publikace i s bližším popisem metodologie je k dispozici zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Universitas21
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
