Věda kolem světa: 50 % vědců opouští akademickou sféru do 10 let a studenti nenadužívají AI

Podle nové studie téměř 50 % vědců opustí akademickou sféru do 10 let

Téměř 50 % vědců opustí akademickou půdu do 10 let od publikování své první práce. K tomuto výsledku dospěli v nové rozsáhlé studii Marek Kwiek, ředitel Institute for Advanced Studies in Social Sciences and Humanities (Institutu pro pokročilá studia v oblasti společenských a humanitních věd – IAS) v Polsku, spolu s doktorandem Lukaszem Szymulou. Autoři studie sledovali vývoj práce dvou skupin vědců ze 38 zemí. Zaměřili se přitom na kvantifikaci úbytku vědeckých pracovníků, k čemuž použili citační databázi Scopus.

Zmíněný vzorek šetření – dvě skupiny vědců z 38 zemí – byl tvořen kohortou, která začala publikovat v roce 2000 (tvořenou 142 776 vědci, z nichž 52 115 byly ženy), a druhou kohortou, která začala publikovat v roce 2010 (tvořenou 232 843 vědci, z nichž 97 145 byly ženy). Autoři studie sledovali jednotlivé vědecké výstupy obou kohort až do roku 2022.

Kwiek a Szymula zjistili, že jedna třetina kohorty z roku 2000 opustila vědu do 5 let po publikování své první práce a téměř polovina kohorty odešla do 10 let. Do 20 let však přestaly publikovat ohromující dvě třetiny vědců. Míra úbytku se lišila u mužů a žen – v roce 2019 pokračovalo v publikování 34 % mužů z této kohorty, zatímco u žen to bylo 29 %.

Rozdíly v úbytku publikací mezi pohlavími však byly v kohortě z roku 2010 menší. V této skupině 9 let po vydání první publikace stále publikovalo 41 % žen, zatímco u mužů to bylo 42 %.

V této souvislosti autoři uvedli, že se obecně má za to, že ženy opouštějí vědu více a dříve, než muži. Přestože se toto tvrzení u kohorty z roku 2000 do jisté míry potvrzuje, tento rozdíl mezi pohlavími již není zcela přítomný u kohorty z roku 2010. „U nových generací vědců je úbytek vědeckých pracovníků na vzestupu a je velmi vysoký (58,6 % žen a 57,6 % mužů z kohorty 2010 zmizelo z vědy nebo přestalo publikovat do 9 let), ale zdá se, že je mnohem méně genderově podmíněný, než se tradičně předpokládalo,“ uvádějí autoři v závěru studie.

V posledním odstavci studie dále autoři uvádějí, že záměrem studie bylo pouze nastínit některé předběžné obecné odpovědi, a účelem je tak nasměrovat další šetření. Budoucí studie by se mohly zaměřit na důvody, které stojí za tak podstatnou mírou úbytku.

Polští akademici nesouhlasí s vládní reformou struktury Polské akademie věd

V červenci polská vláda zveřejnila návrh novely zákona o struktuře Polské akademie věd (Polska Akademia Nauk – PAN), který předložil ministr vědy a vysokého školství Dariusz Wieczorek. Zmíněný návrh vyvolal v tamních akademických kruzích intenzivní diskuze. Podle členů PAN obsahuje zásadní nedostatky, které by měly negativní důsledky pro fungování akademie, a mohly by kvůli kontrolním pravomocím ministerstva ohrozit její autonomii.

Návrhy na reformu kolují již několik let. Od roku 2010 se však nepodařilo dosáhnout společné vize ministerstva a akademie, žádný z návrhů tak nebyl přijat. Podobné změny proběhly i v dalších státech. V roce 2019 Maďarsko přijalo zákon, v rámci kterého donutilo svou Akademii věd převést své výzkumné ústavy pod dohled vládou kontrolovaného orgánu. Ten byl zároveň zmocněn k využívání majetku akademie. 

Ministerstvo vědy a vysokého školství v rámci návrhu zákona stanovilo tři zásadní změny. Zaprvé reforma navrhuje přenést dohledovou pravomoc nad akademií z premiéra na ministerstvo vědy a vysokého školství. Podle místopředsedy PAN Dariusze Jemielniaka tak reforma může vést k centralizaci moci a umožní ministerstvu vědy a vysokého školství převzít kontrolu nad majetkem a správou aktiv akademie. 

„Akademie by měla zůstat centrem a think tankem pro všechna ministerstva a sloužit odbornosti napříč obory, a ne se připojovat ke stovkám subjektů spadajících pod ministerstvo,“ uvedl pro portál ScienceBusiness Jemielniak.

Dalším sporným bodem je rozdělování finančních prostředků pro ústavy. Ministerstvo hodlá na tento proces dohlížet a dovolává se nastavení lepšího rámce. Dariusz Jemielniak v tomto směru uvádí, že tato rozhodnutí by měla přijímat akademie.

Třetí změna by měla za následek přerozdělení rozhodovací pravomoci v rámci akademie. Ministerstvo navrhuje, aby ve shromáždění PAN byli nově z 20 % vědci z Polské mladé akademie (Akademia Mlodych Uczonych) a aby v něm byli všichni ředitelé ústavů (v současné době je shromáždění akademie tvořeno výhradně členy tzv. Korporace, která se skládá z přibližně 350 významných vědců, kteří vykonávají administrativní funkce, pozn. red.). Dariusz Jemielniak vyjádřil obavy, že tato změna by ředitelům ústavů poskytla příliš velkou moc při jmenování jejich vlastních členů. 

V blízké budoucnosti plánuje ministerstvo předložit revidovanou verzi návrhu reformy. Ta má zohlednit připomínky ostatních ministerstev a akademie. Podle Macieje Gduly, státního podsekretáře odpovědného za legislativní proces reformy PAN, je ministerstvo otevřené dialogu. Problém však podle Gduly spočívá v tom, že ministerstvo trvá na tom, že PAN by měla být bez kompromisů pod jeho dohledem. 

Univerzity podle nové studie přeceňují míru využívání AI mezi studenty

Podle nového průzkumu společnosti Coursera akademičtí pracovníci na univerzitách přeceňují míru využívání AI mezi studenty. Na základě těchto obav riskují nadměrnou regulaci a vytvářejí atmosféru nedůvěry.

„Výsledky studie odhalují, že AI přináší hmatatelné výhody ve vysokoškolském vzdělávání – od lepších známek studentů až po vyšší produktivitu pedagogů. Mezi představami pedagogů a skutečným využíváním umělé inteligence studenty je však znatelný rozdíl. Toto přeceňování by mohlo vést k zavádění restriktivních politik. Místo toho by se univerzity měly zaměřit na rozvoj komplexních programů, které zvýší gramotnost v oblasti AI. Jasné pokyny a řádné školení nejenže ochrání akademickou integritu, ale také zajistí, že absolventi budou nastupovat do zaměstnání s dovednostmi, které jim umožní efektivně využívat AI v jejich kariéře,“ uvedla pro portál Education Today Marni Baker Stein ze společnosti Coursera.

Studie se zúčastnilo 1 000 studentů britských univerzit a 501 akademických pracovníků. V rámci dotazníkového šetření vysokoškolští pedagogové odhadli, že studenti využívají umělou inteligenci k dokončení téměř poloviny (43 %) svých vysokoškolských prací. Sami studenti však uvádějí, že ji používají pouze k dokončení čtvrtiny (24 %) úkolů. Dalších 21 % studentů uvedlo, že AI při studiu vůbec nepoužili.

Příčinou mylných představ o nadměrném využívání AI mezi studenty je pak podle Marni Baker Stein pravděpodobně skutečnost, že na základě výsledků šetření sami akademičtí pracovníci využívají umělou inteligenci ve vyšší míře než studenti. Téměř polovina (48 %) dotázaných akademických pracovníků uvedla, že umělou inteligenci při své práci používá často. Dále 21 % uvedlo, že ji používá „neustále“.

Indičtí vědci podezírají vládu z ovlivňování výsledků vědeckých cen

Pochybnosti spojené s postupy udílení vědeckých cen v Indii se vynořily poté, co se objevily zprávy, že vysoce postavení úředníci vetovali ceny pro několik vědců. Ti jak ve svých dřívějších vyjádřeních, tak i pracích kritizovali vládu premiéra Naréndry Módího. 

V této souvislosti indičtí akademici požádali o vysvětlení Ajaye Sooda, národního poradce pro vědu, aby objasnil, jak vláda uděluje nejvyšší vědecké ceny. 

V dopise, který podepsalo téměř 180 vědců včetně bývalých ředitelů několika významných vědeckých ústavů, vyjádřili akademici znepokojení v souvislosti s případným vývojem, který s sebou může přinést další intervence vlády.

„Jsme velmi znepokojeni tím, že tento problém je mnohem větší než jen několik ocenění. V budoucnu to vytvoří precedens pro ministry, kteří budou moci používat neomezené právo veta k přehlasování jakýchkoli doporučení odborných výborů,“ stojí v dopise.

Počátek této rozepře nastal v roce 2022 s kontroverzním krokem Módího vlády, v rámci kterého došlo k postupnému nahrazení mnoha vědeckých cen a peněžních prémií určených k ocenění vědeckých úspěchů souborem čtyř cen nazvaných Rashtriya Vigyan Puraskar (RVP). Obavy vědců ze zpolitizování nových cen se ukázaly jako oprávněné hned při udílení prvních 33 ocenění poté, co indický ministr pro vědu a technologie Jitendra Singh v pozdní fázi procesu odstranil několik jmen ze seznamů připravených výběrovou komisí.

Ze zmíněného listu byl vyškrtnutý i fyzik Suvrat Raju z International Centre for Theoretical Sciences (Mezinárodního centra pro teoretické vědy). 

„Když si projdete některé články, které jsem napsal, nebo kolektivní prohlášení vědecké komunity, kterou jsem pomáhal koordinovat, je jasné, že jsem kritický k několika politikám indické vlády. To, že se to všechno vládě nelíbilo, není žádným tajemstvím,“ uvedl Raju pro časopis Science.

Na výše zmíněný dopis zatím národní poradce pro vědu neodpověděl, což v akademické obci rozdmýchává stále větší obavy.

„Vláda nyní musí vědeckou komunitu ujistit, že ceny budou udělovány za vědecké úspěchy a žádné jiné ohledy nejsou důležité. A to musí být podloženo tím, že bude jasně řečeno, jakou roli budou hrát různé výbory a lidé, kteří se na tom podílejí,“ uvedl jeden ze signatářů dopisu fyzik Sandip Trivedi, bývalý ředitel Institute of Fundamental Research v Bombaji.

V říjnu také samozřejmě byly vyhlášeny Nobelovy ceny, o čemž jsme informovali v samostatném článku.