Věda kolem světa: Nová iniciativa EU na ochranu akademické svobody

Co nového v Evropě?

Skandál v Evropském parlamentu nejspíš ovlivní i komisi pro vědu a výzkum

Nedávný skandál týkající se katarského lobbingu v EU je zemětřesením pro Evropský parlament. Bruselská policie díky razii zabavila statisíce eur v hotovosti. Čtyři lidé, mezi nimiž je i místopředsedkyně EP Eva Kaili nebo poslanec, který byl zodpovědný za hodnocení vědy a výzkumu, byli zadrženi. Podle některých hlasů bude mít tato kauza dopad i na chod a rychlost fungování některých parlamentních komisí, které se zabývají vědou a výzkumem.

Ekonomický růst na východním Slovensku podpoří nový výzkumný klastr

Cassovia New Industry Cluster byl spuštěn v roce 2021 jako partnerství mezi místní samosprávou a třemi univerzitami v Košicích. Cílem klastru je nastartovat ekonomiku v regionu a zastavit odliv mladých a kvalifikovaných lidí. Slovensko nyní žádá o další peníze na projekt z fondu EU pro obnovu po pandemii. Cassovia má již nyní na kontě například americko-slovenskou spolupráci na projektech umělé inteligence. Některé hlasy tvrdí, že by se tři košické univerzity měly sloučit, což by zvýšilo konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. S tím ale nesouhlasí dotyčné univerzity.

Evropský parlament spouští fórum na ochranu akademické svobody

Evropský parlament spustil fórum sloužící lepší ochraně akademiků před zásahy ze strany vlád. Je to odpověď na rozruch okolo debat o porušování akademických svobod v Evropě, jež se podle kritiků podstatně omezily. Za zřízením fóra stojí Christian Ehler, který plánuje vytvořit silnější a nadnárodní právní základ pro ochranu akademické svobody.

Za nesvobodné země byly v tomto ohledu označeny Polsko a Maďarsko. V Maďarsku se v roce 2017 musela Středoevropská univerzita přestěhovat z Budapešti do Vídně. Evropský soudní dvůr rozhodl, že Maďarsko sice porušilo právní normu EU, zatím však s nulovým dopadem. Nové fórum by mělo dostat do rukou více nástrojů, aby zamezilo podobným kauzám. 

Pomáhalo se uprchlým vědcům. Nyní jdou peníze těm, kteří na Ukrajině zůstali

Evropská komise chce přiblížit Ukrajinu nadnárodnímu vědeckému ekosystému tím, že povzbudí výzkumníky, aby se zapojili do jejich výzkumných záměrů. Ukrajinu už proto bezplatně zařadila do programů Horizont Evropa. Připravují se i další iniciativy, které pomohou opravit škody na výzkumné infrastruktuře, které napáchala válka s Ruskem. Komise plánuje v krátkodobém horizontu investovat do pomoci Ukrajině peníze, které byly zabaveny ruským oligarchům.

Iniciativa „Chips for Europe“ hledá další zdroj peněz

Iniciativa Chips for Europe disponuje 3,3 miliardami eur a zastřešuje výzkum, vývoj a výrobu polovodičů. Řeší se tak nedostatek polovodičů, které se musejí dovážet z Asie. Jde o jednu z evropských priorit.

Evropská komise zamýšlela uvolnit polovinu rozpočtu z programu Horizont Evropa a polovinu z Digitální Evropy. To se ale pravděpodobně neuskuteční. Digitální Evropa měla získat nevyčerpaných 400 milionů eur z programu Horizont Evropa. To bylo ale zamítnuto. Proto bude Chips for Europe nyní nově hledat alternativní zdroj financí.

Německo zřizuje národní agenturu pro transfer technologií

Německá vláda přislíbila, že vytvoří Německou agenturu pro transfer a inovace (DATI), která podpoří transfer technologií z univerzit a výzkumných ústavů. Mario Brandenburg, který má DATI na starosti, řekl, že je potřeba, aby oblast výzkumu změnila perspektivu přemýšlení. Podle něj je potřeba více podpořit interdisciplinární výzkum a informovat politiky a veřejnost o možnostech financování vědy. V kontextu celé Evropy chce Německo investovat více do startupů, aby dosáhly i na mezinárodní trh. Nová agentura bude mít za úkol například financovat lokální kanceláře přenosu technologií, poskytovat školení a přilákat kapitál pro začínající podniky a rozvíjet regionální sítě mezi výzkumem a politiky.

Nevyčerpané peníze z Horizontu Evropa budí emoce

Byl schválen rozpočet programu Horizont Evropa na příští rok. Nicméně dohady, kam s nevyčerpanými penězi, neutichají. Každý rok totiž zůstává přibližně 5 % finančních prostředků pro vědce nevyužitých. To například za rok 2021 dělá 286 milionů eur. Peníze z grantů zbývají, protože je těžké předvídat, jaká finální částka bude na jednotlivé projekty potřeba. Zbylé peníze se pak mají vracet zpět do rozpočtu na výzkum, přičemž se členské státy snaží vrácenou částku spíše „škrtit“. Z toho plynou sáhodlouhé diskuze o tom, jak a kolik peněz vrátit zpět do výzkumu. „Musíme přepracovat nařízení o financích do výzkumu. Opětovné použití zbylých peněz musí být automatické, a naopak má být nezávislé na každoročních debatách o rozpočtu,“ říká Christian Ehler, poslanec Evropského parlamentu.

Evropská komise připravuje velkou revizi rozpočtu EU v příštím roce. Možná díky tomu bude rozpočet pružnější a členské státy se nebudou zdráhat zbylé peníze opětovně ve výzkumu použít.

Nová přístupová služba k datům z programu Copernicus

Evropská kosmická agentura a konsorcium vedené německým telekomunikačním gigantem T-Systems podepsaly smlouvu týkající se nové přístupové služby k datům z družic Copernicus. Dohoda umožní přístup k velkému množství dat z pozorování Země ze satelitů Copernicus Sentinel. Nová služba bude plně zprovozněna v červenci 2023.

Švédsko stanovuje priority výzkumu a vývoje pro nadcházející předsednictví Rady EU

Švédské předsednictví v Radě EU má začít v lednu 2023. V oblasti politiky výzkumu a inovací bude prioritou otevřená věda. Podle diplomatů v Bruselu se tak naváže na práci předchůdců. Švédské předsednictví má v této agendě pokračovat a zaměřit se na přechod EU na spolehlivější a transparentnější publikační systém. Další na seznamu priorit švédského předsednictví jsou výzkumné infrastruktury. Vláda chce nejenom zajistit lepší financování, ale také zahájit debatu o bezpečném, otevřeném a spolehlivém využívání dat produkovaných ve velkých a malých evropských výzkumných zařízeních.

Evropský parlament předkládá požadavky na připravovanou reformu výdajů EU

Evropský parlament odhlasoval požadavky pro nadcházející revizi rozpočtu EU. V důsledku války na Ukrajině, energetické krize a rostoucí inflace se poslanci domnívají, že současná pravidla pro rozpočet nejsou udržitelná.

Evropská komise je proto žádána, aby se s penězi nakládalo s větší flexibilitou při řešení krizí a aby se prostředky určené na výzkum nevynakládaly na řešení vznikajících problémů. Poslanci také chtějí, aby se v dalším rozpočtu více myslelo na financování nových iniciativ jako například European Sovereignty Fund nebo Chips Act.

Výzva přichází poté, co Parlament a členské státy uzavřely zdlouhavé jednání o rozpočtu na příští rok. 

Co se děje v Severní Americe?

Kanada a EU vstupují do závěrečné fáze jednání o přidružení k Horizontu Evropa

Kanada a EU doufají, že asociaci k programu Horizont Evropa podepíší již na jaře 2023. Kanada se připojí v rámci Horizontu Evropa k pilíři II, který se zaměřuje na velké ekologické a ekonomické výzvy a průmyslovou konkurenceschopnost. Kanada by byla spolu s Novým Zélandem mezi prvními zeměmi, které se připojí k programu podle nových pravidel. Evropská unie se po ruské invazi na Ukrajinu snaží o to intenzivněji připojovat mimoevropské liberální demokracie k Horizontu Evropa, aby byla posílena spolupráce mezi stejně smýšlejícími zeměmi.

V čele Harvardské univerzity poprvé stane černoška

Claudine Gay, sociální vědkyně a dcera haitských přistěhovalců, by se měla ujmout úřadu v červenci. Gay je odbornice na americkou politickou participaci a zastánkyně interdisciplinárního pohledu na vědu. „Claudine konzultuje, pozorně naslouchá, je přísná, ale zároveň nápaditá a vyzývá ke spoluráci,“ řekla Penny Pritzker, miliardářka, bývalá ministryně obchodu USA a předsedkyně výboru pro výběr prezidenta univerzity. „Harvard je univerzitou, která reflektuje dnešní svět,“ řekla Ruth Simmons, která je první černošskou prezidentkou Brown University, která je stejně jako Harvard University členem Ivy League.

Novinky z Asie a Austrálie

Evropská unie a Japonsko posilují spolupráci v oblasti vodíkových technologií

Evropská unie a Japonsko podepsaly dohodu o spolupráci s cílem povzbudit inovace a posílit mezinárodní trh v oblasti vodíkových technologií. Obě strany budou podporovat průmysl a výzkumné instituce, aby spolupracovaly na vývoji a aplikacích vodíkových zařízení.

Špatná vízová politika pro přicházející vědce poškozuje zájmy Austrálie

Imigrační systém v Austrálii znesnadňuje vědcům příchod do země. O těchto problémech se už mluví dlouho. Nyní někteří doktorandi čekají na vízum až tři roky. Možná se ale už pro vědce, kteří chtějí dělat výzkum v Austrálii, blýská na lepší časy. Clare O’Neil, australská ministryně vnitra, se zavázala, že vízový proces pro výzkumníky urychlí a už v tomto ohledu podniká i konkrétní opatření. O’Neil například zadala, aby byly vyhledány klíčové priority a návrhy na reformu vízové politiky.

Indie uvolňuje pravidla pro doktorské studium

Indie rozvolňuje nároky na Ph.D. studium. Doktorandi například nebudou muset publikovat v akademických časopisech, protože se tím údajně potlačí šíření predátorských časopisů. Nově také budou moci zájemci začít studium už po dokončení čtyřletého bakalářského studia. Akademici se shodují, že jsou tato pravidla velmi problematická. Obávají se, že univerzity přijmou více doktorandů, což bude další kapka pro již tak přetížené akademiky.

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)