Jak probíhá jednání ohledně Horizon Europe ve Velké Británii? Jaké zákony slibují miliardy do výzkumu v USA? Jaké nedostatky mají Ph.D. programy na lokálních čínských univerzitách? Pravidelně sledujeme dění ve světě výzkumu, vývoje a inovací, abychom vám mohli zprostředkovat ve zkratce to nejzajímavější, co se v zahraničí za poslední měsíc stalo.
Co nového v Evropě?
Členské státy se v roce 2021 zavázaly do veřejných rozpočtů vložit o 6 % více než předešlý rok
V loňském roce utratily vlády na výzkum a vývoj EU 109 250 milionů eur, což je přibližně 0,8 % jejich HDP. To je o 6 % více než minulý rok, kdy výdaje činily 102 791 milionů eur. V porovnání se členskými státy investovalo nejvíce Lucembursko, následované Dánskem a Německem s výdaji mezi 700 až 500 eur na hlavu. Rozdíly mezi státy jsou velké, například nejmenší výdaje byly v Rumunsku, kdy výdaje na výzkum a vývoj činily 19 eur na osobu. Česká republika je přitom pod hranicí 150 eur na osobu.
COST i pro výzkumné pracovníky se sídlem ve Švýcarsku a Spojeném království
Asociace pro vytváření výzkumných sítí COST uvedla, že bude podporovat i výzkumníky sídlící ve Velké Británii a ve Švýcarsku. Jsou tak považováni za plnoprávné členy evropské COST, i když jsou obě tyto země vynechány z evropského programu Horizon Europe. Zmíněné země jsou tak mimo jiné oprávněné k možnosti být řešitelem COST výzvy, být držitelem grantů nebo hrazení účasti na síťových COST aktivitách.
Velká Británie vybírá nového premiéra: Co to znamená pro vědu?
Post britského premiéra a lídra Konzervativní strany by měl být obsazen začátkem září. Hlasování o novém premiérovi přichází v době, která je pro britskou vědu velmi nejistá. Jednání o programu Horizon Europe jsou stále napjatější. Ministr vědy opustil svoji funkci a doposud nebyl nikdo nový jmenován. Vědecká obec proto přemítá, který kandidát bude tím lepším pro britskou vědu.
Dva kandidáti do boje o křeslo premiéra jsou bývalý ministr financí Rishi Sunak a ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle Jamese Wilsdona, politologa z Univerzity v Sheffieldu, klade Rishi Sunak velký důraz na inovace a vědu. V loňském roce schválil zvýšení výdajů na vědu o 35 % do roku 2026. Ovšem i Sunak má své odpůrce. Námětem kritiky je jeho velmi negativní postoj k Číně, který by mohl ovlivnit mezinárodní vztahy. Právě čínští studenti totiž tvoří více než čtvrtinu studentů britských univerzit, které díky tomu mají velké příjmy ze školného. Liz Trussová slibuje, že sníží daně, což vyvolává obavy, že to sníží i rozpočet na vědu, výzkum a inovace. Trussová rovněž prosazuje zvýšení počtu žen ve vědě.
Velká Británie zahájila soudní řízení proti EU kvůli Horizon Europe
Velká Británie vyjednává členství v programu Horizon Europe od roku 2020, ale dohoda stále nepřichází. Frustrace roste, výzkumníci přicházejí o peníze. Proto se kandidátka na britskou premiérku Liz Trussová rozhodla poslat do Bruselu formální dopis se žádostí o „konzultaci“. To představuje první krok k mezinárodní arbitráži. Komise musí odpovědět do 10 dnů od doručení dopisu a jednání se musí konat do 30 dnů. Poté může Velká Británie požadovat vytvoření tříčlenného mezinárodního arbitrážního panelu, který musí do 130 dnů rozhodnout. Znamená to tedy, že ať se stane cokoli, k nějakému výsledku se musí dospět k závěru tohoto roku. Podrobněji si o plánované britské alternativě k programu Horizon Europe můžete přečíst také na Vědavýzkum.cz.
Experti chtějí pomoci upřednostnit výzkum rakoviny na evropské úrovni
Program s názvem 4.UNCAN.eu vyhlásil výzvu pro evropské odborníky v oboru výzkumu rakoviny, aby pomohli stanovit strategické priority. Odborníci jsou žádáni, aby pomohli nasměrovat financování výzkumu mise EU v oblasti rakoviny, která má do roku 2030 zlepšit životy tří milionů lidí.
Výzkumníci ve všech fázích kariéry jsou žádáni, aby se přihlásili do multidisciplinárních pracovních skupin. V rámci skupin budou diskutovat o prioritách pro šest oblastí výzkumu rakoviny a práci na aplikaci znalostí o rakovině ke zlepšení života lidí.
Rumunsko: Část peněz na obnovu po pandemii půjde do vědy
Rumunská vláda oznámila, že rozdělí osm milionů eur z fondu pro obnovu EU výzkumníkům, kteří mají pečeť excelence v programech Horizon Europe a Horizon 2020. V rámci programu na oživení ekonomiky po pandemii covid-19 se členské státy dohodly, že pro tento účel rozdělí 750 miliard eur. Členské státy mohou s přidělenými penězi naložit podle svých plánů. Rumunsko je mezi prvními státy z východní Evropy, které oznámily, že část prostředků přidělí výzkumníkům. „Chceme nastartovat výzkumný ekosystém a zatraktivnit naši vědu, výzkum a inovace,“ řekl Sebastian Burduja, tamní ministr vědy a výzkumu. Momentálně se Rumunsko nachází na nejnižším postu v ukazatelích vědy, výzkumu a inovací v EU.
Evropská rada pro inovace vyzývá k vyřešení zpoždění financování start-upů
Rok a půl po spuštění programu EIC Accelerator stále netečou peníze do technologických start-upů. Evropská rada pro inovace proto vydala prohlášení, aby byla situace rychle vyřešena a peníze uvolněny. EIC je relativně nový program EU, který kromě tradičního financování pomocí grantů nabízí také injekci začínajícím technologickým společnostem. Většina financování je ale zastavena, protože Evropská komise bojuje o správu tohoto fondu.
Ukrajina: Počet přihlášek na Ph.D. programy stoupl
Vysoké školy na celé Ukrajině zaznamenaly nárůst počtu uchazečů o doktorát. Ukazuje se také, že valná většina jsou muži. „Národní letecká a kosmická univerzita v Charkově zaznamenala třikrát více přihlášek než v minulém roce. Ačkoli jsem měl podezření, že vyšší počet přihlášek nastal kvůli válce s Ruskem, studenti mají velkou motivaci Ph.D. dokončit,“ řekl Dmytro Chumachenko, docent na katedře počítačových věd.
Britská ministryně zahraničí Liz Truss (uprostřed), která kandiduje na post premiérky Velké Británie. Foto: Wikipedia
Jak jsou na tom v USA?
Nový zákon posílí výzkum o 100 miliard dolarů
Spojené státy americké schválily rozsáhlý návrh zákona s názvem „CHIPS and Science Act“ o výzkumu a inovacích. Očekává se finanční injekce do základního i aplikovaného výzkumu. Podle prohlášení má tento zákon snižovat náklady, vytvořit nová pracovní místa, posílit dodavatelské řetězce a bojovat proti Číně.
I když je zákon do jisté míry zeštíhlený, představuje obrovskou investici do amerického výzkumu a inovací, která zdvojnásobí roční rozpočet Národní vědecké nadace (National Science Foundation).
Nově půjde 20 miliard dolarů na uplatnění výzkumu pro společenský a komerční prospěch, které nebyly dříve prioritou. Návrh zákona také obsahuje velkou podporu pro přírodovědné, technologické, inženýrské a matematické vzdělávání, a to zejména ve venkovských oblastech. Dalším klíčovým cílem návrhu zákona je vrátit výrobu polovodičů zpět do USA. Stejně jako EU a Čína jsou i USA silně závislé na Tchaj-wanu, pokud jde o některé špičkové čipy.
Vědci oslavují novou klimatickou legislativu
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který přinese obrovské investice do inovací a zavádění čisté energie. Vědci míní, že to znamená oživení snahy o zastavení globálního oteplování. V nadcházejícím desetiletí bude investováno kolem 370 miliard dolarů do zavádění a vývoje nízkouhlíkových technologií. Tato legislativa se zavazuje snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 na přibližnou polovinu hodnoty z roku 2005. Ekologická hnutí ovšem mají na tento zákon smíšené reakce. Demokraté totiž ve snaze, aby byl návrh přijat, souhlasili s poměrným rozvolněním ve prospěch ropného, těžebního a plynárenského průmyslu.
Díky přijetí tohoto zákona mohou například výzkumné projekty amerického ministerstva energetiky získat 1,5 miliardy dolarů během následujících 5 let. Na další injekci se tak může těšit výzkum v oblasti jaderné fyziky, výpočetní technologie a další.
Americký prezident Joe Biden. Foto: Wikipedie
Novinky z Asie a Austrálie
Hlad čínských univerzit po Ph.D. pod kritikou
Politický tlak v Číně na menší univerzity, aby si zajistily zaměstnance s Ph.D. způsobuje to, že stoupá poptávka po Ph.D. rychlokurzech. Univerzita Shaoyang v Hunanské provincii nyní čelí kritice, že vyslala 22 zaměstnanců na univerzitu ve filipínské Manile, aby získali doktorát. Titul Ph.D. získali za neobvyklých 28 měsíců a po obdržení titulu byli znovu na čínskou univerzitu přijati. Manilská univerzita sice tvrzení popřela, ale obvinění tohoto charakteru není první. Korejská média totiž také tvrdí, že stoupá poptávka čínských akademiků po zkrácených doktorských kurzech.
Hlavním problémem je to, že klíčovým měřítkem pro hodnocení univerzit je podíl členů fakulty, kteří mají doktorát. Od toho se odvíjejí například práva otevřít studijní programy a přidělování finančních prostředků. Studie z roku 2019 na 701 veřejných institucích v Číně zjistila, že pouze tři z 10 vyučujících měli v té době doktorát. Tento problém se nicméně týká zejména institucí nižší úrovně, zejména těch mimo velká města, které se nyní snaží získat více zaměstnanců s Ph.D. všemi způsoby.
Nový Zéland: Maorové čelí rasismu na akademické půdě
Většina novozélandských univerzit si klade za cíl zvýšit počty maorských a tichomořských výzkumníků, ale jejich zastoupení je stále velmi nízké. Proto se nejnovější výzkum snaží ukázat, jaké překážky stojí v cestě, že se lidé maorského a tichomořského etnika nerozhodnou zůstat v systému. Ukazuje se, že pouhé navýšení počtu studentů nevede k tomu, že na univerzitě zůstanou. Cítí se totiž příliš izolovaní. Navíc si ti, kteří zůstali na univerzitě v postgraduálních programech, stěžují na rasismus.
Výzkum také odhalil to, že někteří novozélandští členové fakult připíšou na žádost jako řešitele někoho z maorského či tichomořského etnika. Tito lidé se ale na projektech vůbec neúčastní nebo s tím nesouhlasí. Autoři výzkumu proto doporučují, že aby se navýšil počet těchto menšinových výzkumníků, je třeba změnit vnitřní kulturu vysokých škol.
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
