Evropská spolupráce s Novým Zélandem, investice do Nového Bauhausu i revize omezení využívání geneticky upravených plodin. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý měsíc červenec.
Šestá mise programu Horizon Europe?
Aktuálně uniklý dokument Evropské komise ukazuje, že Komise je přesvědčená o úspěchu nového přístupu k financování výzkumu za pomoci modelu výzkumných misí. Ty představují nový způsob financování, který byl zaveden v rámci výzkumného programu Horizont Evropa. Cílem je přitom zaměřit financování na konkrétní cíle (mise), které odpovídají na nejdůležitější potřeby společnosti. Mezi aktuálně financované mise patří léčba rakoviny, adaptace na klimatickou změnu, oceány a řeky, půda a klimaticky neutrální města.
Komise podle uniklého dokumentu konstatuje, že první dva roky mise „individuálně i kolektivně“ prokázaly svůj potenciál. Navzdory tomu však dokument zdůrazňuje, že je třeba učinit další kroky a proto navrhuje zahájit šestou výzkumnou misi, která bude tentokrát zaměřena na Nový evropský Bauhaus.
Nový evropský Bauhaus je navržen jako hnutí inovátorů, umělců a výzkumníků, kteří přemýšlí o transformaci veřejných, soukromých a pracovních prostorů v souladu s ekologickým přechodem EU a zároveň chrání evropské architektonické dědictví. Tento rámec sahá od kultury až k technologickým inovacím. Tato iniciativa EU, která dává Zelené dohodě kulturní rozměr, ale zatím nemá pevně stanovené místo v žádném z programů EU.
Loni proto Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby navrhla specializovanou výzkumnou misi zaměřenou právě na Nový evropský Bauhaus. Zdá se, že Komise tento podnět vzala v úvahu a bude jej ochotná podpořit.
Evropská unie a Nový Zéland podepsaly asociační dohodu
Brusel a Wellington nedávno oznámily nové detaily dohody, která spojuje Nový Zéland s programem Horizont Evropa. Je to poprvé, kdy se takto vzdálená země připojuje k aktuálnímu rámcovému programu. Spojení s Novým Zélandem je v souladu s novou evropskou politikou, která umožňuje otevření rámcového programu vzdáleným, ale demokratickým a bohatým zemím.
Lze předpokládat, že finalizaci asociační dohody budou pozorně sledovat také v Kanadě, Japonsku a Jižní Koreji, jejichž představitelé nyní jednají s Evropskou komisí o možnosti připojení k programu Horizont.
Nový Zéland se přidružuje pouze k průmyslovým a výzkumným konsorciím zaměřeným na Pilíř 2 programu Horizont Evropa, který ale sám o sobě disponuje rozpočtem 53,5 miliardy eur a tvoří většinu výdajů tohoto programu.
Evropská komise se chystá revidovat pravidla na používání geneticky upravovaných plodin
Po dlouhém období tvrdého omezení využití metod genetických úprav zemědělských plodin v Evropě se začíná diskutovat o možném uvolnění pravidel. Evropská komise předložila návrh na aktualizaci pravidel EU, které by lépe odrážely přesnost nových technik úpravy genů.
Podle tohoto návrhu již nebudou omezující pravidla EU pro geneticky modifikované organismy (GMO) platit pro rostliny získané pomocí technik, jako je CRISPR, pokud jsou dané úpravy srovnatelné s těmi, kterých lze dosáhnout pomocí konvenčního šlechtění. Podle Komise by zároveň měl být počet úprav, které lze na takové rostlině provést, omezen na 20, aby byl zajištěn přiměřený rámec kontroly.
Evropští vědci již léta žádají po takové změně a poukazují na množství vědeckých důkazů, které ukazují, že editace genů může bezpečně zefektivnit zemědělství a také přispět k dosažení dalších cílů EU v oblasti udržitelnosti a potravinové soběstačnosti.
Německo se chystá omezit vědeckou spolupráci s Čínou
Dne 14. července 2023 byla zveřejněna nová strategie Německa ve vztahu k Číně, která představuje plány na omezení federální podpory výzkumným projektům, u kterých existuje riziko „odlivu znalostí“ do Číny. Zároveň se strategie zavazuje k lepší reflexi bezpečnostních rizik spolupráce mezi německými akademiky a čínskými partnery.
Strategie obsahuje také potenciálně významnou novou politiku v oblasti výzkumu a inovací a varuje před nevyváženými vědeckými vztahy s Pekingem. Další významný závazek, který vyplývá z této strategie, je přijmout opatření, která omezí finanční podporu federálně financovaným výzkumným projektům s Čínou, pokud u nich bude existovat riziko úniku znalostí.
Zatím však není zcela jasné, zda se termín „odliv znalostí“ odkazuje pouze na výzkum s potenciálním vojenským nebo dohledovým využitím, nebo zda může zahrnovat i rizika pro německou ekonomickou konkurenceschopnost. Nová politika je zatím primárně zaměřena na spolkovou vládou financovaný výzkum, a nikoli na veškerou akademickou práci.
Vědci a vědkyně kritizují francouzský systém výzkumu, vývoje a inovací
Francouzští experti v červenci předložili tamější vládě zprávu, která mapuje dlouhodobé nedostatky ve struktuře, řízení a financování výzkumu ve Francii. Nyní je na stole plán na provedení reformy, přičemž tamější ministerstvo plánuje začít diskutovat o podobě navazujících reforem již v září tohoto roku.
Předložený návrh obsahuje přibližně 14 klíčových bodů, které se zaměřují na reorganizaci, zjednodušení a transformaci celého francouzského výzkumného a inovačního prostředí. Tento krok byl iniciován loni v prosinci na žádost ministryně pro výzkum a vyšší vzdělávání Sylvie Retailleau.
Jedním z hlavních problémů, které experti ve zprávě identifikovali, je nadměrná byrokracie a nedostatek financí. Tato administrativní zátěž brzdí kreativitu výzkumných pracovníků. Zpráva dále kritizuje současný způsob řízení výzkumu „shora dolů“ a nejasnost ve vztazích mezi velkými výzkumnými univerzitami a národními výzkumnými agenturami, jako jsou CNRS a Inserm.
V Ghentu plánují univerzální grantové financování
Od příštího roku bude belgická Ghent University nabízet všem svým akademikům nový paušální výzkumný grant. Tento krok byl podle rektora univerzity reakcí na nízkou úspěšnost kompetitivních podob grantového financování.
Nový program má fungovat zatím až do roku 2027 a měl by umožnit výzkumným pracovníkům a pracovnicím, bez ohledu na délku úvazku, získat ročně alespoň 30 000 eur v rámci paušálního grantu. Podle vyjádření univerzity jde také o sumu, která by v případě spolupráce dvou seniorních výzkumníků byla s to financovat také jedno doktorandské stipendium.
Pro získání tohoto grantu musí zaměstnanci splnit některé podmínky. Musí zároveň také požádat o externí financování výzkumu, mít alespoň jednu akademickou publikaci a být aktivně zapojeni do supervize doktorandů v posledních třech letech. Univerzita odhaduje, že toto kritérium splňuje zhruba 1 100 zaměstnanců univerzity.
Indie plánuje masivní investice do výzkumu a vývoje
Indie plánuje vytvoření národní agentury, která má posílit výzkum na tisících vysokých škol, výzkumných ústavů a laboratoří v zemi. Očekává se, že návrh na zřízení agentury bude představen indickému parlamentu v příštích třech týdnech.
Nová plánovaná instituce, nazvaná Národní výzkumná nadace, bude mít po dobu pěti let rozpočet ve výši zhruba 6 miliard amerických dolarů. Přibližně 70 % těchto prostředků má pocházet od soukromých investorů, o zbývající financování se postará vláda.
Navzdory velikosti indické národní ekonomiky jsou tamější výdaje na výzkum a vývoj ve srovnání s jinými ekonomicky vyspělými zeměmi poměrně nízké. V roce 2018, poslední rok, pro který existují dostupné údaje, činily tyto výdaje méně než 0,7 % HDP. Naopak v Číně tvořily výdaje na výzkum přes 2 % HDP a ve Spojených státech bylo toto číslo ještě vyšší – přes 3 %.
Řada indických expertů přitom také pochybuje o schopnosti nové Národní výzkumné nadace přilákat dostatečné investice ze soukromého sektoru, aby bylo dosaženo cílového rozpočtu. V současnosti pochází z průmyslu pouze 36,8 % investic do výzkumu a vývoje, skepse k dosažení 70 % je tak, zdá se, na místě.
V Japonsku visí otazník nad novým systémem financování excelentních univerzit
Japonský megafond pro univerzity zakončil svůj první fiskální rok s nepříznivými výsledky, což vyvolává obavy ohledně návratnosti této ambiciózní iniciativy.
Iniciativa s celkovým rozpočtem přes 10 bilionů jenů (70 miliard dolarů) v posledním roce zaznamenala schodek ve výši 60,4 milionu jenů. Tento začátek není zcela uspokojivý, vzhledem k tomu, že od roku 2024 měl tento fond generovat roční zisk kolem 300 miliard jenů.
Z tohoto výnosu mělo být každoročně alokováno 20 miliard jenů na podporu studentů, zatímco zbývajících 280 miliard jenů mělo být investováno do omezeného počtu univerzit vybraných prostřednictvím každoroční soutěže. Cílem tohoto fondu je vytvořit „mezinárodně excelentní výzkumné univerzity”, které obnoví pozici Japonska jako globálního výzkumného giganta. První rok financování však požadované výsledky nepřinesl.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
