Věda kolem světa: Schválený rozpočet programu Horizont Evropa na příští rok

Co nového v Evropě?

Velká Británie má nového ministra vědy

Politická situace Velké Británie byla v posledních týdnech a měsících poměrně nestabilní. Předchozí premiérka Liz Trussová během svého krátkého působení jmenovala na pozici ministryně pro vědu a investiční bezpečnost Nusrat Ghani. Po zvolení Rishiho Sunaka premiérem byl na post ministra pro vědu, výzkum a inovace opět jmenovám George Freeman, který tento post již zastával během vlády Borise Johnsona. Kurt Deketelaere, tajemník League of European Research Universities, jmenování okomentoval v tom smyslu, že jde o někoho, kdo se v dané problematice vyzná. 

7 z 10 evropských výzkumníků podporuje sankce proti Rusku

Science Business provedl online průzkum týkající se vědeckých vztahů s Ruskem. Ukázalo se, že 70 % z 240 evropských výzkumníků souhlasí s tím, že vědecké vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií by měly být nějakým způsobem omezeny. Podle průzkumu jsou respondenti ale spíše pro omezování sdílení dat nebo restrikce v partnerství mezi vládami či v mezinárodních výzkumných programech. Naproti tomu jsou ale dotazovaní vědci přesvědčeni, že postih by neměl být aplikován na úrovni jednotlivců. 

Britská Royal Society of Chemistry se zavazuje pro open access

Stále více organizací včetně nakladatelů se připojuje k závazku přejít na otevřený způsob publikování. Následovat tento krok se rozhodla i Royal Society of Chemistry (RSC) ve Velké Británii. Jako první vydavatel v oblasti chemie RSC slíbil otevřený přístup nejpozději do pěti následujících let. Plně zpřístupněno bude 44 časopisů, které RSC vlastní.

Velká Británie a Švýcarsko uzavřely dohodu o vědecké spolupráci

Velká Británie a Švýcarsko jsou stále vyloučeny z účasti na programu Horizont Evropa. Oba státy se proto rozhodly uzavřít vzájemnou dohodu o vědecké spolupráci. Ujednání nepřináší nové finanční prostředky, ale upevňuje vědecké vztahy mezi oběma zeměmi. Dohoda je zaměřena na oblasti umělé inteligence a přenos poznatků do praxe. Podle britského ministra pro vědu, výzkum a inovace George Freemana je toto ujednání první z řady dohod o spolupráci. Následovat by nyní měl Izrael. 

Dění okolo programu Horizont Evropa

Německo podporuje řešení energetické krize pomocí inovací z výzkumných institucí

Německá vláda před nedávnem zveřejnila plán, jak hodlá řešit ceny energií a plynu. Nyní tamější ministryně školství a výzkumu ještě oznámila, že do těchto opatření zahrne i výzkumné instituce, protože energetickou krizi lze řešit i pomocí vědeckých inovací. Německé výzkumné instituce jsou proto nově začleněny do vládních dotačních programů v oblasti energetiky a řešení energetické krize.

3 miliardy eur do čistých technologií

Evropská komise vyčlení 3 miliardy eur do třetí výzvy v programu EU Innovation Fund. Na projekty v oblastech obnovitelné energie, zachytávání uhlíku nebo nízkouhlíkových paliv půjde jedna miliarda. Další miliarda bude rozdělena mezi projekty řešící nahrazení fosilních paliv a zavedení vodíkových technologií. Projekty zaměřené na elektrolýzu a palivové články mají rozpočet 0,7 miliardy eur. Zbytek bude určen na inovativní nízkouhlíkové technologie.

Horizont Evropa chce některé projekty financovat paušální částkou

Program Horizont Evropa nastavuje první vlnu výzev založených na paušálních částkách pro roky 2023 a 2024. Komise zavádí toto schéma s cílem snížit byrokracii. Tento krok má být přínosem zejména pro menší instituce, které nemají tolik zkušeností s programy EU. Tato novinka má ale svoje „háčky“. Schéma jednorázového grantu podle kritiků přesune administrativní zátěž na samotný návrh projektu, což vzhledem k 16% úspěšnosti žadatelů může potenciální zájemce odradit.

European Space Agency nedostala tolik peněz, aby udržela krok s USA nebo Čínou

Rozpočet European Space Agency se zvýšil na příští tři roky o 17 % na celkových 16,9 miliardy eur. Rozpočet má podpořit konkurenceschopnost evropských vesmírných projektů, nicméně se nejedná o tolik peněz, aby Evropa udržela krok s USA či Čínou, které investují přibližně šestkrát až sedmkrát více. Majoritní podíl peněz do rozpočtu vložilo Německo, Itálie, Francie a Velká Británie. Vesmírné vědecké projekty dostanou přibližně 3,1 miliardy z rozpočtu, na vesmírnou dopravu půjde 2,8 miliardy a 2,7 miliardy je vyčleněno na průzkum s pomocí lidí nebo robotů.

Velká Británie uvolnila 484 milionů liber, aby záplatovala nejistoty kolem programu Horizont Evropa

Britský ministr pro vědu, výzkum a inovace George Freeman se zavázal, že vláda Velké Británie poskytne 484 milionů liber pro výzkum a inovace. Ministr se přitom nechal slyšet, že nemůže čekat na přidružení k programu Horizont Evropa věčně. Peníze budou rozděleny do výzkumných infrastruktur, do projektů týkajících se jaderné fúze nebo mezi britské univerzity a na podporu vědeckých talentů. Freeman také oznámil, že plánují další investice –⁠ například na zmírnění problémů týkajících se vyčlenění Velké Británie z programu Copernicus. Vědci peníze vítají, ale zároveň zdůrazňují, že nejlepší by pro ně bylo, kdyby byla úspěšně finalizována asociační dohoda k programu Horizont Evropa.

Příští rok půjde 12,4 miliardy eur do programu Horizont Evropa

Evropský parlament odhlasoval rozpočet Evropské unie na rok 2023. Nechybí samozřejmě ani položka na vědu a výzkum, která činí 12,4 miliardy eur. Parlamentu se podařilo ubránit program Horizont Evropa před škrty ve výši 663 milionů eur. Konečný rozpočet pro příští rok je o 1,1 % vyšší než pro rok 2022. Celkem 2,1 miliardy eur z celkového objemu peněz půjde do rozpočtu ERC (European Research Council). Více než jedna miliarda eur poputuje do projektů v oblasti digitálních technologií, klimatologie nebo energetiky. Největší finanční obnos ve výši 3,7 miliardy eur půjde do programu Erasmus+. Digitální Evropa získává 1,3 miliardy eur a například projekty řešící výzkum v oblasti jaderné fyziky dohromady získávají přibližně 1,1 miliardy eur.

Co se děje v Severní Americe?

Američtí vědci si myslí, že bezpečnostní opatření proti Číně zacházejí příliš daleko

V USA i v Evropě jsou vztahy s Čínou stále napjatější. Bývalý prezident USA Donald Trump zpřísňoval bezpečnostní postupy ve vědě a výzkumu především v problematice zcizování duševního vlastnictví a kyberterorismu. Vědci se ale domnívají, že omezení už je přespříliš, a že se sankce vkrádají do jejich běžné práce. Namítají, že bezpečnostní nařízení narušují myšlenku otevřeného sdílení výsledků výzkumu a omezuje to mezinárodní spolupráci.

Novinky z Asie a Austrálie

Austrálie má genderové kvóty v medicínském výzkumu

National Health and Medical Research Council (NHMRC) v Austrálii je jednou z prvních agentur, která od příštího roku zavede genderové kvóty. Rovná polovina grantů této organizace pro seniorní vědce půjde ženám a nebinárním výzkumníkům. V roce 2021 bylo v Austrálii uděleno 254 výzkumných grantů v hodnotě 400 milionů australských dolarů. Následným přezkoumáním se zjistilo, že peníze šly o čtvrtinu častěji mužům. Nežádoucí stav nyní organizace bude řešit pomocí kvót.

Pro Čínu jsou investice do výzkumu prioritou

V Číně se konal 20. sjezd komunistické strany, kde se projednávaly i věda, výzkum a inovace. Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že věda a technologie jsou klíčovou produktivní silou. Čína se v posledních letech investic do výzkumu nezdráhá. V roce 2021 bylo investováno do vědy 386 miliard USD, což je 2,4 % HDP. Nejnovější pětiletý plán si klade za cíl každoroční nárůst o více než 7 %. Otázkou podle analytiků zůstává, jak se Čína bude vypořádávat se sílícími omezeními dovozu technologií z USA a lákání vědeckých kapacit ze zahraničí. Odborníci na vztahy USA a Číny si myslí, že politické napětí mezi těmito zeměmi se přelilo do oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Je tedy možné, že Čína se při prohloubení vědecké spolupráce zaměří na země, se kterými má dobré vztahy.

Nová univerzita na území v minulosti ovládaném Tálibánem

Po desetiletích krvavých vojenských operací byla od Tálibánu osvobozena severozápadní provincie Pákistánu. Zdejší vláda se zde nyní rozhodla založit novou univerzitu a možná nezůstane u jediné. Akademici si tuto snahu pochvalují s tím, že v zemi zoufale chybí vzdělávací instituce. Na nově zřízených univerzitách by mohly být nabízeny také specifické předměty, které budou v souladu s místními potřebami.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)