Volby do Kongresu Spojených států amerických jsou často spojovány s hodnocením politiky současného amerického prezidenta. V oblasti vědy, které Donald Trump příliš nefandí, vyvolaly volby v polovině jeho volebního období větší zájem než obvykle. Řadě vědců totiž došla trpělivost a ucházeli se o možnost aktivně se zapojit do politiky. Lze očekávat nějaké zásadní změny?
Experti se víceméně shodují, že ve volbách výrazně neuspěla ani jedna strana. Demokraté po 8 letech získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, senát naopak zůstává v rukou republikánů. V oblasti výzkumu a vývoje by ale mohlo nové rozložení sil v kongresu, především v jeho dolní komoře, přinést změny, či alespoň vyvolat konfrontaci v některých otázkách.
Jak jsme již několikrát informovali, administrativa prezidenta Donalda Trumpa svými dosavadními kroky pobuřuje vědeckou komunitu. Jeho snaha připravit výzkum a vývoj o část prostředků z federálního rozpočtu sice skončila neúspěšně, jeho boj proti zkoumání globálního oteplování se ale prozatím zdá být účinný. Negativně se to odráží především na Agentuře pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency – EPA). Nejen tyto kroky přiměly některé americké vědce k rozhodnutí kandidovat v letošních amerických volbách. O větší propojení vědy a politiky v tomto duchu se ve Spojených státech amerických stará především organizace 314 Action, která podpořila velké množství kandidátů z vědeckého prostředí. Do Sněmovny reprezentantů se letos dostalo 11 ze zhruba 50 kandidátů s vědeckou kariérou v zádech.
Výbor pro vědu, vesmír a technologie převezme demokratka
Nejdramatičtější změny se očekávají ve sněmovním výboru pro vědu, vesmír a technologie (House Committee on Science, Space and Technology). Místo republikána Lamara Smithe mu s největší pravděpodobností bude předsedat demokratka Eddie Bernice Johnsonová. Oba mají na Donalda Trumpa a jeho politiku ohledně vědy diametrálně odlišné názory. Zatímco Smith opakovaně zpochybňoval globální oteplování, jeho nástupkyně si určila jako hlavní bod pro začátek svého funkčního období prokázat, že globální oteplování je reálné. Následně proti tomuto jevu chce bojovat. Ráda by také z tohoto výboru udělala opět důstojnou a důležitou součást Sněmovny, kde budou vědecké poznatky respektovány a využity k tvorbě kvalitních politik.
Všechny snahy ale budou s největší pravděpodobností narážet na nevoli jak v Bílém domě, tak v senátu. Nelze proto očekávat, že se Spojené státy znovu připojí k Pařížské dohodě či podobné velkolepé změny. Nejen politiku ochrany životního prostředí ale mohou demokraté ovlivnit zejména díky tomu, že dle americké ústavy musí veškeré legislativní návrhy týkající se výdajů či daní projít Sněmovnou reprezentantů. Právník a bývalý předseda zmiňovaného výboru z let 2007-2011 Bart Gordon potom vidí cestu i přes soudní řízení. Zřizování vyšetřovacích komisí, které mají poměrně rozsáhlé pravomoci, patří tradičně k mocným zbraním kongresmanů a kongresmanek. Bart Gordon by chtěl zahájit vyšetřování Trumpových kroků směrem k EPA, které by díky kontrole demokratů nad Sněmovnou mohlo pozměnit politiku v oblasti ochrany životního prostředí.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Nature (1, 2), Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
