Z nového šetření Asociace evropských univerzit vyplývá, že 59 % evropských vysokých škol považuje otevřenou vědu za velmi zásadní a více než polovina univerzit už má zavedené interní mechanismy otevřené vědy. Velkou motivací je i iniciativa nazvaná „Plán S“.
Nová zpráva Asociace evropských univerzit (EUA) shrnuje výsledky šetření, které organizace sdružující nejvýznamnější evropské univerzity udělala mezi svými členy. Závěry tak vychází z více než 270 odpovědí evropských univerzit z 36 zemí. Z České republiky informace odeslalo 25 vysokých škol, což Česko zařadilo mezi státy, jejichž školy se šetření zúčastnily nejaktivněji. Hlavním tématem celého šetření byla otevřená věda – respektive to, jak ji univerzity implementují do svých strategických priorit a institucionálních mechanismů.
Z výsledků šetření vyplývá, že 59 % dotazovaných institucí zařadilo otázky spojené s otevřenou vědou mezi důležité nebo velmi důležité strategické cíle. Samotné otevřené publikování považuje za velmi důležité skoro 90 % institucí, nicméně jenom 60 % se domnívá, že jeho implementace je na jejich domovské instituci uspokojivě vysoká. Z odpovědí vyplývá, že 54 % institucí má zavedenou nějakou institucionální politiku otevřené vědy a 37 % na ní právě pracuje. Pouze 9 % z dotázaných univerzit zatím nemá žádnou nebo ji ani neplánuje.
Velkou roli v tomto směru hraje také Plán S, tedy iniciativa evropských poskytovatelů prostředků na vědu a výzkum, která má za cíl uspíšit přechod evropské vědy na systém otevřeného publikování. V zemích, jejichž hlavní poskytovatelé financí na výzkumné a vývojové projekty jsou členy iniciativy Plán S, se na implementaci jeho principů připravuje 68 % respondentů, přičemž zatím v těchto zemích je prozatím ignoruje pouze 17 % škol. V zemích, jejichž poskytovatelé se Plánu S neúčastní, se na implementaci jeho principů otevřené vědy připravuje pouze 24 % škol. Zde ho pak ignoruje více než 51 %.
Dále také více než 66 % univerzit odpovědělo, že jejich instituce podporují nějaký typ nekomerčního otevřeného publikování. Na poměrně vysoké úrovni je i infrastruktura potřebná pro otevřené publikování. Na 90 % univerzit tvrdí, že má vlastní repozitář anebo využívá repozitář článků, který sdílí s dalšími institucemi. Většina univerzit také sleduje, kolik vědeckých článků a monografií jejich vědci publikují v otevřeném režimu. Přehled o tom tak má 70 % dotázaných evropských univerzit. Jenom 60 % vysokých škol má ale přehled o tom, kolik peněz stojí otevřené publikace výzkumníky, kteří na nich působí. Přibližně 50 % dotázaných škol se také věnuje aktivitám, jako je občanská věda (citizen science) či pořádání seminářů a školení za účelem šíření informací o otevřené vědě.
Rozdíl mezi tím, jakou jednotlivé instituce dávají tématu prioritu a jak se jim ji je daří implementovat, je ještě větší v otázce otevřeného zacházení s daty. To považuje za velmi zásadní 55 až 75 % institucí, ale dostatečně implementovány tyto institucionální praxe má podle vlastního hodnocení pouze 15 až 25 % dotázaných univerzit.
Hlavní je pokračovat v podpoře otevřené vědy
Na základě výsledků hodnocení šetření Asociace evropských univerzit připravila několik doporučení pro své členy. Zaprvé doporučuje, aby jednotlivé vysoké školy připravily na své půdě podmínky, které z otevřené vědy učiní běžnou realitu. To znamená, aby se otevřená věda – otevřený způsob publikování, sdílení dat atp. – staly standardní akademickou praxí. K tomu je zapotřebí, aby se zapojili jak představitelé na národní a evropské úrovni, tak vedoucí jednotlivých univerzit, fakult i oddělení.
Asociace evropských univerzit dále doporučuje, aby školy pokračovaly v investicích do institucionálních postupů a infrastruktur zaměřených na otevřenou vědu. Instituce by přitom měly podle EUA dbát především na to, aby jejich interní politika byla v souladu s národními a evropskými doporučeními. Účinným opatřením je podle doporučení také připravit motivační podmínky a příležitosti pro vědce a akademiky, aby měli důvod se do přechodu na systém otevřené vědy aktivně zapojit (ať už se jedná o finanční podporu otevřeného publikování nebo například otevřeného sdílení dat). Vzhledem k tomu, že jenom 50 % univerzit vypovědělo, že jejich zaměstnanci mají dostatečné dovednosti a zkušenosti se systémem otevřené vědy, EUA také doporučuje, aby se školy zaměřily na aktivní rozvoj svých zaměstnanců v těchto oblastech.
Třetí doporučení se zaměřuje na důležitost principů otevřené vědy v hodnocení jednotlivých akademických pracovníků. EUA doporučuje, aby se to, jak jednotliví vědci ve své praxi využívají principů otevřené vědy, stalo důležitou součástí hodnocení jejich práce. To už nyní podle dostupných dat reflektuje 66 % procent dotázaných škol. Nejčastěji se podle průzkumu hodnotí, jak jednotliví pracovníci využívají interní repozitáře (tato data využívá 77 % škol) a 49 % evropských univerzit hodnotí, jak jejich akademičtí pracovníci publikují v otevřeném režimu. Menší pozornosti se dostává vydávání knih v otevřeném režimu, komunikace s veřejností nebo pořádání akcí pro veřejnost. To do hodnocení zařazuje asi jen 33 až 39 % dotázaných institucí.
Zásadní roli podle doporučení EUA také hrají poskytovatelé veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace. Ti tím, že budou implementovat požadavky otevřené vědy do hodnocení projektů i výstupů výzkumu, mají možnost zcela zásadně reformovat celý vědecký systém.
Výsledky celého šetření naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
