Odchod Velké Británie z Evropské Unie je a bude předmětem dlouhých a složitých vyjednávání. Evropská věda a výzkum se ale na změnu připravuje. Přesto, že z ostrovů zaznívá přání o co možná největší zachování vazeb s EU, vědci začínají jasněji definovat hrozby a příležitosti brexitu pro oblast vědy a výzkumu.
Britská premiérka Theresa May při vyjednávání brexitu už dříve jasně vyjádřila touhu Velké Británie i nadále úzce spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu s EU a státy k ní přidruženými. Chtěla by také, aby mohla Velká Británie participovat na budoucích rámcových programech. Za to by byla ochotná do EU finančně přispívat. Zachování procesu vzájemné výměny znalostí i výzkumníků by podle britských představ mělo také být součástí rozsáhlé dohody v oblasti vědy a inovací mezi EU a Velkou Británií.
Odchod jedné z nejvýznamnějších zemí světa v oblasti vědy a výzkumu by ale podle vědců z ostatních částí Evropy nemusel mít pouze negativní dopady na jejich národní vědu. To vyplynulo ze studie University College London (UCL), v rámci které badatelé provedli rozhovory se 127 výzkumníky z Dánska, Německa, Maďarska, Irska, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska a Švýcarska. Pro všechny tyto státy je spolupráce s Velkou Británií velice významná, ovšem dopady brexitu se u nich pravděpodobně budou lišit.
Obavy mají respondenti především ze ztíženého navazování spolupráce s britskými vědci. Kvůli brexitu již údajně několik plánovaných či domlouvaných společných projektů ztroskotalo. Pokud by vyjednávání nedopadla podle britských představ a byla by omezena mobilita studentů a vědců z EU, přineslo by to pro některé státy nepříjemnosti. Pro jiné, které mají silnou tradici v užívání angličtiny jako druhého jazyka, by to ale mohla být příležitost pro přilákání většího množství studentů. S mezinárodní mobilitou souvisí i hrozba znemožnění přístupu zahraničních vědců do britských výzkumných infrastruktur, které jsou na špičkové úrovni. Toho se obávají především polští vědci.
Brexit ale může mít i pozitivní důsledky. Největší naděje budí fakt, že Velká Británie je také nejúspěšnějším žadatelem o vědecké granty v evropských programech. S jejím odchodem z EU by tak došlo k uvolnění množství finančních prostředků, o které mohou soutěžit zbylí členové. Této příležitosti by chtělo využít především Německo, které by se tak mohlo stát hlavním lídrem EU v oblasti vědy a výzkumu, z čehož by mohlo získat výrazné výhody. Další možností pro státy EU by bylo zaujmout britské excelentní vědce, které mohou přetáhnout do svých zemí. Největší příležitost v tomto ohledu opět cítí Německo, nadějná vyjádření v této otázce zněla ale i z úst dánských nebo nizozemských vědců.
V souvislosti s brexitem zřejmě vzroste důležitosti bilaterálních partnerství s Velkou Británií. Pro Českou republiku může být pozitivní zprávou nedávná návštěva zástupců britské Royal Society a jejich ujištění o intenzivním zájmu o českou vědu.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: The Times Higher Education (1, 2), Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
