Švýcary na konci září 2020 čeká referendum o volném pohybu občanů EU v zemi. Pokud by se země rozhodla migraci omezit, bude to mít pro Švýcarsko vážné následky. Ohrožen by tím mohl být také přístup Švýcarska k prostředkům programu Horizon Europe.
Švýcaři, jejichž politický systém je úzce spojen se systémem přímé demokracie, se 27. září 2020 vydají k dalšímu refrendu. Tentokrát budou rozhodovat o volném pohybu občanů EU na území Švýcarska. Takzvaná „Limitation Initiative“, usiluje o omezení migrace a větší suverenitu Švýcarska. Její schválení by ovšem znamenalo porušení bilaterálních dohod s EU, díky kterým má Švýcarsko například přístup k jednotnému evropskému trhu. Kromě jiného je ohrožen přístup země k novému rámcovému programu Horizon Europe.
„Obávám se o výsledek referenda,“ řekl Gian-Luca Bona, ředitel Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology. „Je to extrémně důležité pro naši ekonomiku. Specifické okolnosti COVID-19 znamenají, že se ve společnosti děje spousta věcí, které nedávají smysl. Emoce jsou vypjaté.“ Bona vede laboratoře, které čítají přes 1000 vědců z více než 60 zemí světa. I kvůli hrozící ekonomické krizi a pozornosti voličů upřené na vývoj pandemie se podle něj dá výsledek jen obtížně předpovědět. Bona, stejně jako řada dalších švýcarských vědců a akademiků, má obavy z opakování scénáře z roku 2014. Tehdy díky těsné většině v referendu prošlo podobné rozhodnutí, díky kterému Švýcarko omezilo migraci. Evropská unie na to odpověděla zrušením členství Švýcarska v programu Horizont 2020.
Katastrofa z roku 2014
Švýcarsko bylo díky rozhodnutí z roku 2014 nejdříve úplně, později částečně odříznuto od evropských programů včetně Horizontu 2020. V důsledku výsledku referenda švýcarští vědci spolupracovali na výrazně menším množství mezinárodních projektů a obdrželi znatelně méně peněz z EU. Finance z EU pro švýcarské spolkové výzkumné instituce – včetně předních institucí jako je ETH Zürich nebo její sesterská univerzita EPFL v Lausanne – v roce 2014 poklesly na 97,8 milionu švýcarských franků, přestože předchozí rok se jednalo o částku více než dvojnásobnou.
Spor se povedlo vyřešit v roce 2016 a Švýcarsku byl obnoven status „přidruženého“ člena v programu Horizon 2020. Švýcarská vláda však odhadla čistou ztrátu na 734 milionů švýcarských franků (tedy přibližně 680 milionů eur).
Kromě toho také utrpělo postavení švýcarské vědy obecně, protože díky ztíženému přístupu k evropským projektům přestala být tak atraktivním partnerem pro mezinárodní spolupráci. Kvůli novému návrhu bijí na poplach i vědecké špičky v zemi a přední výzkumné organizace včetně ETH Board, Swiss National Science Foundation and Innosuisse – the Swiss Innovation Agency, Swiss Academies of Arts and Sciences. Podle Yvese Flückigera, prezidenta swissuniversities, organizace, která sdružuje švýcarské vysoké školy a která taktéž varuje před Limitation Initiative, je rozhodnutí extrémně důležité: „Budoucnost Švýcarska je úzce spjata s budoucností evropské vědy. Abychom zachovali vysokou úroveň našich univerzit a vysokých škol a prosperitu občanů, swissuniversities doporučuje, aby voliči iniciativu odmítli.“
Akademici varují před následky
Výzkumné instituce mají z návrhu velké obavy. Podle společného oficiálního prohlášení vyjmenovaných organizací by mělo schválení iniciativy v referendu ničivé následky pro švýcarský výzkum a inovace a v důsledku by ohrozilo i zaměstnanost v klíčových sektorech. Většina současného výzkumu, upozorňuje prohlášení, se dělá mezinárodně. Výzkumné organizace a univerzity v EU jsou pro švýcarskou vědu zdaleka nejdůležitějšími partnery.
To potvrzuje i Michael Hengartner, president curyšské ETH Board: „Limitation Initiative ohrožuje náš přístup do evropského rámcového programu. Pro ETH by byly následky katastrofální.”
Přestože referenda jsou standardní součástí švýcarské politické kultury, bruselští představitelé mají obavy z dalšího katastrofického scénáře jako byl brexit. Postavení Švýcarska jako přidružené země k programu Horizon Europe je už tak dost vratké.
Podle Nenada Stojanoviće, profesora politologie na University of Geneva, je však nepravděpodobné, že by byl návrh schválen. „Je relativně vysoká šance, že návrh neprojde. Od roku 1970 bylo takých návrhů hned několik. S jedinou výjimkou v roce 2014 všechny ostatní selhaly. A to přitom probíhaly během všech možných období, ekonomicky silných i slabých.“ Podle Stojanoviće naopak koronavirus mínění Švýcarů o cizincích zlepšil. Pandemie podle něj ukázala, že bez zahraničních pracovníků by se celý tamní zdravotnický systém zhroutil.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
