facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Švýcarsku hrozí vyloučení z programu Horizon Europe

18. 6. 2019
Švýcarsku hrozí vyloučení z programu Horizon Europe

Nad budoucími vztahy Švýcarska a Evropské unie v oblasti vědy roste nejistota. Ohroženy jsou i prestižní švýcarské univerzity, kterých se případné vyloučení země z evropského rámcového programu může hluboce dotknout. Prezident jedné z nich, Joël Mesot, varoval, že by tímto krokem prodělala jak jeho země, tak i Evropská unie.

EPFL campus 2017

Areál vysokých škol ve švýcarském Lausannne (foto: Wikimedia)

„Doposud jsme ve výzkumu rozvíjeli velmi úspěšný způsob spolupráce s EU. Měli bychom být opatrní, abychom tento speciální vztah nepoškodili. Byla by to ztráta pro obě strany.“ řekl Joël Mesot, prezident Eidgenössische Technische Hochschule Zürich (ETHZ).

Narušení mezinárodních vědeckých vztahů

V říjnu se budou konat nové švýcarské volby a průzkumy veřejného mínění již nyní naznačují silnou podporu populistům. Politika, kterou prosazují, by mohla by vážně narušit vztahy s EU – stejně, jako tomu bylo v letech 2014-2016. Politická bouře kvůli brexitu způsobila, že vedoucí představitelé EU odložili vyjednávání o spolupráci na výzkumném programu Horizon Europe nejen se Švýcarskem, ale i s dalšími nečlenskými zeměmi.

Pro ETHZ by náklady způsobené vyloučením sice nebyly devastující, ale přesto značné. Minulý rok z programu Horizon 2020 obdržela 61 milionů švýcarských franků, což činí přibližně 3,5 % jejího ročního rozpočtu.

Podle Mesota problém nespočívá ani tak v penězích, jako v narušení rozsáhlých vědeckých a náborových sítí, které Švýcarsko vybudovalo prostřednictvím účasti na výzkumných programech EU od roku 1992. ETHZ má na celém světě přibližně 9 000 výzkumných kontaktů, z nichž je 61 % v Evropě. „Pokud budeme z programů EU vyloučeni, jak dokážeme podobnou spolupráci znovu vybudovat? To prostě není možné,“ dodává Mesot.

Švýcarsko se s podobnými problémy již potýkalo

ETH Zurich a další švýcarské univerzity podobný problém již jednou řešily. V roce 2014 vyhráli národní referendum kandidáti z antiimigrační strany, a vláda nepodepsala dohodu o volném pohybu v rámci EU. V reakci na to Evropská unie Švýcarsku přerušila plnohodnotné členství v programu Horizon 2020 a omezila přístup ke dvěma třetinám programu ve výši 77 miliard EUR.

V roce 2014, kdy vznikl spor týkající se imigrace, financování EU pro švýcarské spolkové výzkumné instituce – včetně ETHZ a její sesterské univerzity EPFL v Lausanne – prudce pokleslo na 97,8 milionu CHF, přestože předchozí rok se jednalo o částku více než dvojnásobnou. Spor byl vyřešen v roce 2016 a Švýcarsku byl obnoven status „přidruženého“ člena programu Horizon 2020. Švýcarská vláda však odhadla čistou ztrátu po dobu trvání sedmiletého programu na 734 milionu CHF.

Politická situace se pro vědu vyvíjí nepříznivě

Mohlo by se zdát, že na řešení problémů s novým výzkumným programem Horizon Europe, jehož start je naplánován na rok 2021, je ještě dostatek času. Švýcarsko by se samozřejmě chtělo vyhnout opakování chyb z roku 2014. K tomu ale musí urychleně podepsat novou dohodu, která má za cíl zjednodušit budoucí vztahy s EU. Má zároveň zajistit i to, aby nečlenské státy pravidelně přijímaly pravidla jednotného trhu EU, a aby měli občané EU ve Švýcarsku stejná práva jako v ostatních zemích.

Pro švýcarské univerzity je však EU součástí většího problému: švýcarští voliči nadále vyjadřují podporu politikům, kteří se snaží zamezit přístup na trh práce cizincům. Průzkumy veřejného mínění zatím předpovídají pro Švýcarskou lidovou stranu podporu blížící se 30 %. Je velká šance, že by se nová opatření omezující migraci mohla dostat do vládní strategie – stejně jako probíhající jednání o Horizontu. EU doposud trvala na tom, že Švýcarsko musí nadále povolit pohyb státních příslušníků EU přes hranice, pokud si chce udržet přístup na trhy a programy EU, jako je Horizon 2020.

Dva výše zmiňované technologické instituty ETHZ a EPFL jsou vědecky nejsilnějšími univerzitami ve Švýcarsku. ETH Zurych se může pochlubit 21 Nobelovými cenami a jen za minulý rok podala 109 patentových přihlášek a založila 27 spin-off společností. Jejím absolventem byl i Albert Einstein. Menší EPFL hlásí v loňském roce patentů 90. Od založení Evropské výzkumné rady (ERC) v roce 2007 je úspěšnost jejich seniorních vědců ve výzvách 39 %, což je více než trojnásobek průměru EU.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Sciencebusiness (1, 2)