Supercitlivé zobrazování, vývoj nástrojů v biologii ochrany, unikátní pohled na démonizovanou arabskou historickou postavu, vylepšování povrchů turbín i odhalení sebeobrany stromů. Akademie věd ČR ocení výsledky výzkumů, které přispívají k prestiži české vědy za hranicemi. Ceny AV ČR převzalo 11 badatelek a badatelů dne 14. 11. 2022 v budově na Národní třídě v Praze.
Ceny Akademie věd České republiky (AV ČR) se udělují za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než pět let. Vědecké osobnosti je získávají ve dvou kategoriích, z nichž jedna je zaměřená na mladší badatele.
Letošní laureáti
Cena AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR.
Tým Marka Piliarika z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR (ÚFE) vyvinul fototermální prostorový modulátor světla pro ultracitlivou 3D nanoskopii. Nový experimentální přístup vědců umožňuje posunout citlivost tzv. kvantitativního zobrazování fáze hluboko do subdifrakčního objemu. Jednoduchost a flexibilita nové techniky se dá využít např. v digitálních holografiích nebo v superrozlišovací mikroskopii, díky níž lze pozorovat dynamiku života na úrovni jednotlivých molekul. Metoda fototermálního modulátoru světla získala český národní patent a další přihlášky tým podal.
Tým Marka Piliarika vyvinul fototermální prostorový modulátor světla pro ultracitlivou 3D nanoskopii
Společně s Markem Piliarikem jsou oceněni také jeho kolegové a kolegyně z ÚFE Kristýna Holanová, Łukasz Bujak, Milan Vala, Hadrien Robert ze Sorbonnské univerzity a Verena Puttrich se Zdeňkem Lánským z Biotechnologického ústavu AV ČR a BIOCEV.
Ivan Jarić z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR rozvíjí oblast výzkumu biologie a chování ryb. Kromě toho se ale zaměřil i na vývoj nástrojů v biologii ochrany přírody. Země momentálně prochází věkem masového vymírání druhů, které nejčastěji způsobuje člověk svou činností. S tím je spojený fenomén „společenského vymírání“, když nějaký druh vyhyne, postupně zmizí také z kultury a v krajním případě i z kolektivní paměti. Ivan Jarić hodnotí rizika vyhynutí, biologické invaze i kulturní ochranu přírody a vyvíjí nové přístupy, jimiž hodnotí rizika na základě modelů.
Ivan Jarić se zabývá nástroji v biologii ochrany přírody
Giedre Šabasevičiūtė z Orientálního ústavu AV ČR perfektně zvládla kontroverzní téma na pomezí literární vědy, sociologie a historie. V publikaci Sayyid Qutb: An Intellectual Biography nahlíží novým způsobem na zřejmě nejvíce démonizovanou postavu arabské historie. Egyptský literát Sajjid Qutb se stal jedním z nejprominentnějších ideologů islamismu, Giedre Šabasevičiūtė rozebírá Qutbovo odevzdání se islamismu jako pokračování jeho literárního projektu. Kniha odkrývá mj. zatím neprobádané dimenze Qutbova zapojení do káhirské kulturní scény a má velkou šanci se stát referenčním titulem v dané oblasti.
Orientalistka Gidre Šabasevičiūtė je autorkou přelomové publikace Sayyid Qutb: An Intellectual Biography
Letošní laureáti v kategorii juniorů
Cena AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, dosažené při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let.
Kritické části plynových turbín už léta zajímají Iva Šuláka z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Cenu AV ČR získá za výzkum systémů tepelných bariér na bázi oxidu zirkoničitého stabilizovaného oxidem yttritým, které patří mezi nejrozšířenější povrchové úpravy používané v leteckých motorech a pozemních energetických turbínách. Tepelné bariéry primárně chrání konstrukční materiál před působením vysokých teplot a zvyšují jeho korozní odolnost. Výsledky výzkumu jsou natolik aktuální, že už se přenesly do praxe při vývoji technologie přesného lití nových typů lopatek tepelných turbín a radiálních kol turbodmychadel.
Ivo Šulák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR inovuje plynové turbíny
Jak se stromy brání proti býložravému hmyzu, ukázal výzkum Martina Volfa z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Vědec experimentálně otestoval hypotézu, že stromy jsou schopny se bránit i na úrovni jednotlivých větví – ať už přímo, či nepřímo (např. lákají predátory, aby stromům pomohly s likvidací býložravých housenek). Jeho výsledky podtrhují význam nepřímé obrany stromů proti housenkám, důležité zejména během klíčového období rašení listů, kdy může být přímá obrana příliš pomalá. Výsledky této studie jako první představují celou kaskádu mechanismů od chemických procesů až po ekologické interakce mezi různými úrovněmi potravního řetězce v přírodních podmínkách korunového patra lesa.
Martin Volf zkoumá ekologické interakce v korunách stromů
Zdroj: Akademie věd ČR
Foto. Jana Plavec
Foto: Josef Landergott, Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
