Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Dominanta pražských Petřin, kde vznikly první hydrogelové kontaktní čočky nebo léčivý přípravek na hojení ran Hemagel, slaví letos na podzim 60 let od založení. Ústav makromolekulární chemie se za tu dobu stal v oblasti polymerní chemie významnou a ve světě respektovanou vědeckou institucí. Výzkum se posunul od studia jednoduchých makromolekul k vývoji polymerů na míru, které vynikají svými unikátními vlastnostmi.
Především na aplikaci výsledků výzkumu v oblasti průmyslu se zaměří spolupráce Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s prestižní německou výzkumnou institucí Helmholtz-zentrum Dresden. Memorandum o kooperaci podepsali zástupci obou institucí v Praze na konci října. První společná aktivita je naplánována na začátek příštího roku.
Už téměř 15 let nabízí projekt Otevřená věda talentovaným středoškolákům možnost absolvovat stáže v Akademii věd ČR. Ani v roce 2020 tomu nebude jinak. Podzimní náborová kampaň právě vrcholí, od začátku listopadu mohou studenti vybírat z databáze stáží Otevřené vědy.
Získat zpětnou vazbu směrem dovnitř na pracoviště a jejich týmy a také informace pro rozhodování na úrovni vedení Akademie věd ČR. Takové jsou cíle hodnocení, které se připravuje pro nadcházející rok 2020. Jeho základní principy představil 24. října 2019 seminář Kanceláře Akademie věd ČR pro vybrané pracovníky.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová tento týden ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Tento úřad disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.
Studují etické a sociálně-politické otázky související s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. Mezioborová platforma Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) funguje přesně rok. V říjnu 2018 podepsali dohodu o jejím založení ředitelé tří pracovišť AV ČR – Filosofického ústavu, Ústavu informatiky a Ústavu státu a práva – a Přírodovědecké fakulty UK.
Včera v odpoledních hodinách bylo spuštěno hlasování o názvu pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Zúčastnit se může každý, vybírat je možné z 9 finálních kandidátů, kteří vzešli z více než 1700 zaslaných návrhů. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince 2019.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre of the European Commission) je interní výzkumné centrum Evropské unie. Vzniklo roku 1957 a disponuje špičkovými laboratořemi. V pátek 20. září 2019 s ním Akademie věd ČR v italské Ispře uzavřela memorandum o porozumění.
Jak příroda ohrožuje obyvatele České republiky a jak na tyto hrozby nahlíží věda? O tom pojednává cyklus čtyř úspěšných dokumentů Akademie věd ČR Tiché hrozby, který 20. září začne vysílat Česká televize. Součástí bude i diskuse odborníků.
Robotizovaný průmysl, automatizované domácnosti, robotičtí pečovatelé – jasné trendy velmi blízké budoucnosti. Jak ale umělou inteligenci sladit s etickými normami lidské společnosti? A jak ji právně ošetřit a zároveň zkoordinovat na mezinárodní úrovni? Nejen tyto otázky řešili experti konference SOLAIR, která se konala ve dnech 12. a 13. září 2019 v Praze.
