Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Akademie věd ČR odmítá veřejná vyjádření prof. Sykové v souvislosti s jejím působením ve funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Její činnost byla po věcném posouzení ze strany Komise pro etiku vědecké práce AV ČR shledána neetickou, a to konkrétně v případě aplikace kmenových buněk pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou.
Zástupci akademií věd visegrádské čtyřky – České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska – jednali na tradičním setkání. Letos se vrcholní představitelé sešli na pozvání předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové ve dnech 11.–13. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR – Zámek Liblice.
Indický prezident Rám Náth Kóvind a jeho český protějšek Miloš Zeman v pátek 7. září na Pražském hradě zaštítili podpis tří dohod o vzájemné spolupráci, z nichž dvě se týkaly vědecké oblasti. Následoval slavnostní oběd ve Vladislavském sále.
Vítězné náměstí v Dejvicích se 5. září proměnilo v laboratoř pod širým nebem. Konal se tu jednodenní Festival vědy, který ve svém šestém ročníku nabídl téměř stovku expozic. Vstupné bylo zdarma.
Významný kanadský vědec v oblasti enviromentální geografie Bryn Greer-Wooten převzal oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách. Slavnostní předání se uskutečnilo 28. srpna v krásných prostorách secesní Löw-Beerovy vily v Brně: cenu mu předala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová za účasti více než 60 geografů a dalších kolegů, včetně těch zahraničních.
Při své letošní návštěvě Prahy předvídal předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík, že „nás čeká půlroční přechodné období, na které jsem velmi zvědavý“. Řeč byla o transformaci „centralizované“ organizace na soustavu samostatných veřejných výzkumných institucí po vzoru české Akademie věd.
Nejlepší výsledek v soutěži o granty Evropské výzkumné rady za posledních deset let se podařil českým vědcům. V kategorii takzvaných ERC Starting Grants, které podporují mladé vědce až do výše téměř dvou milionů eur, uspělo hned pět badatelů. Dva jsou z Akademie věd ČR: bioložka Kateřina Sam a molekulární biolog Ondřej Štěpánek.
Tři vynikající vědci převzali 16. července 2018 v Praze prestižní medaile Akademie věd ČR. Odborník na diagnostiku kardiologických poruch Josef Halámek získal Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách, astronomovi Marianu Karlickému připadla Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách a genetik Petr Bobák obdržel Čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR.
Na začátku června se slavnostně otevřely nové laboratoře pro výzkum vztahů mezi půdou a vodou v budově Biologického centra AV ČR. Více než 300 m2 laboratoří budou využívat hlavně vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa (Soil & Water, půda & voda) a další dva vědecké ústavy Biologického centra AV ČR. Mezi stěžejní témata výzkumu patří úrodnost půd, čistota a dostatek vody, zadržování vody v krajině, regulace klimatu a další.
Posílit česko-tchajwanské vztahy měla za úkol delegace předsedkyně Evy Zažímalové, kterou doprovázeli členové Akademické rady AV ČR Antonín Fejfar a Hana Sychrová, ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek či ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Jiří Plešek.