Novinky v oblasti asociace Horizontu Evropa

Během prosince podepsala Evropská komise s Bosnou a Hercegovinou, Kosovem, Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem, Izraelem a Gruzií dohody o přidružení k programu Horizontu Evropa, což těmto zemím umožní zapojit se do Horizontu Evropa za stejných podmínek jako členské státy EU. Všechny tyto země kromě Kosova byly plně zapojeny již do programu Horizont 2020, Kosovo je v programu nováčkem.

„Globální brána” zaručí lepší spolupráci EU s partnerskými zeměmi

Evropská komise a Evropská unie spustily novou evropskou strategii, tzv. Globální bránu, která by měla mj. pomoci řešit globální nedostatek investic a naléhavé globální výzvy, jako je např. klimatická krize či zdravotnická bezpečnost. V rámci této strategie bude v období 2021–⁠2027 investováno 300 miliard eur do kvalitních infrastruktur, rovných partnerství a sítí v oblasti výzkumu, vzdělávání, digitálních technologií, klimatu, dopravy, zdravotnictví atd. Cílem je mezinárodní stabilita a spolupráce členských států s partnerskými zeměmi ve zmíněných oblastech. Důležitou součástí Globální brány je respektování společenských a enviromentálních standardů a transparentnosti v souladu s demokratickými hodnotami EU a mezinárodními normami a standardy. Více informací naleznete v tiskové zprávě Evropské komise.

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) hledá národní experty

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) hledá vhodné kandidáty a kandidátky na pozice vyslaných národních expertů v těchto oblastech:

• Komunikace
• Etika
• Management vědeckého hodnocení
• Kvantitativní a statistické analýzy
• Přírodní vědy
• Fyzikální vědy (fyzika, chemie materiálové vědy, vědy o Zemi a vesmíru)
• Inženýrství
• Počítačové vědy a/ nebo matematika
• Sociální a humanitní vědy (archeologie, kognitivní věda a sociální geografie)

Výzva k přihlašování je otevřena do 31. března 2022. Kandidatury na otevřené pozice musí být zaslány přes Stále zastoupení ČR při EU. V případě potřeby dalších informací prosím kontaktuje paní Lindu Messias (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Více informací naleznete v dokumentu k této výzvě.

Byla zveřejněna cestovní mapa ESFRI

Během dnů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), které se uskutečnily ve dnech 6. a 7. prosince 2021, došlo k představení již šesté cestovní mapy ESFRI na rok 2021. Ta zahrnuje 41 evropských výzkumných infrastruktur, které již byly implementovány (Landmarks), a 22 projektů, které jsou ve své přípravné fázi. Celkové investice do těchto, často celosvětově unikátních zařízení, přesáhnou 25 miliard eur. Plenárnímu zasedání naposled předsedal Jan Hrušák, který tak uzavřel své tříleté období na pozici předsedy ESFRI (2019–2021). Novou předsedkyní, která se funkce ujme po Janu Hrušákovi, je Jana Kolar, výkonná ředitelka evropské výzkumné infrastruktury CERIC-ERIC.

Celý tento strategický dokument naleznete na webové stránce ESFRI.

Virtuální výměny: nová aktivita Erasmus+

Virtuální výměny v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže jsou letošní novinkou programu Erasmus+ umožňující vysokým školám a organizacím pracujícím s mládeží navrhnout projekty virtuálních výměn s regiony mimo EU. Jedná se o centralizovanou aktivitu, která je spravována přímo agenturou EACEA v Bruselu. Výzva už byla otevřena na portálu FTOP, termín pro podávání žádostí je 22. února 2022. Výzva je rozdělena do dvou témat (jedno pro projekty se zeměmi západního Balkánu a druhé pro všechny ostatní regiony). Tyto projekty podporují mezikulturní dialog a rozvoj digitálních a měkkých dovedností a zpřístupňují kvalitní mezinárodní a mezikulturní vzdělávání (formální i neformální) bez nutnosti fyzické mobility.

Více informací naleznete na webových stránkách kanceláře CZELO.

Podle údajů Evropského statistického úřadu dosáhly výdaje na VaVaI v roce 2020 úrovně 2,3 % HDP

Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil statistiku výdajů na výzkum a vývoj v EU za rok 2020. V roce 2020 investovaly členské země EU na výzkum a vývoj přibližně 311 miliard eur, což představuje v porovnání s rokem 2019 pokles o přibližně 1 miliardu eur. Celkově se tak jednalo o výdaje na úrovni 2,3 % HDP. Nejvíce výdajů na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru (66 %), následně v oblasti vysokoškolského vzdělávání (22 %), vládní sektor vynaložil 12 % a soukromý 1 %.

Nejvyšší intenzita výzkumu a vývoje byla zaznamenána v Belgii a Švédsku (3,5 % HDP), dále v Rakousku (3,2 %) a Německu (3,1 %), nejnižší naopak v Rumunsku (0,5 %), Maltě a Lotyšsku (obě země 0,7 %). Česká republika patří mezi země, kde je možné za posledních deset let sledovat viditelný nárůst výdajů do této oblasti, a to z 0,7 % na 2 % HDP v roce 2020.

Celou zprávu naleznete na webové stránce Eurostatu.

Zdroj: CZELO

CZELO přináší aktuální informace o dění v oblasti evropského vzdělávání a výzkumu, poskytuje informační a poradenské služby výzkumným a vzdělávacím institucím v ČR a podporuje je v pořádání pracovních jednání, workshopů, seminářů či konferencí a při dalších činnostech v Bruselu.

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu – CZELO (Czech Liaison Office for Education and Research in Brussels) navazuje na činnost České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace. Činnost kanceláře CZELO je od roku 2021 zajišťována Domem zahraniční spolupráce, díky čemuž se její dosavadní působnost v oblasti výzkumu rozšířila i o oblast vzdělávání.