„Je báječné, že se zase můžeme potkat!“ nejčastější věta, která zaznívala z úst vědců a vědkyň se zahraniční zkušeností u kávy v pražském CIIRC ČVUT, ale i prostřednictvím online avatarů. Ve středu 21. prosince se konala tradiční czexpats Konference pod stromeček, letos poprvé v hybridním formátu.
„Potkávání se na konferencích je pro vědu a spolupráce klíčové,“ sdílel Matyáš Fendrych během panelové diskuze na pátém ročníku Konference pod stromeček, kterou pořádá iniciativa Czexpats in Science spojující české vědce a vědkyně se zahraniční zkušeností. Na letošní konferenci s ústředním tématem „Ve spojení s ČR“, se online i fyzicky v Praze sešlo více než dvě stě účastníků.
Czexpats in Science má nového ředitele
V úvodu konference jsme krom tradičního shrnutí našich aktivit uplynulého roku oznámili i dvě hlavní novinky. Tou první je nový generální partner – Nadační Fond IOCB Tech. Moc děkujeme za podporu, která nám umožní rozvoj organizace a rozšíření našich aktivit pro komunitu czexpats. Druhou z toho vyplývající novinkou je, že Czexpats in Science se profesionalizuje a má nového ředitele – buněčného biologa a czexpata Matouše Glance. Více o jeho motivaci i plánech se dočtete v samostatném článku.
Czexpats in Science v roce 2022
- Máme nová partnerství s NF IOCB Tech, Bakala Foundation a Univerzitou Karlovou. Děkujeme za podporu!
- Pomáháme ukrajinským vědcům a vědkyním
- Poprvé jsme v Praze pořádali i letní meetup „New Beginnings“
- Sdílíme úspěchy czexpats na sociálních sítích i v českých médiích
- Pořádali jsme neformální setkání a diskuze v Praze #CzexpatsPivo online #CzexpatsOnline
- Pokračujeme v průzkumu Kdo jsou čeští vědci v zahraničí a co je pro ně důležité?
- Pořádáme workshopy #SharingCzexpats pro studenty
- S pomocí Nadace OSF pracujeme na naší advokační strategii
- Máme velkou radost, jak se daří lokální czexpats komunitě ve Švýcarsku
Jak zůstat ve spojení s ČR a kde mám jako czexpat domov?
„V každém prostředí jsou věci dobré a špatné a nikde to není ideální, ale vědecká komunita v Česku je zdravá – zajímavá a dá se tu dělat špičková věda,“ řekl v první keynote přednášce Jiří Zavadil, který se ve Francii zabývá výzkumem vlivu životního prostředí a životního stylu na vznik rakoviny. Ačkoliv většinu profesního života působí v zahraničí, s Českem po celou dobu intenzivně spolupracuje.
Kde se cítí doma? „To je v naší rodině častá diskuze. Děti se narodily v Americe, vyrůstají ve Francii, mluví plynně česky. Moje žena hodně tíhne k Praze a Česku. Já tíhnu k New Yorku, ale při těchto diskuzích ‚co znamená domov‘ sedíme u stolu v Lyonu. Tak možná ten domov znamená ten stůl a rodina,“ zamýšlel se.
Mimo jiné vyzdvihl význam chemické olympiády pro jeho nastartování vědecké kariéry a zdůraznil i důležitost kontextu prostředí, komunity či světového dění. „Věda není v izolaci, je napojena na veškeré lidské aktivity.“
Děti nemusí být překážkou kariéry
Druhou keynote řečnicí byla Kateřina Čapková, průkopnice oboru moderních židovských dějin v Česku. „Dlouho jsem si myslela, že si musím vybrat kariéru nebo děti. Vybrala jsem si děti. Až mnohem později mi došlo, že děti mi vědeckou kariéru nijak nepoškodily, ale naopak mi umožnily dělat to, co skutečně chci. A dá se říci, že tu moji kariéru vlastně nastartovaly – daly mi nezávislost. Finančně to bylo náročné, ale celou dobu jsem pokračovala ve výzkumu, kdy je určitě výhodou mého oboru, že nepotřebuji laboratoře nebo speciální vybavení,“ sdílela matka čtyř dětí.
Dále vyzdvihla i důležitost časných zahraničních zkušeností. „Bylo pro mě klíčové, že jsem v zahraničí byla již během základního studia – měla jsem na co navazovat, na koho se obrátit, s kým konzultovat. A díky předchozím zkušenostem pak bylo jednodušší cestovat i s rodinou.“ A přidala i osobní doporučení na Humboldtova stipendia. „Jsou ideální pro rodiny a speciálně, pokud máte malé děti, s nimiž mohou být zahraniční pobyty velmi finančně náročné. Navíc se stanete členy báječné komunity a Humboldtova nadace o vás i poté pečuje a nejrůznějšími způsoby podporuje.“
Česká věda nemusí „objevovat Ameriku“
„Pohnout českým akademickým prostředím je náročné, ale díky zápalu a energii Czexpats in Science jsem optimistka,“ řekla v úvodu panelové diskuse Milena Králíčková, první žena-rektorka Univerzity Karlovy.
Celou diskuzí Jak na spojení české a zahraniční vědy, kterou moderoval Jan Mašek, se opakovala slova jako otevřenost, změna myšlení i fungování jednotlivých institucí, a především důraz na špičkovou vědu.
Dalším rezonujícím tématem byly ženy a rovné příležitosti. „Izrael nám může být báječným zdrojem inspirace nejen v oblasti vědy a technologického transferu, ale například i v postavení žen a také péči o děti,“ sdílela Linda Štucbartová.
Nutnost větší systémové podpory vnímá i Selma Benyovszky, která dále zdůraznila klíčovou roli komunikace vědy. „Sama jsem si polovinu terénního výzkumu financovala pomocí crowdfundingu – stačilo lidem vysvětlit a dobře komunikovat, proč je daný výzkum důležitý.“
Podle Štěpána Jurajdy kvalitní vědecké prostředí napříč obory kultivuje českou společnost a pomáhá i ekonomice. Dále doporučil, že vhodným hybatelem změny by mohla být soutěž o nejlepší výzkumné pracoviště, které je otevřené světu, bojuje s inbreedingem a aplikuje pravidla genderové rovnosti. „Ocenit nejlepší je jednoduché a levné řešení, které překvapivě dobře funguje.“
Potřebu institucionální podpory a otevřenosti vyzdvihla i Marcela Buchtová. „Češi jsou vlastenci, řada špičkových vědců a vědkyň se chce vrátit.“ Panelisté se dále shodli, že Česko je atraktivní destinací i pro zahraniční vědce a vědkyně – nejen lokalitou, bezpečností, ale i kvalitou zdravotnictví či oproti jiným zemím nižšími životními náklady. Limitací je ale jazyk a kulturní uzavřenost. Dále během panelové diskuze například zaznělo, že i u českých studentů roste obliba výuky v anglickém jazyce a na některých oborech je už i pravidlem, že studenti míří do zahraničí již po bakalářském stupni studia.
Na co nového se těšit v roce 2023?
Z konference máme plný dokument poznámek a podnětů od vás – komunity czexpats – kterými se budeme zabývat. „Máme ambici i sílu být v českém vědeckém prostředí ‚hlasem komunity czexpats‘, který bude skutečně slyšet a bude hybatelem změn k lepšímu!“ shrnuje Matouš Glanc.
Kromě pokračování ve stávajících aktivitách plánujeme rozjet nový projekt Czexpats Ambassador, mentoringový program pro studenty a studentky a naplno spustit advokační kampaň za větší otevřenost české vědy. Také se chystáme aktualizovat a vylepšit mapu vědců a vědkyň. Dále chceme více komunikovat vaše vědecké úspěchy napříč komunitou i v českých médiích – dejte nám vědět, že máte zajímavý projekt či vám brzy vyjde nová publikace. Rádi s komunikací a šířením pomůžeme. Máte další nápady, na co se máme zaměřit, chcete sdílet dobrou praxi z vaší instituce nebo vás napadá cokoliv dalšího? Napište nám na info@czexpats.org.
Jak se zapojit?
- Staňte se lektorem nebo mentorem.
- Napište blog.
- Dejte nám vědět o vašich vědeckých úspěších, pomůžeme jejich šíření v českých médiích i komunitě czexpats.
- Řekněte o nás známým a kolegům.
- Připojte se do týmu jako dobrovolník.
- Zorganizujte lokální setkání (pomůžeme).
- Podpořte nás finančně.
Ještě jednou děkujeme všem účastníkům a všem našim partnerům a dárcům, především NF IOCB Tech, Diana Biotechnologies a Contipro, s jejichž podporou jsme tuto konferenci mohli uspořádat. Dále děkujeme všem dobrovolníkům a CIIRC ČVUT za možnost již podruhé pořádat naši konferenci v jejich prostorách. A už nyní se moc těšíme na šestý ročník konference a další Czexpats akce.
Autorka: Pavla Hubálková
Zdroj: Czexpats in Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz