„I ze zpětné vazby se potvrzuje, že je o obdobné networkingové akce skutečně zájem. Pro většinu účastníků to byla dokonce první akce Czexpats in Science, které se zúčastnili, což nás obzvláště těší,“ shrnuje ředitel Czexpats in Science Matouš Glanc.
„Pokud se české univerzity chtějí stát mezinárodnější, měly by se více zaměřit na vlastní pracovní kulturu,“ řekl během keynote přednášky Matthew Rampley, profesor dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně, kde působí od roku 2019. Dříve byl profesorem dějin umění na University of Birmingham, kterou se ale rozhodl kvůli brexitu opustit.
Při volbě svého dalšího působení se rozhodoval mezi Budapeští, Vídní a Brnem. Zvolil Brno – měl z něho dobrý pocit (a mají zde skvělou kávu, jak zdůraznil), ale ukázalo se, že byl nepřipravený a měl idealizovanou představu o české kultuře. „Domníval jsem se, že Česko je plné lidí jako Milada Horáková, Toyen a Václav Havel, ale ukázalo se, že jsou tu i jiní lidé,“ shrnul vědec, jehož hlavními badatelskými zájmy jsou současné umění, umělecká kritika a teorie, ale také historiografie umění a umění a architektura střední Evropy 19. a 20. století. V současné době je hlavním řešitelem projektu podpořeného Evropskou výzkumnou radou (ERC): Continuity / Rupture: Art and Architecture in Central Europe, 1918 –1939.
Během své přednášky zmínil také jazykovou bariéru, problém českého inbreedingu, nedostatek plánů a strategií nebo obecnou předpojatost: „Byl jsem automaticky považován za chytráka z Anglie, který tu všem bude říkat, co mají dělat.“
Pro „zakotvení“ pomáhá rodina a zájmy
„Neexistuje země na světě, kde by akademická kultura neměla své stinné stránky. Ale lze o nich mluvit, diskutovat a snažit se o změnu,“ řekl během panelové diskuze na téma „Taking root as a researcher“ Christian Drobe z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Komunikátor vědy Somsuvro Basu zase navrhl, že bychom se měli všichni učit soft skills „mezinárodní komunikace“, vyzdvihl důležitost obdobných networkingových setkávání a zdůraznil: „Nezavrhujte sami sebe a své touhy! Pokud máte chuť přestěhovat se do jiné země, odejít z akademického prostředí do průmyslu, změnit obor – nezavrhujte tyto myšlenky a prostě to udělejte.“ Sám po doktorátu a postdocu v oboru molekulární buněčná biologie pracoval jako Science Communication Officer na CEITEC. Nyní žije v Brně a na dálku působí v Belgii jako Senior Medical Writer at P95 Epidemiology & Pharmacovigilance.
Pro Tomáše Čižmára, který nyní působí většinu času v Německu a částečně v Brně, je doma tam, kde má práci, rodinu a zájmy. „Při výběru destinace jděte za zajímavou vědou – musí vás to bavit“, radil. Sám se nejdříve odstěhoval na rok, pak ale dostával zajímavé kariérní nabídky a věděl, že do Česka se může vrátit vždycky. „Čím jste ale seniornější, tím je návrat do Česka těžší – chybí tu kompatibilita se zahraničním kariérním systémem.“
Rodinu jako klíčovou podmínku „domova“ zmínila i Oksana Stupak z kyjevské National Pedagogical Dragomanov Universit, která od května 2022 působila na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se podílí na kvalitativním výzkumu adaptace ukrajinských dětí na českých základních školách. Od srpna 2023 je odbornou asistentkou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.
O vědecký networking je zájem
Jak zakotvit v komerční sféře sdílela Kristina Nešporová a Tomáš Prát ze společnosti Contipro. „Při přechodu mezi tématy nebo z akademického do soukromého sektoru se není třeba obávat – naopak, každá další zkušenost vás obohacuje a pomáhá při řešení dalších projektů,“ shrnuje Prát, který v Contipro působí již čtvrtým rokem. Své zkušenosti s hledáním další kariérní pozice sdílel i čerstvý vedoucí výzkumné skupiny na CEITEC a držitel ERC Starting grantu Petr Těšina. Ohledně specifik působení zahraničních vědců a vědkyň v Česku hovořila i Zuzana Maršálková z platformy Euraxess.
„Máme velikou radost, že se s námi o své kulturní a vědecké zkušenosti podělilo tolik lidí, kteří o nás dosud neslyšeli nebo se nezúčastnili žádné z našich předchozích akcí. Probíhaly i konstruktivní diskuze o tom, co by napomohlo většímu otevření českého vědeckého prostředí. Z toho, čeho jsme byli svědky během networkingových setkání, co jsme slyšeli od přednášejících, a ze zpětné vazby, kterou jsme obdrželi, je zřejmé, že komunita považuje tento typ networkingových akcí za velmi užitečný,“ shrnuje Matouš Glanc.
A dodává: „Ještě jednou děkujeme všem účastníkům a všem našim partnerům a dárcům, především našemu generálnímu partnerovi NF IOCB Tech, hlavnímu partnerovi akce CEITEC-MU, a dále partnerům Contipro, Zentiva, DIANA Biotechnologies, Bakala Foundation a Kellner Family Foundation, s jejichž podporou jsme tuto konferenci mohli uspořádat. Dále děkujeme všem dobrovolníkům a CEITEC Brno za veškerou podporu a možnost uspořádat toto setkání v jejich prostorách.“
Další příležitost k obdobné networkingové akci bude tradiční Konference pod stromeček, která proběhne 22. prosince v Praze a online.
Autorka: Pavla Hubálková
Foto: Jan Havlík
Zdroj: Czexpats in Science
