Je ráno a já vstupuji do paláce Strozzi, který býval dívčím penzionátem, finančním úřadem a nyní v něm sídlí institut vyšších studií, a především Complexity Science Hub Vienna. Uvnitř vysokých chodeb nepotkávám jen své kolegy (kterých je tu v době covidu pomálu), ale také sochy z aktuální výstavy. Plán na další dny zahrnuje několik online přednášek, online slyšení na nově otevřenou pozici v Hubu a několik virtuálních meetingů s kolegy. Tak jako ve všech ostatních oblastech, i u nás pandemie koronaviru kompletně změnila způsob práce. Zatímco před rokem jsme se pravidelně scházeli s kolegy nejen při seminářích a pravidelných „coffee-breacích“, ale i na vernisážích, které se pravidelně v Hubu konaly.
Nicméně zachování odstupu není jediná změna v našem pracovním režimu. Od začátku pandemie se část Hubu začala věnovat modelování a předpovídání dopadů epidemie, včetně klasifikace a hodnocení účinnosti vládních opatření na celém světě. Hned v dubnu Hub spustil vlastní verzi semaforu a také speciální portál, kde se objevují všechny výsledky bádání v souvislosti s pandemií.
Complexity Science Hub byl založen v roce 2015 jako místo, kde se setkávají vědci z různých oborů, aby modelovaly komplexní systémy s pomocí Big data. Mezi kolegy jsou nejen fyzikové, matematici a informatici, ale také ekonomové, historici, urbanisti a další profese, což přispívá k interdisciplinaritě Hubu.
Naše skupina, vznešeně nazvaná „Foundations of complexity“ (pracovně teoretická skupina) se zabývá teoretickými modely, které se dají aplikovat v různých oborech, kde se potkáváme s (více či méně) komplexními systémy. Takové modely často zahrnují metody z komplexních sítí, teorie informace, nerovnovážné statistické fyziky či (multi)-fraktální analýzu. Překvapivě se tyto modely dají použít nejen v přírodních vědách (jako například ve statistické fyzice nebo samouspořádání koloidních nanočástic), ale i v problémech humanitních věd, jako je například modelování procesu polarizace ve společnosti nebo předpovídání kolapsu v komplexních systémech, jako například finančních trzích nebo sociálních sítích.
Hlavními přednostmi Hubu jsou jeho interdisciplinarita a otevřenost. Hub je otevřené místo, kam může každý přijít a prezentovat svůj výzkum na semináři, během workshopu nebo se jen tak potkat s lidmi z Hubu a probrat, zda nemají náhodou nějaké společné téma nebo problém. I když je to během pandemie těžší, stále tu jsou možnosti, jak se vzájemně obohatit: od virtuální přednášky, přes virtuální stáž (tak jako třeba v současné době studenti z Princetonské univerzity) až po pořádání virtuálních workshopů, jako tomu bylo v případě workshopu na téma stochastická termodynamika komplexních systémů.
I když jsem vyjmenoval jen střípek všech možných aktivit v Hubu, věřím, že tento příspěvek bude motivací pro více setkávání mezi vědci napříč obory i v dnešní virtuální době.
Autor: Jan Korbel
Zdroj: Czexpats In Science
Jan Korbel
je postdokem na Medizinische Universität Wien a Complexity Science Hub Vienna. Doktorát z matematické fyziky získal na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Během doktorátu strávil rok na Institutu Maxe Plancka pro dějiny vědy. Po ukončení studia sbíral zkušenosti na univerzitě Zhejiang v Číně a na stážích v Quirin Bank v Berlíně a IBM Watson Research Center v Praze. Zajímá se o statistickou fyziku komplexních systémů, ekonofyziku a teorii informací. Jeho hlavními výzkumnými tématy jsou aplikace nestandardních entropií v nerovnovážné termodynamice, analýza finančních časových řad a aplikace teorie informace ve statistické fyzice a ekonofyzice.
